Vellerat
| Vellerat | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°19′15″ s. š., 7°22′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 666 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Jura |
| Okres | Delémont |
| Obec | Courrendlin |
  Vellerat Vellerat, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 2,04 km² |
| Počet obyvatel | 71 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 34,8 obyv./km² |
| Správa | |
| PSČ | 2830 |
| Označení vozidel | JU |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vellerat je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Jura. Obec má asi 70 obyvatel; přesto byla dlouhá léta jablkem sváru a dostala se na titulní stránky novin daleko za hranicemi Švýcarska.
Od 1. ledna 2019 se Vellerat sloučil s obcemi Courrendlin a Rebeuvelier a vznikla obec Courrendlin.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Vellerat leží v nadmořské výšce 666 m, vzdušnou čarou pět kilometrů jiho-jihovýchodně od hlavního města kantonu, Delémontu. Zemědělská obec leží na ostrohu na západním svahu údolí nad soutěskou Choindez, jižně od Delémontské kotliny, široké prohlubně v pohoří Jura.
Území obce o rozloze 2,1 km² zahrnuje velleratskou terasu a levý svah soutěsky Choindez. Západní a severozápadní hranice probíhají po hřebeni Forêt de la Cendre (až 1030 m n. m.), zatímco jižní hranice leží na hřebeni Côte des Porcs. Ten je také nejvyšším bodem obce (1129 m n. m.). V roce 1997 pokrývala 3 % rozlohy obce zastavěná plocha, 68 % lesy a lesní porosty, 28 % zemědělské plochy a méně než 1 % neproduktivní půda.
Sousedními obcemi Velleratu jsou Châtillon a Courrendlin v kantonu Jura a Roches v kantonu Bern.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vellerat je historicky mladá obec. Teprve během reformace se zde usadily tři německy mluvící rodiny, které převzaly půdu do nájmu od opatství Moutier-Grandval. V letech 1797–1815 patřil Vellerat k Francii a zpočátku byl součástí départementu Mont-Terrible, od roku 1800 byl součástí départementu Haut-Rhin. Na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu byla obec v roce 1815 přičleněna ke kantonu Bern a byla zařazena do okresu Moutier.[2]
V 70. letech 19. století se obyvatelé Velleratu vždy vyslovovali pro vytvoření kantonu Jura. Protože obec neměla v době jurského plebiscitu společnou hranici s tehdejším okresem Delémont (dvě sousední obce na severu, Courrendlin a Châtillon, byly v té době součástí okresu Moutier a teprve 1. ledna 1979 se staly součástí okresu Delémont), neměla právo na sebeurčení své kantonální příslušnosti, a proto nevyhnutelně zůstala součástí kantonu Bern.[3]
Svobodná obec Švýcarska
[editovat | editovat zdroj]Po vzniku kantonu Jura 1. ledna 1979 (oddělení od kantonu Bern) byl Vellerat oddělen od sousedních obcí Jury novou kantonální hranicí. Silniční spojení s kantonem Bern je však možné pouze přes tyto obce. Obyvatelé Velleratu se poté rozhodli odtrhnout od kantonu Bern a vyhlásili Vellerat „Svobodnou obcí Švýcarska“. Neúnavně bojovali za připojení ke kantonu Jura, neúčastnili se již kantonálních hlasování a bojkotovali také sčítání lidu.[4] Trvalo léta vyjednávání, než byl Bern ochoten souhlasit s dalším postoupením území.
Federální referendum
[editovat | editovat zdroj]Po projednání v Národní radě a v Státní radě byl Vellerat 10. března 1996 předmětem federálního referenda o federálním výnosu o převodu obce Vellerat z kantonu Bern do kantonu Jura, který měl upravit její kantonální příslušnost. Takovéto povinné referendum bylo vyžadováno při každé změně kantonálních hranic až do celkové revize švýcarské federální ústavy v roce 1999. Převod obce Vellerat ke kantonu Jura podpořilo 91,7 % voličů a všechny kantony, což umožnilo převod k 1. červenci 1996.[5] Podle průzkumů veřejného mínění se ti, kteří hlasovali pro, zabývali především právem na sebeurčení.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1990 | 2000 | |||||||
| Počet obyvatel | 88 | 115 | 93 | 128 | 124 | 77 | 64 | 70 | 66 | |||||||
Z celkového počtu obyvatel je 89,4 % francouzsky mluvících, 7,6 % německy mluvících a 3,0 % anglicky mluvících (stav v roce 2000). Po dosažení nejvyššího počtu 128 obyvatel v roce 1930 počet obyvatel od druhé poloviny 20. století výrazně klesá.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]V obci stále převažuje zemědělství. Mimo zemědělství je v obci jen několik pracovních míst. Mnoho zaměstnanců (více než 60 %) proto za prací dojíždí a pracuje převážně v oblasti Delémontu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Obec leží mimo hlavní dopravní tahy; nachází se na konci slepé silnice, vedoucí z obce Courrendlin. Nejbližší železniční stanice se nachází v Delémontu.
Partnerská obec
[editovat | editovat zdroj]Od června 2001 existuje partnerství mezi společností Vellerat a obcí Voeren v Belgii, která je rovněž jablkem sváru v politicko-jazykovém sporu o to, zda patří do vlámské provincie Limburk, nebo do francouzsky mluvící provincie Lutych.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vellerat na německé Wikipedii.
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b KOHLER, François. Vellerat [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2020-10-05 [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dossier: Vellerat et Ederswiler. Année politique suisse. 1982, roč. Universität Bern. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Vellerat [online]. Chronologie jurassienne [cit. 2023-12-19]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ MENZI, Brigitte. Das verlorene Schaf kehrt zurück: Vellerat wird jurassisch. In: Handbuch der eidgenössischen Volksabstimmungen 1848–2007. [s.l.]: [s.n.] S. 542–543. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vellerat na Wikimedia Commons
