Přeskočit na obsah

Arcidiecéze vratislavská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Vratislavské biskupství)
Arcidiecéze vratislavská
Archidioecesis Vratislaviensis
Znak vratislavské arcidiecéze
Znak vratislavské arcidiecéze
Základní informace
Zřízena1000 (diecéze), 1930 (arcidiecéze)
ArcibiskupJózef Kupny
Emeritní arcibiskupHenryk Gulbinowicz, Marian Gołębiewski
Pomocní biskupovéAndrzej Siemieniewski
Církevní provincievratislavská
Statistické údaje
Počet děkanátů33 (2011)
Počet farností301 (2011)
Počet kostelů555
Rozloha8 850 km²
Počet obyvatel1 163 000 (rok 2007)
z toho katolíků1 151 000 (2 007) (99 %)
Další informace
Zeměpisné souřadnice51°6′36″ s. š., 17°1′19,92″ v. d.
Webwww.archidiecezja.wroc.pl
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arcidiecéze vratislavská (latinsky Archidioecesis Vratislaviensis) je polská římskokatolická arcidiecéze. Je součástí Vratislavské církevní provincie a vratislavský arcibiskup je zároveň metropolitou této provincie, k níž dále patří diecéze lehnická a diecéze svídnická. Vratislavská diecéze byla založena roku 1000; patřila do roku 1821 ke Hnězdenské církevní provincii, poté podléhala přímo Svatému stolci a 13. srpna 1930 byla povýšena na arcidiecézi.

Základní údaje

[editovat | editovat zdroj]

Arcidiecéze se rozkládá v severovýchodní části Dolního Slezska. Nejvýznamnějšími městy jsou vedle sídelní Vratislavi Oleśnica (Olešnice), Oława, Trzebnica (Třebnice) Ziębice, Wołów (Volov). Hlavním patronem arcidiecéze je sv. Jan Křtitel, spolupatrony jsou sv. Hedvika a bl. Česlav.

Hlavním chrámem diecéze je vratislavská katedrála sv. Jana Křtitele na Tumském ostrově, v základní hmotě gotická stavba (1244-72) s pozdně gotickými, renesančními, barokními i novogotickými přístavbami a úpravami. Dalšími významnými chrámy jsou klášterní bazilika sv. Bartoloměje v Třebnici (basilica minor od roku 1943), která je současně poutní svatyní patronky Slezska svaté Hedviky, chrám sv. Jana apoštola v Olešnici (basilica minor od roku 1998), chrám sv. Jiří v Ziębicích (basilica minor od roku 2008), klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie v Henrykowě (Jindřichově) a jiné.

Socha sv. Jana Křtitele, hlavního patrona arcidiecéze, u Katedrálního (Tumského) mostu ve Vratislavi

Historie na českém území

[editovat | editovat zdroj]

Panství vratislavského biskupství v Rakouském Slezsku

[editovat | editovat zdroj]

Panství vratislavského biskupství Jánský Vrch, Frýdberk, Frývaldov a Cukmantl (německy Breslauer Bistumsherrschaften Johannesberg, Friedeberg, Freiwaldau und Zuckmantel) mělo převážně lesní charakter. V roce 1864 činila jeho rozloha 33 950 ha, z toho z toho 31 245 ha lesní půdy, v roce 1885 celková rozloha mírně poklesla na 33 766 ha, z čehož 30 786 ha připadalo na lesy, 2 155 ha na polnosti a zbytek na louky, zahrady, pastviny a neplodnou půdu.[1]

V roce 1912 se panství rozprostíralo na 33 7691,805 ha, z toho bylo 31 824,4553 ha lesů, 1 254,4577 ha polí, 160,3927 ha luk, 29,5064 ha zahrad, 222,5902 ha pastvin, 13,0028 ha připadalo na stavební parcely, 6,8731 ha na neproduktivní půdu a 257,9023 ha na nedaněnou půdu. Panství užíval toho času vratislavský kníže-biskup kardinál Dr. Georg Kopp.[2]

