Wilhelm Stekel
| Wilhelm Stekel | |
|---|---|
| Narození | 18. března 1868 Boiany |
| Úmrtí | 25. června 1940 (ve věku 72 let) Londýn |
| Příčina úmrtí | otrava |
| Místo pohřbení | Golders Green Crematorium |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | psycholog, lékař, psychoanalytik a psychiatr |
| Choť | Malvine Stekel[1] |
| Děti | Éric-Paul Stekel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Wilhelm Stekel (18. března 1868 – 25. června 1940 Londýn) byl rakouský psycholog a psychoanalytik, jeden z prvních spolupracovníků Sigmunda Freuda, jehož však Freud později zapudil (podobně jako C. G. Junga, Alfreda Adlera, Otto Ranka, či Sándora Ferencziho).
Narodil se v Bukovině (dnešní území Ukrajiny). Jeho první psychoanalýzou ovlivněné texty se týkaly tématu onanie. Nejznámějším se stal však svou prací o výkladu snů (Die Sprache des Traumes. Eine Darstellung der Symbolik und Deutung des Traumes in ihren Beziehungen zur kranken und gesunden Seele für Ärzte und Psychologen), kterou Freud citoval i v pozdějších vydáních vlastního Výkladu snů.
Posléze se věnoval též tématu psychicky podmíněné impotence a frigidity, kleptomanie, pyromanie či fetišismu (hovořil o tzv. normálním fetišismu, kdy fetiš je přemostěním k objektu lásky, oproti patologickému fetišismu, kdy fetiš objekt lásky nahrazuje).
Freud Stekela zapudil především za jeho názor, že "každá úzkost je v jádru úzkostí ze smrti".
Stekel spáchal roku 1940 sebevraždu, poté co uprchl z nacisty obsazeného Rakouska do Londýna a zřejmě se s faktem emigrace nevypořádal.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Stekel na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2021-08-19].
Literatura
[editovat | editovat zdroj]BOS, Jaap, GROENENDIJK, Leendert: The Self-Marginalization of Wilhlem Stekel, New York, Springer 2006. ISBN 978-0-387-32699-3
