Přeskočit na obsah

Vepice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vepice
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu
Pohled na Vepice od silnice vedoucí k lomu
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKovářov
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°31′30″ s. š., 14°18′8″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel39 (2021)[1]
Katastrální územíVepice[2] (2,8445 km²)
PSČ398 55
Počet domů32 (2011)[3]
Vepice
Vepice
Další údaje
Webwww.kovarov.cz/os-vepice.php
Kód části obce71421
Kód k. ú.671428
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vepice (německy Wepitz) jsou jihočeská vesnice, místní část obce Kovářov, od jejíž sídelní vesnice je vzdálena přibližně dva kilometry. Ve Vepicích se těžila žula.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Původně se ves jmenovala Epice. Odvozeno od staročeského jména Epp.[4] První zmínky o ní pocházejí z roku 1373. V tomto roce se řešil soudní spor, ohledně sporných hraničních kamenů mezi panem Jaroslavem z Vepic a milevským klášterem.[4] Vepická tvrz se nacházela na ostrůvku v Novém rybníce na jihovýchodě ve vesnici. Tvrz se do dnešních dob nedochovala. Rod vladyků, který na tvrzi sídlil měl ve znaku hlavu psa, věžníka. Tento znak je možno spatřit v milevském kostele svatého Jiljí. Nalézá se na štítové zdi mezi střechou kostela a presbytářem. František z Vepic, který zde byl opatem 1383–1404, je i na místním hřbitově pohřbený. Jeho hrob byl zdevastovaný za husitských válek. Výraznou měrou se zasloužil o přestavbu kostela do současné podoby. Rod vladyků z Vepic měl tvrz v držení do konce 15. století. V roce 1498 připadl tento majetek Jindřichovi z Březí. V 16. století přešla ves ke kovářsovskému panství a dále roku 1592 byla v majetku Jiřího ze Švamberka a byla připojena k orlickému panství.[4]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • V Novém rybníce se nachází archeologické stopy vepické tvrze.
  • Neorománská kaple ve vsi byla postavena roku 1901 a téhož roku byla vysvěcena.[4] Byla postavena z finanční sbírky mezi místními obyvateli a za přispění obce.[5] V devadesátých letech byla opravena. Kaple je zasvěcená Panně Marii Lurdské.[6] Její soška se do kaple dává při významných příležitostech.[7] Jiný zdroj uvádí, že kaple na návsi nese jméno sv. Kříže a pochází z počátku 20. století.[8]
  • Kříž před návesní kaplí je kamenný. Nese dataci 1857. Je zdobený motivem kalicha, srdíčkem a v koncích ramen jsou rozčtvrcená kolečka.[7]
  • Na konci vesnice u komunikace směrem na Kovářov se vlevo nachází litinový kříž.[9]
  • Další litinový Mošanských kříž se nachází u silnice do Vladyčína. Byl sem přenesený ze hřbitova.[10]
  • Kříž za vesnicí u komunikace směrem na Vladyčín se nachází mezi lipami na křižovatce do březských samot.[11]
  • Benešův kříž se nachází na soukromém pozemku, byl sem přesunutý od již zrušené cesty.[12]
  • Dolistův kříž se nachází u komunikace z vesnice směrem do Hrazan vlevo. Je kamenný. Na svém pozemku si jej roku 1898 nechal postavit místní občan Josef Dolista. Datace je na spodním podstavci kříže znatelná. V tomto roce byl i vysvěcený.
  • Kříž na Marjánčině vrchu je u dnes již zrušené cesty do Hrazan nad rybníkem Díl.[13]
  • V okolí vesnice se nalézá modrá dekorativní žula.[14]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Rybník Díl
    Rybník Díl
  • Nový rybník s ostrovem
    Nový rybník s ostrovem
  • Zaplavená technika v lomu
    Zaplavená technika v lomu
  • Návesní kaple
    Návesní kaple
  • Dolistův kříž
    Dolistův kříž

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2017-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-28. 
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  4. ↑ a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 143. 
  5. ↑ ŠIMEČKOVÁ, Pavla. Od kapličky ke křížku. Průvodce po posvátných místech na Kovářovsku. 1. vyd. Praha: Plot, 2009. ISBN 978-80-86523-94-1. S. 205. Dále jen Šimečková (2009). 
  6. ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 108. 
  7. ↑ a b Šimečková (2009), s. 206.
  8. ↑ http://www.farnost2k.cz/obsah/vepice
  9. ↑ Šimečková (2009), s. 208.
  10. ↑ Šimečková (2009), s. 209.
  11. ↑ Šimečková (2009), s. 210.
  12. ↑ Šimečková (2009), s. 207.
  13. ↑ Šimečková (2009), s. 212.
  14. ↑ Šimečková (2009), s. 204.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Obec Kovářov

Kovářov • k. ú. Vesec (Vesec • Kotýřina) • k. ú. Žebrákov u Zahořan (Žebrákov – část) • Chrást včetně osady Radava • Radvánov včetně osady Zlučín • k. ú. Březí u Kovářova (Březí • Hostín • Záluží) • k. ú. Zahořany (Zahořany včetně ZSJ Pelechy I; ZSJ Pelechy II patří k části Žebrákov • Lašovice • Onen Svět) • Předbořice • k. ú. Vladyčín (Vladyčín • Řenkov) • Dobrá Voda • Vepice

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Vepice&oldid=23673774“