Sídlo Správa panství
Johannesberg (Panský Vrch) Ústřední správa panství, ředitel Dr. Ferdinand Pohl
Ústřední lesní správa, lesní rada Karl Bayer
Úřad účetní revize, revizor Bruno König
Hlavní pokladna, důchodní úřad a úřad purkrabího, hlavní pokladník, důchodní a správce úřadu purkrabího Ferdinand Böse
Lesní revír Johannesberg (Panský Vrch), nadlesní Rudolf Hanke
Friedeberg (Frýdberk) Účetní kancelář, důchodní Karl Groß
Freiwaldau (Frývaldov) Důchodní úřad, důchodní Rudolf Peschke
Lesní účetní kancelář, lesní účetní Josef Hanke
Zuckmantel (Cukmantl) Důchodní úřad, důchodní Ferdinand Weese
Lesní účetní kancelář, lesní účetní Josef Theiner
Statek Barzdorf (Bernatice) v pachtu Friedrich Latzel
Statek Johannesberg (Jánský Vrch) v pachtu Johann Groß
Statek Friedeberg (Frýdberk) v pachtu nejprve Gustav Hohlbaum, po jeho smrti vdova po G. Hohlbaumovi
zbytek půdy byl v parcelách propachtován nebo v užívání deputátníků
Buchbergsthal (Buchberkstál) Hutní správa a železárny, správce Heinrich Thamm

Vratislavské biskupství na území Československa

[editovat | editovat zdroj]

V březnu 1919 uvalilo ministerstvo zemědělství na velkostatek vratislavského biskupství nucenou správu. Jednalo se o slezská panství Johannesberg (Javorník), Friedeberg (Frýdberk), Freiwaldau (Frývaldov) a Zuckmantel (Cukmantl), sestávající z hospodářských správ: Barzdorf (Bernartice), Johannesberg, Friedeberg a z lesních správ: Johannesberg, Wilmsdorf (Vilémovice), Gurschdorf (Skorošice), Friedeberg, Setzdorf (Vápenná), Rothwasser (Stará Červená Voda), Nicklasdorf, Saubsdorf (Supíkovice), Breitenfurt (Široký Brod), Thomasdorf (Bělá pod Pradědem), Freiwaldau (Zlaté Hory), Lindenwiese (Lipová), Zuckmantel, Grund (Dolní Grunt a Horní Grunt, od r. 1950 Dolní Údolí a Horní Údolí), Hermamnstadt (Heřmanovice), Einsiedel (Mnichov), Gabel (Vidly). K panství patřily též železárny v Buchberkstálu a pivovary. Celková výměra činila 34 666 ha.[3]

Převzetí majetku biskupství vratislavského. Dne 12. března odpoledne přibyla do Javorníku československá komise, skládající se ze tří státních úředníků z Prahy, která dle předložených legitimací československého ministerstva zemědělství z 5. března t. r. měla rozkaz převzíti majetek vratislavské biskupské stolice v Javorníku a rakouský majetek pruského města Pačkova do nucené správy. U vykonávání tohoto rozkazu přijala komise slib věrnosti českému státu od biskupských úředníků a ujala se správy zmíněných majetků.

Lidové noviny, 20.3.1919[4]

Generální vikář vratislavského biskupství sídlil od roku 1917 v polské části města Těšína (Cieszyn)[5] a tento úřad zde definitivně zanikl v roce 1925 v souvislosti s úpravami hranic mezi ČSR a Polskem. Polská část území pak byla začleněna do nově založené katovické diecéze. Po nařízení o nové demarkační čáře z 3. února 1919 byla část vratislavského biskupství ležící v Československé republice rozdělena na 2 komisariáty: východoslezský (Těšínský) komisariát a západoslezský (Nisský) komisariát. V čele stáli komisaři, kteří měli pravomoc generálních vikářů.[6]

Východoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Karviná a Slezská Ostrava s 45 farnostmi a 1 expoziturou. Od 24. března 1919 do 2. listopadu 1938 byl spravován Msgre. Stanislavem Weissmannem (1866–1946),[7] který sídlil nejprve v Morávce a od 1. července 1922 jako děkan v Karviné. Západoslezský komisariát tvořila arcikněžství Frývaldov, Jánský Vrch u Javorníku, Vidnava a Cukmantl s celkem 35 farnostmi. Od 1. ledna 1907 jej spravoval Msgre. Josef Neugebauer (1850–1926), od 8. července 1926 Msgre. Rudolf Hofmann (1866–1935) a od 6. listopadu 1935 do 2. listopadu 1938 Msgre. ThDr. František Onderek (1888–1962).[8]

