Wunsiedel
| Wunsiedel | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°2′19″ s. š., 12°0′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 525 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Franky |
| Zemský okres | Wunsiedel im Fichtelgebirge |
  Wunsiedel | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 54,91 km² |
| Počet obyvatel | 9 301 (31. 12. 2014) |
| Hustota zalidnění | 169,4 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Karl-Willi Beck |
| Oficiální web | wunsiedel |
| Telefonní předvolba | 09232 |
| PSČ | 95632 |
| Označení vozidel | WUN |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wunsiedel je správním střediskem bavorského zemského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge. Leží ve Smrčinách, v údolí nad řekou Röslau.
Ve Wunsiedelu se nachází okresní úřad, finanční úřad, geodetický úřad, obvodní soud a ředitelství okresní policie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Wunsiedel je prvně připomínán roku 1163, kdy zde měl sídlo ministeriál Adelbertus, nebo Albrecht. Název města je pravděpodobně složeninou slov wunne = země lesů a luk a sedel = šlechtické sídlo. V roce 1285 obdržel Wunsiedel purkrabí Bedřich III. z Norimberka jako léno od císaře Rudolfa I. Habsburského. Roku 1326 byla Wunsiedelu propůjčena městská práva, která byla v roce 1328 potvrzena císařem Ludvíkem Bavorským. Ve středověku byl Wunsiedel významným střediskem těžby cínu. Od roku 1613 byl Wunsiedel centrem Šestizemí. Hlavnímu úřadu ve Wunsiedelu byly podřízeny úřady v Hohenbergu, Weißenstadtu, Kirchenlamitz, Selbu a Thiersteinu. Do roku 1792 náleželo město k Bayreuthskému knížectví. Mezi lety 1792 až 1806 bylo pod pruskou správou, a poté bylo až do roku 1810 obléháno napoleonskými vojsky. V roce 1810 přešel Wunsiedel do správy Bavorského království. Požáry v letech 1476, 1547, 1607, 1636, 1644, 1646, 1657 a 1731 zasáhly a významně poničily všechny části města. Po posledním velkém požáru v roce 1834, kdy byly zničeny skoro dvě třetiny města, získalo město svou nynější klasicistickou tvář.
Wunsiedel proslul smutečními pochody, které se zde konaly v srpnu od 90. let 20. století a mířily k hrobu Rudolfa Hesse. I když Bavorský správní soud a Spolkový ústavní soud „vzpomínkový pochod“ povolily, protestovalo zde proti němu v roce 2004 asi 4500 demonstrantů. V roce 2005 byl pochod zakázán všemi nadřazenými soudy.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- zámek Bernstein
- farní kostel sv. Víta
- kostel sv. Marie
- farní kostel U dvou Apoštolů
- hřbitovní kostel sv. Trojice
- trosky kostela sv. Kateřiny na Katharinenbergu
- radnice z let 1835/1837
- rodný dům básníka Jeana Paula s jeho bystou
- hrob Rudolfa Hesse
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Ekonomiku města značně ovlivňuje oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, zpracování kamene a stavební průmysl. Oblíbeným vývozním artiklem je bylinný lék Sechsamtertropfen. Míra nezaměstnanosti je srovnatelná s bavorským průměrem.
Místní části
[editovat | editovat zdroj]Město má 30 místních částí, jimiž jsou:
|
|
|
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Mende, Francie (od roku 1980)- Schwarzenberg, Německo (od roku 1990)
Volterra, Itálie (od roku 2006)
Ostrov, Česko (od roku 2009)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wunsiedel na německé Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wunsiedel na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (německy)
