Wollerau
| Wollerau | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°11′45″ s. š., 8°43′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 514 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 01:00 (standardní čas) UTC 02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Schwyz |
| Okres | Höfe |
  Wollerau Wollerau, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,31 km² |
| Počet obyvatel | 7 255 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 1 149,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8832 |
| Označení vozidel | SZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Wollerau je obec ve švýcarském kantonu Schwyz. Wollerau je spolu s Pfäffikonem vždy na dva roky hlavním městem okresu Höfe. Díky velmi nízkým daňovým sazbám a výhodné rezidenční poloze u jezera a v blízkosti města Curych se Wollerau stalo také domovem řady známých a bohatých osobností. Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Wollerau leží na východním úpatí masivu Zimmerberg. Území obce se rozkládá od břehů Curyšského jezera směrem k hřebenu Höhronen a zahrnuje také část údolí řeky Sihl na severní straně hory. Sihl protéká obcí na jihu. Potok Mühlibach tvoří západní hranici s kantonem Curych. Sousedními obcemi jsou Richterswil na severozápadě, Freienbach na severovýchodě, Feusisberg na jihovýchodě a město Wädenswil na jihozápadě.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z let 1217–1222 jako Wolrowo.[2]
Hintere Hof, známý také jako Oberer Hof, s vesnicemi Bäch, Wollerau, Wilen a Schindellegi patřil od roku 965 klášteru Einsiedeln (Höfe). Území dnešní obce Wollerau (do poloviny 19. století nazývané Hinterer Hof) bylo ve středověku předmětem sporu mezi městem Curych a obyvateli Schwyzu. Rytíři z Wollerau jsou doloženi ve 13. a 14. století; věž, kterou obývali jihovýchodně od vsi Wollerau, byla postavena pravděpodobně na počátku 14. století. Državy nad Hinterer Hofem přešly na pány a později hrabata z Rapperswilu, ve 14. století na hrabata z Hombergu, poté na von Habsburg-Laufenburgy, v roce 1342 jako zástava Jakobu Brunovi z Curychu, v roce 1366 koupí na vévody Habsburské, po bitvě u Sempachu v roce 1386 na Curych a během Staré curyšské války (1436–1450) s vrchnostenskou a nižší jurisdikcí v roce 1440 na Schwyz (do roku 1798). Wollerau bylo dějištěm prudkých bojů během Staré curyšské války, náboženských válek a francouzského vpádu (30. dubna 1798). Za Helvétské republiky se oblast Höfe v roce 1798 stala součástí kantonu Linth. V letech 1803–1848 tvořil Hintere Hof okres Wollerau v kantonu Schwyz, který se v roce 1848 spojil s Pfäffikonem a vytvořil okres Höfe. Farnost Wollerau se stala politickou obcí a obec se stala hlavním městem okresu; v roce 1979 byla slavnostně otevřena první okresní radnice.[2]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1985 | 1990 | 2000 | 2010 | 2020 |
| Počet obyvatel | 1168 | 1459 | 1969 | 2415 | 3441 | 3934 | 4353 | 5003 | 6143 | 6973 | 7432 |
Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (88,8 %), druhou nejčastější řečí je angličtina (2,1 %) a třetí italština (1,7 %).
Podle sčítání lidu z roku 2000 se 3180 osob, tj. 52,4 %, hlásí k římskokatolické církvi a 1755 osob, tj. 28,9 %, ke švýcarské reformované církvi. Z ostatních obyvatel se ke křesťanskokatolickému vyznání hlásí 7 osob (0,12 % obyvatel), k pravoslavné církvi 58 osob (0,95 % obyvatel) a k jiné křesťanské církvi 29 osob (0,48 % obyvatel).
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Ve Wollerau sídlí výrobce zařízení pro volný čas Intamin AG, známý zejména svými horskými drahami, výrobce telekomunikačních technologií Swissphone, výrobce fotografické techniky Arca Swiss, výrobce sportovního oblečení X-Technology Swiss Research & Development a mnoho poradenských a servisních společností.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Wollerau má vlastní sjezd na dálnici A3 a v obci se nachází také odpočívadlo Fuchsberg. Několik hlavních silnic spojuje obec se sousedními městy, jako jsou Feusisberg, Richterswil a Freienbach.
Se stanicemi Riedmatt SZ a Wollerau je Wollerau napojeno na železniční síť společnosti Schweizerische Südostbahn. Navzdory svému názvu se však stanice Wollerau z velké části nachází v sousední obci Freienbach. Obě stanice jsou každou půlhodinu obsluhovány linkou S40 Rapperswil – Pfäffikon SZ – Einsiedeln.
Tři autobusové linky spojují čtvrti Wollerau s centrem obce, Richterswil nebo Samstagern.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Heinrich Rohrer (1933–2013), fyzik a nositel Nobelovy ceny
Díky velmi liberálním daňovým nařízením je Wollerau domovem některých mezinárodně známých osobností, včetně tenisty Rogera Federera a bývalého jezdce Formule 1 Felipeho Massy. Ve Wollerau žije také Kimi Räikkönen.
Tenistka Belinda Bencicová se narodila a vyrostla ve Wollerau.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wollerau na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c HORAT, Erwin. Wollerau [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-25 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wollerau na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