V lednu 1921 Jednota katolického duchovenstva československého uznala nutnost zřízení nového biskupství v Opavě a žádala, aby zřízení biskupství bylo dotováno statky vratislavské diecése, ležících v Československé republice.[9][10] Novému biskupství měly připadnout všechny dvory a lesy vratislavského biskupství v západním Slezsku.[11][12] Vratislavský biskup dr. Adolf Bertram vyslovil souhlas s odloučením krajů od vratislavské diecéze, které v Horním Slezsku připadly Polsku, ale jeho stanovisko bylo odmítavé v případě odluky československého území od vratislavského biskupství.[13] V roce 1928 vstoupila v platnost úmluva Modus vivendi mezi Svatým stolcem a Československou republikou. Jednání o úpravě čsl.-německých diecézních hranic nakonec uvízlo na mrtvém bodě.[14] Dne 21. září 1930 se ve vratislavském dómu celebrovalo slavnostní povýšení vratislavského biskupství na arcibiskupství.

Podle soupisu lesní půdy z roku 1848 připadalo na Frýdberk 8 610 ha, na Frývaldov 13 061 ha a na Cukmantl 11 072 ha. Během pozemkové reformy prováděné v roce 1925 a 1927 přidělil Státní pozemkový úřad z této rozlohy 321 ha drobným nabyvatelům, 19 ha propustil vlastníkům, zrovna tak hutě a cihelnu, zbytek včetně čtyř propachtovaných dvorů měl zůstat v záboru.[1] S dalším prováděním pozemkové reformy čekal Státní pozemkový úřad až na provedení delimitace mezi olomouckým a vratislavským arcibiskupstvím. K tomu ale již za první republiky nedošlo.[15]

Církevní správa 1938–1945

[editovat | editovat zdroj]

Po odstoupení pohraničí na podzim 1938 přešlo Javornicko (Nisský komisariát) do přímé správy vratislavských arcibiskupů. Nisský komisariát sestával z arcikněžství Frývaldov, Javorník, Vidnava a Cukmantl. Hned v říjnu 1938 obsadilo Polsko východní část československého Těšínska. Oblast připadla pod správu katovické diecéze. Tato část Těšínska se skládala z arcikněžství Fryštát, Jablunkov a Český Těšín. Západní zbytek Těšínska (děkanáty Slezská Ostrava a Frýdek) byl postoupen do správy olomouckého arcibiskupství.[16]

Církevní příslušnost býv. Těšínska. Podle zprávy polského tisku vydal katovický biskup a administrátor nově nabytého Těšínska St. Adamski nařízení podřízenému tam kněžstvu, v němž je seznamuje o odloučení býv. českého Těšínska od vratislavské arcidiecése a připojení jeho k biskupství katovickému. O tuto změnu církevní organisace požádal sv. Otce vratislavský arcibiskup kardinál Bertram.

Venkov, 03.12.1938[17]

Církevní správa po roce 1945 a znárodnění majetku

[editovat | editovat zdroj]

Již 21. června 1945 byl správcem československé části vratislavské arcidiecéze jmenován Msgre. František Onderek a od 1. září téhož roku se stal jejím generálním vikářem. Dne 26. června 1947 byla na tomto území zřízena apoštolská administratura se sídlem v Českém Těšíně, podřízená přímo Svatému stolci. Administrátorem byl jmenován dosavadní generální vikář Fr. Onderek. Apoštolská administratura v Českém Těšíně převzala také veškerý majetek, jehož vyvlastnění následovalo v roce 1948 (33 036 ha z celku 33 321 ha). V roce 1949 připadl majetek velkostatku vratislavského biskupství státním statkům a státním lesům.[18] Po smrti generálního vikáře v roce 1962 se bez jakéhokoliv jmenování a pouze na základě komunistické moci ve státě správy ujal ThDr. Antonín Veselý (1918–1983) a řídil ji až do 23. července 1978, kdy bylo celé území definitivně včleněno do olomoucké arcidiecéze.[19]

Arcibiskupové a biskupové

[editovat | editovat zdroj]

Viz Seznam vratislavských biskupů a arcibiskupů.

