Mé první seznámení s Wikipedií proběhlo někdy v letech 2006-2007. Zpočátku jsem byl pouze občasným, návštěvníkem. Tehdejší kvalita a velikost Wikipedie však nebyla na takové úrovni, abych se stal stálým a pravidelným čtenářem.
Někdy na konci roku 2007 jsem se na Wikipedii zaměřil více a začal sledovat, byť stále pouze jako nezúčastněný divák, její rozvoj. Fascinovalo mne jak roste ze dne na den a zvětšuje se nejen počet jejích článků, ale jak se též postupně naplňuje a rozšiřuje její kvalita a potenciál. Stejně tak jsem obdivoval zápal autorů a jejich práci pro všeobecné vědomí. Rovněž se mi líbila zdejší atmosféra, která se oproti jiným koutům internetu udržovala na poměrně vysoké a profesionální úrovni. Po několika měsících jsem se rozhodl, že bych mohl být rovněž nápomocen svými skromnými příspěvky. 10. března2008 po zjištění, že to doopravdy funguje, jsem se po několika dalších drobných pokusech rozhodl, že výrazněji rozšířím heslo pečeť. Bohužel z toho po několika pokusech vyšel docela šílený paskvil, který však vzápětí bleskově do přijatelné podoby předělal můj kamarád a kolega Marek Blahuš. Díky jeho iniciativě a trpělivému vysvětlení všech záludností editace a hlavně seznámením se s editačním jazykem jsem se přes počáteční nesnáze přenesl a začala má stupňující se kariéra wikipedisty.
Co ode mne (ne)čekat
Ačkoliv má Wikipedie svá pravidla, nelze popírat, že jsme jen lidé a nikoliv vždy přesně pracující a naprogramované stroje. Editace budou vždy obsahovat velkou část subjektivních přístupů k věci. Ve vztahu k celému projektu, resp. projektům (sympatický je mi především Wikislovník), se řadím k eventualistům, nicméně v hodnocení své vlastní práce inklinuji lehce k imediatismu.
Jako zdroje, až na nejnutnější případy, nepoužívám a snažím se vyhnout internetovým stránkám (nízká věrohodnost údajů, nezaručena stálost) a v poslední době zejména populárně naučným článkům z pera novinářů. Relevantní je tedy pro mne především odborná literatura.
Většinou se do interních wikipedistických diskusí moc nezapojuji, nicméně se snažím alespoň trochu zdejší dění sledovat.
Současnost
V současné době jsem na Wikipedii mnohem méně aktivní než dříve. Těžišté mé práce se soustředí na vedlejší wikiprojekty, kterými jsou Wikislovník a Wikizdroje, jimž věnuji většinu svého času.
Má činnost na Wikislovníku spočívá v zakládání latinských hesel, resp. zároveň jejich tvarů. Mým přáním je, aby každé založené latinské heslo zároveň odkazovalo v deklinační tabulce na jeho jiný možný tvar. Náš Wikislovník by se tak stal v prostoru českého internetu unikátním a snad hojně využívaným, neboť žádný on-line slovník u nás tuto možnost nenabízí. V celosvětovém měřítku je toho pouze schopen Wikislovník anglickojazyčný. Tato možnost by zjednodušila překlady neznámých latinských slov, ve kterých je, vlivem poměrně složité latinské gramatiky, obtížné nalézat kořeny slov a následně podle nich odvozovat základní tvary, které lze až poté hledat ve slovníku. V praxi by to tedy vypadalo tak, že jakékoliv neznámé latinské slovo v libovolném gramatickém tvaru by bylo dohledatelné s uvedením tohoto tvaru a odkazem na tvar základní.
Na Wikizdrojích se věnuji vkládání hesel z Ottova slovníku naučného, který považuji dodnes v mnohém za nepřekonaný a jehož informační hodnota může skvěle doplňovat informace na Wikipedii, se kterou je zároveň Ottův slovník naučný na Wikizdrojích v obou směrech provázán společnými odkazy. Jestliže byl Ottův slovník ve své době pokládán za nepostradatelný základ každé lepší knihovny, pak v dnešní době jej lze stejně tak považovat za nepostradatelný základ virtuální knihovny volných děl, kterou jsou právě Wikizdroje.
.svg){kind=small}
,_L%C3%A1ze%C5%88sk%C3%A9_n%C3%A1m._109,_Luha%C4%8Dovice1.JPG){kind=small}
