Přeskočit na obsah

Vodokrty

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vodokrty
Lokalita
Charaktervesnice
ObecŘenče
OkresPlzeň-jih
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel166 (2021)[1]
Katastrální územíVodokrty (4,93 km²)
PSČ334 01
Počet domů65 (2011)[2]
Vodokrty
Vodokrty
Další údaje
Kód části obce184403
Kód k. ú.784401
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vodokrty jsou vesnice, část obce Řenče v okrese Plzeň-jih. Nachází se asi 2,5 kilometru západně od Řenče. Prochází zde silnice II/178 a silnice II/183. V roce 2011 zde trvale žilo 171 obyvatel.[3]

Vodokrty je také název katastrálního území o rozloze 4,93 km².[4]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1239, kdy se uvádí, že Vodokrty koupil kladrubský opat Reiner. [5][6] V roce 1463 se zmiňuje zeman Ryneš z Vodokrt, koncem 15. století připadly Vodokrty společně s Přešticemi rodu Švihovských, v roce 1505 je získal Václav Švihovský. V roce 1526 prodal Jan Půta Švihovský statek Humprechtovi Markvartovi z Hrádku. Jeho strýc Jindřich z Rýzmberka prodal svůj díl v roce 1545 bratrům Petrovi a Václavovi Lukavským z Řeneč. V roce 1561 koupila tento díl vdova po Humprechtovi Markvartovi Anna z Drahenic a ve Vodokrtech postavila tvrz, na které také zemřela. Pochována byla v kostelíku na Vícově. V dědictví získal Vodokrty manžel její dcery Kateřiny, Adam Boubínský, který je pak předal synu Zdeňkovi. Ten v roce 1603 statek prodal Jáchymovi Ladislavovi Loubskému z Lub. Tím se Vodokrty dostaly k řenečskému statku a později k Dolní Lukavici.[5]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 245. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  5. a b ŠLÉGL, Adolf. Politický okres Přeštický. Přeštice: Nákladem C. M. Homana a Ant. Ouřady, 1925. S. 108. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 308. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]