Přeskočit na obsah

Velký Borek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Velký Borek
Letecký pohled na Velký Borek
Letecký pohled na Velký Borek
Znak obce Velký BorekVlajka obce Velký Borek
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMělník
Obec s rozšířenou působnostíMělník
(správní obvod)
OkresMělník
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 192 (2024)[1]
Rozloha10,43 km²[2]
Nadmořská výška176 m n. m.
PSČ277 31
Počet domů416 (2021)[3]
Počet částí obce3
Počet k. ú.3
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Velký Borek
Vrutická 20
277 31 Velký Borek
[email protected]
StarostkaMgr. Helena Vavřinová
Oficiální web: www.velkyborek.cz
Velký Borek na mapě
Velký Borek
Velký Borek
Další údaje
Kód obce535265
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Borek je obec v okres Mělník, tři kilometry východně od centra města Mělníka v tzv. Mělnickém úvalu. K Velkému Borku patří ještě dvě části: Mělnická Vrutice a Skuhrov. V obci žije přibližně 1 200[1] obyvatel. Obcí protéká potok Pšovka.

Vznik vsi (tehdy Borku) lze doložit do 13. století. Obec patřila spolu s dalšími vesnicemi mělnické kapitule při kostele sv. Petra. Potvrzuje to listina biskupa Řehoře z 18. dubna 1301. Po husitských válkách Borek zřejmě přešel do vlastnictví mělnického hradu. Krutý osud potkal obec po třicetileté válce. Opuštěná vesnice byla zpustošena, pole, vinice a louky zarostly plevelem a křovinami. Pomalu a těžce se dařilo obec oživit.

Těžký život vedli borečtí vesničané v letech první světové války, v níž položila život řada mužů z Velkého Borku. V poválečných letech bylo v obci vybudováno mnoho prospěšných zařízení trvalé hodnoty: poštovní úřad, obecní vodovod, prodejny potravin ve Velkém Borku a Mělnické Vrutici, v roce 1987 byla otevřena nová mateřská škola. V roce 1992 byla dokončena výstavba zastávky na trati ČSD ve Velkém Borku.

Mezi pamětihodnosti Velkého Borku patří hlavně menší pomníky různých událostí. Například přímo v srdci obce stojí pomník za padlé v první světové válce, dále je to malá zvonička ve Skuhrově věnována také padlým mužům. Snad největší památka ve Velkém Borku je socha sv. Jana Nepomuckého stojící přímo u odbočky do vesnice.

O původu názvu obce

[editovat | editovat zdroj]

Název obcí Borek, s přívlastkem i bez přívlastku, je poměrně častý. Ukazuje na místo pokryté borovým lesem, nebo k němu přiléhající. Ještě před sto padesáti lety byl východně od Velkého Borku, u Přeplatilova, lesík – remízek. Dnes jsou borové lesy necelé dva kilometry severovýchodně od obce.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Mělník
  • 1868 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Mělník
  • 1939 země česká, Oberlandrat Mělník, politický i soudní okres Mělník[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mělník[6]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mělník[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mělník[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mělník
  • 2003 Středočeský kraj, okres Mělník, obec s rozšířenou působností Mělník

V obci Velký Borek (přísl. Přeplatilov, 700 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] výroba cementového zboží, obchod s dobytkem, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Velkém Borku, holič, 3 hostince, kolář, 2 kovář, krejčí, obchod s umělými květinami, 2 pekaři, rolník, 3 řezníci, síťař, 6 obchodů se smíšeným zbožím, Raiffeisenova záložna pro Borek Velký, Spořitelní a záložní spolek pro Velký Borek, školka, švadlena, trafika, 2 truhláři.

V obci Mělnická Vrutice (276 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Velkého Borku) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] obchod s dobytkem, 2 hostince, kolář, košíkář, kovář, krejčí, půjčovna mlátiček, mlýn, obchod s ovocem, 2 pojišťovací jednatelství, pekař, pokrývač, rašeliniště, 2 rolníci, řezník, 2 obchody se smíšeným zbožím, stavební hmoty, švadlena, trafika, obchod s uhlím, včelařství.

V obci Skuhrov (236 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Velkého Borku) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] nákladní autodoprava, továrna na dřevovinu, hostinec, továrna na lepenku, mlýn, obuvník, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, truhlář.

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Do katastrálního území Velký Borek zasahují národní přírodní památka Polabská černava a přírodní památka Dolní Pšovka.

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy.
  • Železnice – Obec Velký Borek leží na železniční trati 076 Mladá Boleslav - Mšeno - Mělník. Jedná se o jednokolejnou regionální trať, doprava byla v tomto úseku trati zahájena roku 1897. Na území obce leží železniční zastávky Velký Borek a Mělnické Vtelno.
  • Autobusová doprava (2012) – V obci měly zastávky autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Liběchov, Mělnické Vtelno, Mělník, Mladá Boleslav, Mšeno, Roudnice nad Labem, Všetaty.
  • Železniční doprava (2012) – Přepravní zatížení tratě 076 mezi Mělníkem a Mšenem činilo denně 6 osobních vlaků.
  • Cyklistika – Územím obce vedou cyklotrasy č. 8162 Kly – Jelenice – Košátky – Konětopy – Křenek a č. 8171 – Mělník – Velký Borek – Jelenice.
  • Pěší turistika – Územím obce vede zeleně značená turistická trasa Záboří – Vavřineč – Mělnická Vrutice – Chloumek – Mělník.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1826. (česky a německy)
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 811. (česky a německy)
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1550. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]