Přeskočit na obsah

Wollerau

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wollerau
Wollerau – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška514 m n. m.
Časové pásmoUTC 01:00 (standardní čas)
UTC 02:00 (letní čas)
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonSchwyz
OkresHöfe
Wollerau
Wollerau
Wollerau, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha6,31 km²
Počet obyvatel7 255 (2018)[1]
Hustota zalidnění1 149,8 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.wollerau.ch
PSČ8832
Označení vozidelSZ
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wollerau je obec ve švýcarském kantonu Schwyz. Wollerau je spolu s Pfäffikonem vždy na dva roky hlavním městem okresu Höfe. Díky velmi nízkým daňovým sazbám a výhodné rezidenční poloze u jezera a v blízkosti města Curych se Wollerau stalo také domovem řady známých a bohatých osobností. Žije zde přibližně 7 300[1] obyvatel.

Wollerau leží na východním úpatí masivu Zimmerberg. Území obce se rozkládá od břehů Curyšského jezera směrem k hřebenu Höhronen a zahrnuje také část údolí řeky Sihl na severní straně hory. Sihl protéká obcí na jihu. Potok Mühlibach tvoří západní hranici s kantonem Curych. Sousedními obcemi jsou Richterswil na severozápadě, Freienbach na severovýchodě, Feusisberg na jihovýchodě a město Wädenswil na jihozápadě.

Letecký pohled z roku 1954

První zmínka o obci pochází z let 1217–1222 jako Wolrowo.[2]

Hintere Hof, známý také jako Oberer Hof, s vesnicemi Bäch, Wollerau, Wilen a Schindellegi patřil od roku 965 klášteru Einsiedeln (Höfe). Území dnešní obce Wollerau (do poloviny 19. století nazývané Hinterer Hof) bylo ve středověku předmětem sporu mezi městem Curych a obyvateli Schwyzu. Rytíři z Wollerau jsou doloženi ve 13. a 14. století; věž, kterou obývali jihovýchodně od vsi Wollerau, byla postavena pravděpodobně na počátku 14. století. Državy nad Hinterer Hofem přešly na pány a později hrabata z Rapperswilu, ve 14. století na hrabata z Hombergu, poté na von Habsburg-Laufenburgy, v roce 1342 jako zástava Jakobu Brunovi z Curychu, v roce 1366 koupí na vévody Habsburské, po bitvě u Sempachu v roce 1386 na Curych a během Staré curyšské války (1436–1450) s vrchnostenskou a nižší jurisdikcí v roce 1440 na Schwyz (do roku 1798). Wollerau bylo dějištěm prudkých bojů během Staré curyšské války, náboženských válek a francouzského vpádu (30. dubna 1798). Za Helvétské republiky se oblast Höfe v roce 1798 stala součástí kantonu Linth. V letech 1803–1848 tvořil Hintere Hof okres Wollerau v kantonu Schwyz, který se v roce 1848 spojil s Pfäffikonem a vytvořil okres Höfe. Farnost Wollerau se stala politickou obcí a obec se stala hlavním městem okresu; v roce 1979 byla slavnostně otevřena první okresní radnice.[2]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Celkový pohled; Wollerau v popředí
Katolický kostel
Vývoj počtu obyvatel[2]
Rok 1850 1900 1950 1960 1970 1980 1985 1990 2000 2010 2020
Počet obyvatel 1168 1459 1969 2415 3441 3934 4353 5003 6143 6973 7432

Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (88,8 %), druhou nejčastější řečí je angličtina (2,1 %) a třetí italština (1,7 %).

Podle sčítání lidu z roku 2000 se 3180 osob, tj. 52,4 %, hlásí k římskokatolické církvi a 1755 osob, tj. 28,9 %, ke švýcarské reformované církvi. Z ostatních obyvatel se ke křesťanskokatolickému vyznání hlásí 7 osob (0,12 % obyvatel), k pravoslavné církvi 58 osob (0,95 % obyvatel) a k jiné křesťanské církvi 29 osob (0,48 % obyvatel).

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Ve Wollerau sídlí výrobce zařízení pro volný čas Intamin AG, známý zejména svými horskými drahami, výrobce telekomunikačních technologií Swissphone, výrobce fotografické techniky Arca Swiss, výrobce sportovního oblečení X-Technology Swiss Research & Development a mnoho poradenských a servisních společností.

Wollerau má vlastní sjezd na dálnici A3 a v obci se nachází také odpočívadlo Fuchsberg. Několik hlavních silnic spojuje obec se sousedními městy, jako jsou Feusisberg, Richterswil a Freienbach.

Se stanicemi Riedmatt SZ a Wollerau je Wollerau napojeno na železniční síť společnosti Schweizerische Südostbahn. Navzdory svému názvu se však stanice Wollerau z velké části nachází v sousední obci Freienbach. Obě stanice jsou každou půlhodinu obsluhovány linkou S40 Rapperswil – Pfäffikon SZ – Einsiedeln.

Tři autobusové linky spojují čtvrti Wollerau s centrem obce, Richterswil nebo Samstagern.

Díky velmi liberálním daňovým nařízením je Wollerau domovem některých mezinárodně známých osobností, včetně tenisty Rogera Federera a bývalého jezdce Formule 1 Felipeho Massy. Ve Wollerau žije také Kimi Räikkönen.

Tenistka Belinda Bencicová se narodila a vyrostla ve Wollerau.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wollerau na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b c HORAT, Erwin. Wollerau [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2021-01-25 [cit. 2024-06-09]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]