Instituce arcidiecéze

[editovat | editovat zdroj]
  • Metropolitní kurie
  • Metropolitní církevní soud
  • Metropolitní kapitula
  • Kolegiátní kapitula sv. Kříže
  • Papežská teologická fakulta ve Vratislavi
  • Metropolitní vyšší duchovní seminář ve Vratislavi
  • Arcidiecézní archiv
  • Arcidiecézní muzeum (založeno roku 1903)
  • Arcidiecézni vydavatelství a nakladatelství
  • Katolický měsíčník Nowe Życie
  • Katolická rozhlasová stanice Radio Rodzina

Děkanáty

[editovat | editovat zdroj]

Děkanáty a počet farností v nich (k roku 2011)

Mapa vratislavské církevní provincie - Arcidiecéze vratislavská na severovýchodě
  • Borów (9 farností)
  • Brzeg – południe (10 farností)
  • Brzeg – północ (7 farností)
  • Brzeg Dolny (8 farností)
  • Góra – wschód (7 farností)
  • Góra – zachód (7 farností)
  • Jelcz-Laskowice (9 farností)
  • Kąty Wrocławskie (11 farností)
  • Miękinia (8 farností)
  • Milicz (7 farností)
  • Namysłów – wschód (10 farností)
  • Namysłów – zachód (9 farností)
  • Oleśnica – wschód (9 farností)
  • Oleśnica – zachód (9 farností)
  • Oława (12 farností)
  • Prusice (11 farností)
  • Sobótka (10 farností)
  • Strzelin (9 farností)
  • Środa Śląska (10 farností)
  • Trzebnica (11 farností)
  • Wiązów (7 farností)
  • Wołów (9 farností)
  • Wrocław – Katedra (13 farností)
  • Wrocław – Krzyki (10 farností)
  • Wrocław – południe (7 farností)
  • Wrocław – północ I (Osobowice) (10 farností)
  • Wrocław – północ II (Sępolno) (7 farností)
  • Wrocław – północ III (Psie Pole) (9 farností)
  • Wrocław – Śródmieście (11 farností)
  • Wrocław – wschód (8 farností)
  • Wrocław – zachód (Leśnica) (7 farností)
  • Wrocław – zachód (Kozanów) (9 farností)
  • Ziębice (10 farností)

Společnosti zasvěceného života

[editovat | editovat zdroj]

Domy mužských řádů a kongregací

[editovat | editovat zdroj]
Cisterciácký klášter v Henrykowě

Domy ženských řádů a kongregací

[editovat | editovat zdroj]
Poutní chrám sv. Hedviky a sv. Bartoloměje v Třebnici
  • benediktinky (OSB): Wołów
  • Sestry benediktinky od ustavičné adorace Nejsvětější Svátosti (OSBap): Vratislav
  • Řád Nejsvětější Panny Marie na hoře Karmel (OCD, bosé karmelitky): Vratislav
  • Kongregace sester adorantek Kristovy krve: Vratislav (provincialát)
  • Kongregace sester albertinek sloužících chudým (albertinky): Miękinia-Mrozów, Vratislav
  • Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského (boromejky třebnické): Trzebnica (generalát), Brzeg Dolny, Trzebnica-Małuszyn, Vratislav
  • Kongregace sester Božského srdce Ježíšova: Vratislav (generalát a dům), Wołów
  • Kongregace sester svaté Alžběty (šedé alžbětinky): Vratislav (generalát a 7 domů), Chrząstawa Wielka, Domaniów, Kąty Wrocławskie, Miłoszyce, Sobótka, Środa Śląska, Święta Katarzyna, Chróścina
  • Sestry feliciánky: Milicz, Oleśnica, Vratislav (2)
  • Kongregace sester Matky Boží ustavičné pomoci: Vratislav (2)
  • Kongregace sester františkánek Mariiny rodiny: Brzeg Dolny
  • Kongregace sester ošetřovatelek III. řádu sv. Františka: Vratislav
  • Kongregace sester sv. Hedviky: Vratislav (provincialát a dům), Wawrzeńczyce
  • Kongregace sester sv. Josefa: Vratislav (provincialát), Kobierzyce-Wierzbice
  • Kongregace sester sv. Josefa snoubence Nejsvětější Panny Marie: Vratislav
  • Sestry kapucínky III. řádu sv. Františka od Svaté Rodiny: Vratislav
  • Kongregace sester karmelitek od Dítěte Ježíše: Vratislav (provincialát)
  • Kongregace sester sv. Marie Magdaleny od pokání: Vratislav
  • Kongregace sester Neposkvrněné Panny Marie: Vratislav (provincialát a 3 domy), Kąty Wrocławskie, Wińsko-Krzelów, Malczyce
  • Kongregace sester Milosrdné Matky Boží: Vratislav
  • Kongregace sester Nejsvětější Rodiny z Nazaretu: Vratislav (2)
  • Kongregace Školských sester de Notre Dame: Wołów-Krzydlina Mała, Vratislav
  • Kongregace sester pastýřek od Prozřetelnosti Boží: Święta Katarzyna
  • Kongregace dcer Panny Marie Pomocnice (salesiánky): Vratislav (provincialát a 3 domy), Środa Śląsk
  • Kongregace sester Božského Spasitele (salvatoriánky): Oborniki Śląskie-Bagno
  • Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice staroveské): Vratislav
  • Kongregace sester služebnic Nejsvětější Panny Marie bez poskvrny počaté (služebnice slezské): Vratislav (generalát a 2 domy)
  • Kongregace milosrdných sester sv. Vincence z Pauly: Brzeg, Żmigród
  • Kongregace sester uršulinek Srdce Ježíše Umírajícího (šedé uršulinky): Vratislav
  • Římská unie řádu svaté Voršily (černé uršulinky): Vratislav
  • Kongregace sester Zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista (zmrtvýchvstalky): Vratislav

