Wimmis

Wimmis
	; znak
Poloha
Souřadnice	46°40′0″ s. š., 7°38′ v. d.
Nadmořská výška	629 m n. m.
Stát	Švýcarsko
Kanton	Bern
Okres	Frutigen-Niedersimmental
	Wimmis Wimmis, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,35 km²
Počet obyvatel	2 538 (2018)
Hustota zalidnění	113,6 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.wimmis.ch
PSČ	3752
Označení vozidel	BE
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wimmis je obec v okrese Frutigen-Niedersimmental v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 2 500^[1] obyvatel.

Geografie

Wimmis leží v nadmořské výšce 629 m v pohoří Berner Oberland v Alpách severně od výrazné hory Niesen (2362 m). Slévají se zde řeky Simme a Kander. Sousedními obcemi od severu ve směru hodinových ručiček jsou Spiez, Aeschi bei Spiez, Reichenbach im Kandertal, Diemtigen a Reutigen.

Historie

V roce 994 se Wimmis poprvé objevuje s názvem Windmis v listině královny Berty Švábské.^[2] Oblast však byla osídlena již v římských dobách. Tehdy se těch několik chat nazývalo Vindemias, což znamená „u vinic“. Od toho je odvozen dnešní název Wimmis. Ve skutečnosti se v Pintelu už tehdy vysazovala vinná réva. U bývalého jezera Moossee se jí velmi dařilo; dnes je na stejném místě opět malá vinice. Ve stejné době se začala psát i dlouhá historie hradu Wimmis. Římané na jeho dnešním místě postavili strážní věž. Ve středověku byl hrad znovu a znovu rozšiřován, královna Berta darovala Wimmisu kostel a vznikla malá vesnice s ochrannou zdí. Dnes na hradě sídlí kantonální správa.^[3]

Na úpatí Burgfluhu, snad na místě opevněného královského dvora, byl ve 12. a 13. století postaven hrad Wimmis s tvrzí a palácem jako sídlo pánů z Wimmisu, kteří vymřeli v polovině 13. století. Kolem roku 1260 patřil hrad a podhradí ještě baronům ze Strättligenu, ale krátce nato se stal součástí rozsáhlého panství Simmental baronů z Weissenburgu. V letech 1298 a 1334 bernská vojska ve válce s Weissenburky vyplenila a zničila hradní město a v roce 1334 hrad dobyla. Hradní město, které se rozkládalo v oblasti dnešního zámeckého parku, bylo zcela opuštěno až po požáru v roce 1708. Hrad Wimmis byl v roce 1334 zástavou míru s Bernem a v letech 1341–1352 zástavou v rukou Bernu. V roce 1368 jej spolu s panstvím Wimmis zdědili baroni z Brandisu, kteří polovinu majetku prodali v roce 1398 a celý v roce 1437 měšťanskému rodu Scharnachtal. Od nich jej v roce 1449 získal Bern a zřídil v něm správní sídlo obvodu Niedersimmental, který byl postupně, zejména v 17. a 18. století, rozšiřován na zámek, jemuž byl podřízen nižší soud ve Wimmisu. V kantonu Bern byl hrad od roku 1803 sídlem správy okresu Niedersimmental. V roce 1967 se přestěhovala do radnice v obci. Soud zůstal na hradě až do roku 2010, kdy byl přestěhován do Thunu. Se správní reformou ztratil úřad ve Wimmisu svou funkci; přešel pod politickou obec Wimmis.^[2]

Hrad a město kdysi blokovaly oba vstupy do údolí Simmental; ty mohly být také uzavřeny středověkými mřížemi. Tímto způsobem Wimmis kontroloval průjezdní dopravu a dohlížel na vývoz dobytka i na dovoz soli, obilí a vína. Dochoval se bývalý přístavní most z roku 1766 a zvláštní hostinec dolnosimentálského regionu, postavený v 15. století na Brodhüsisteg přes Simme, z něhož se po roce 1700 stal hostinec Hirschen. Ve Wimmisu byla v roce 1815 zahájena stavba simentálské silnice. Projekty od 70. let 19. století počítaly s Wimmisem jako se železniční křižovatkou, což později přešlo na Spiez. V letech 1897–1902 byla vybudována železnice Spiez–Zweisimmen se stanicí Wimmis a zastávkou Eifeld, která byla v roce 1905 prodloužena ze Zweisimmenu do Montreux. V roce 1971 byla obec napojena na dálnici A6 z Bernu do Oberlandu. ^[2]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel^[2]
Rok	1764	1850	1860	1870	1880	1888	1900	1910	1920	1930	1941	1950	1960	1970	1980	1990	2000	2010
Počet obyvatel	573	1353	1278	1328	1347	1242	1423	1310	1471	1429	1681	1736	1756	1833	1969	2036	2314	2366

Hospodářství

Pracovní místa v minulosti poskytovalo zejména zemědělství. Od 19. století k němu přibyl obchod, včetně stavebních firem a továrny na výrobu oken, a také štěrkovna a Spolková továrna na prací prášky, otevřená v roce 1919 (od 90. let 20. století Nitrochemie Wimmis, která provozuje mimo jiné také největší světovou odkyselovací papírnu pro Spolkový archiv a Národní knihovnu).

Turismus

Hlavním turistickým lákadlem je zámek a kostel Wimmis. Od roku 2010 existuje v budově obecního úřadu také vesnické muzeum Wimmis Historic.

Doprava

Wimmis leží na hlavní silnici č. 11, vedoucí ze Spiezu údolím Simmental. V obci se nachází také železniční stanice na trati Spiez–Zweisimmen (BLS).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wimmis na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
↑ ^a ^b ^c ^d DUBLER, Anne-Marie. Wimmis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-04 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)
↑ Dorfgeschichte [online]. Gemeinde Wimmis [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Wimmis na Wikimedia Commons
(německy) – oficiální stránky

[08bd17aa84cda5e3983f082e36c9004a86cf08fc-1] Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].

[hls-2] DUBLER, Anne-Marie. Wimmis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2013-11-04 [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)

[3] Dorfgeschichte [online]. Gemeinde Wimmis [cit. 2023-09-20]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]