Vysokov
| Vysokov | |
|---|---|
 Pomník padlým v bitvě u Náchoda | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náchod |
| Obec s rozšířenou působností | Náchod (správní obvod) |
| Okres | Náchod |
| Kraj | Královéhradecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′14″ s. š., 16°7′ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 537 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,68 km²[2] |
| Katastrální území | Vysokov |
| Nadmořská výška | 362 m n. m. |
| PSČ | 549 12 |
| Počet domů | 182 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysokov 108 549 12 Vysokov [email protected] |
| Starostka | Bc. Renáta Sychrovská Fiedlerová |
| Oficiální web: vysokov | |
  Vysokov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 574643 |
| Kód části obce | 188395 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysokov (německy Hohenfeld) je obec v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Žije zde 537[1] obyvatel.
Obec Vysokov leží v pohraničním průsmyku asi tři kilometry západně od města Náchoda. Je to vesnice se čtyřmi sty obyvateli, tísnící se převážně na stráních hlubokého údolí, které se táhne středem katastru a má značný spád (obávaný „Vysokovák“). Je pravděpodobné, že právě poloha obce dala vesnici jméno. Za dobrého počasí se návštěvníkům nabízejí krásné výhledy na panorama Krkonoš i Orlických hor.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves vznikla jako osada při pomezní stezce, která vedla z českých zemí do tehdejšího Pruska. První zmínka o Vysokově pochází z roku 1465. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1491. Z dalších písemných zpráv se dozvídáme, že roku 1488 koupil vysokovský dvůr Jan z Krucemburka a v roce 1633 byl z vysokovských lomů odvážen kámen na opevnění náchodského hradu. V obci byly také písníky a pracovala zde vápenka a cihelna. Obec až do roku 1848 náležela náchodskému panství.
Obyvatelé Vysokova byli v průběhu dějin sužováni mnoha válkami. Největším mezníkem v dějinách obce však byla prusko-rakouská válka v roce 1866, neboť k prvnímu střetnutí vojsk došlo právě na území Vysokova, kde je dodnes množství malých i velkých pomníků s hroby vojáků nejrůznějších hodností i národností. K nejznámějším patří pomník „Myslivec" od sochaře Quido Kociána s verši Jaroslava Vrchlického, věnovaný padlým českým vojákům šestého praporu polních myslivců. Nejmohutnějším památníkem je 13 metrů vysoký žulový jehlan s ležícím lvem z bílého mramoru, věnovaný padlým 4. a 6. Kyrysnického pluku. Důsledky první světové války připomíná pomník, který ve třicátých letech slavnostně odhalila obec svým 18 padlým občanům.[4]
Významnou událostí byla stavba železnice. V letech 1859–1869 trať z Jaroměře do Trutnova v letech 1872–1875 Choceň–Meziměstí, která prochází celou vesnicí. Vysokovský most stavěli Italové a mezi lidmi se tradovalo, že špatné podloží donutilo stavebníky udělat základy tak hluboké, jaká je výška mostu.
Roku 1876 byla vysokovská škola odloučena od provodovské a ve stejném roce dostala i vlastní novou budovu, kde se následujících 100 let učily všechny vysokovské děti.
Život vesnice se i v minulém století vyvíjel v těsné souvislosti s životem Náchoda, neboť stále více obyvatel pracovalo v textilním průmyslu podnikatelů Bartoně a Mauttnera. Mnoho pracujících přispívalo ze skrovných platů na rozsáhlé opevnění u Dobrošova, celá vesnice byla ve smrtelném nebezpečí ještě v posledních dnech druhé světové války, kdy přes Vysokov prchali němečtí vojáci.
Dominantou obce je kaplička, postavená ve 30. letech dvacátého století na místě vyhořelé kovárny.
V roce 1947 bylo na kopci Ovčáku založeno místním Aeroklubem letiště, které fungovalo do roku 1961. Od roku 1990 je opět využíváno k původnímu účelu. Žádosti o zřízení zastávky ČSD nebylo vyhověno, a tak od roku 1949 a 1951 se dá z Vysokova vycestovat pouze autobusem, přestože železniční trať nejen vesnicí prochází, ale 3x ji dokonce křižuje.
Vysokov je také obcí velkých kulturních a společenských tradic. Od počátku 20. století zde působily dva divadelní spolky (Korunový a Vrchlický), jejichž činnost pokračovala i po druhé světové válce. Na přelomu 50. a 60. let přešla ve slavnou éru vysokovských estrád pro děti i dospělé, pod vedením pana Jaroslava City. Také jeho zásluhou byly i první filmové pokusy vysokovských amatérů, které pokračují i do současnosti – filmový festival „Vysokovský kohout“. Setkávají se na něm filmaři z Čech i ze zahraničí a díky tomu je Vysokov jediným místem, kde je mezinárodní filmový festival pořádán na vesnici. Dlouholetou spolkovou činnost rozvíjejí Hasiči, Český červený kříž a Osvětová beseda.
Obec úzce spolupracuje na rozvoji regionu s okolními obcemi. Od roku 1999 je členem Svazku obcí 1866, který sdružuje obce Červenou Horu, Provodov-Šonov, Slatinu nad Úpou, Studnici, Vysokov a Žernov, v roce 2004 se stal součástí Dobrovolného svazku obcí Novoměstsko.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 646 | 675 | 645 | 699 | 699 | 682 | 604 | 522 | 469 | 427 | 419 | 366 | 396 | 455 | 482 |
| Počet domů | 108 | 108 | 111 | 121 | 123 | 129 | 132 | 144 | 123 | 122 | 114 | 137 | 154 | 175 | 182 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Roku 1961 byla k obci připojena osada Starkoč, původně samostatnou obcí. Od 1. července 1985 do 31. srpna 1990 byl Vysokov spolu s ní součástí města Náchod, poté se osamostatnil, ale osada Starkoč se vrátil pod obec Studnice k 1. březnu 1990.[7]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2002.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Pomník Myslivce od Quido Kociana z r. 1906 ke 40. výročí bitvy u Náchoda ve válce 1866 severně od vsi
- Pomník z války 1866 zv. Jehlanec jízdy na místě nejprudších bojů jihovýchodně od vsi na pláni nad Václavicemi
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Milan Ostrovský. Pomník Obětem 1. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 533, 643. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Vysokov [online]. 2002-12-09 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysokov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysokov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vysokov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