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Státní archiv v Opavě: průvodce po archivních fondech, Svazek 4, Archivní správa Ministerstva vnitra, 1961, s. 25-26.
  2. ↑ Neuester Schematismus der Herrschaften, Güter und Zuckerfabriken in Mähren und Schlesien sowie der auf den Gütern bestehenden Brauereien, Brennereien und sonstigen Industrien, deren Besitzer, Pächter und der dabei angestellten Beamten. Karafiat, Fr., 1912, 12. s. 212.
  3. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
  4. ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 20.3.1919, 27(79, ranní vydání). s. 5.
  5. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 07.08.1917, 12(186). s. 7.
  6. ↑ Politický kalendář občanský a adresář zemí koruny České na rok. V Praze: Nákladem vydavatelstva Politického kalendáře občanského a adresáře zemí koruny České, 1931, 39(1). s. 370.
  7. ↑ Stanislav Weissmann - Město Český Těšín [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.
  9. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 28.01.1921, 16(23). s. 5.
  10. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 06.07.1928, 23(159). s. 5.
  11. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 17.01.1930, 25(15). s. 5-6.
  12. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 21.07.1931, 26(168). s. 3.
  13. ↑ Lidové noviny. Brno: Vydavatelské družstvo Lidové strany v Brně, 15.4.1922, 30(190, ranní vydání), 1-2. s. 2.
  14. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.09.1931, 26(216). s. 4.
  15. ↑ Vlastivěda moravská: Země a lid, Svazek 9, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004, s. 64.
  16. ↑ Josef Pakandl: Nacistická okupace českého pohraničí a Českých zemí a její důsledky pro církevní správu, dipl. práce, 2012.
  17. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 03.12.1938, 33(285). s. 6.
  18. ↑ Historie – Biskupské lesy [online]. [cit. 2020-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-12. 
  19. ↑ Historické listy, vyd. Lidové noviny, 1992.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Katolická církev v Polsku
Białystocká církevní provincie
Katolické diecéze v Polsku
Katolické diecéze v Polsku
Čenstochovská církevní provincie
Gdaňská církevní provincie
Hnězdenská církevní provincie
Katovická církevní provincie
Krakovská církevní provincie
Lodžská církevní provincie
Lublinská církevní provincie
Poznaňská církevní provincie
Přemyšlská církevní provincie
Štětínsko-kamieńská církevní provincie
Varmijská církevní provincie
Varšavská církevní provincie
Vratislavská církevní provincie
Přemyšlsko-Varšavská církevní provincie
Ukrajinské řeckokatolické církve
Ostatní
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Arcidiecéze_vratislavská&oldid=24307076“