Vasil Timkovič
Vasil Timkovič | |
---|---|
Narození | 21. března 1923 Skotarskoje Československo |
Úmrtí | 2. ledna 2023 (ve věku 99 let) Česká Třebová Česko |
Vojenská kariéra | |
Sloužil | Československé státní zřízení v exilu |
Složka | 1. československý armádní sbor |
Války | Druhá světová válka |
Bitvy | Bitva o Kyjev (1943) Karpatsko-dukelská operace |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vasil Timkovič (21. března 1923 Skotarskoje, Podkarpatská Rus – 2. ledna 2023, Česká Třebová) byl přeživší gulagu a československý voják, veterán druhé světové války, ve které bojoval v 1. československém armádním sboru. Po válce se usadil v České Třebové. Nadále působil v armádě, po roce 1989 se podílel na obnovení tradice Československé obce legionářské a vzniku její místní jednoty v Ústí nad Orlicí. Zasadil se také o vznik pomníku a Parků československých legií v Ústí nad Orlicí a České Třebové.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Vasil Timkovič se narodil 21. března 1923 ve vesnici Skotarskoje na Podkarpatské Rusi jako nejmladší ze čtyř dětí v rodině lesního správce Georga Timkoviče. Studoval na gymnáziu v Mukačevě, později ve Svaljavě.[1]
Na podzim roku 1939, po okupaci Československa, kdy Podkarpatskou Rus zabralo Maďarsko, utekl Vasil spolu se dvěma spolužáky z gymnázia za hranice do Sovětského svazu (přesněji řečeno na území bývalého Polska, které bylo toho času okupované Sovětským svazem). Doufali, že je Rusové přijmou přátelsky a dovolí jim bojovat za osvobození své vlasti. Namísto toho byli uvězněni v gulagu.
Chlapce chytili hned za hranicí a dopravili do polského města Skole. Následně je přesunuli do věznice v Charkově, kde byli odsouzeni na tři roky za nelegální přechod hranic. Vasil si je odpracoval v táboře Pečorlag (Pečorský nápravně pracovní tábor), kde stavěl železniční trať Vorkuta – Moskva. Životní podmínky zde byly tak bídné, že byl rozhodnutý skončit se životem, což se mu ale nezdařilo.[1]
Po skončení trestu, na sklonku roku 1942, dostal nabídku dobrovolně odjet do Buzuluku, kde se tou dobou formovala československá vojenská jednotka. V Buzuluku podstoupil základní výcvik, účastnil se osvobozování Kyjeva a přes Duklu a Slovensko se probojoval až ke Vsetínu, kde ho zastihl konec války.
Na Podkarpatskou Rus se natrvalo už nikdy nevrátil. Po válce ji Československá vláda po nátlaku odstoupila Sovětskému svazu.[2] Už to nebyla ta země, za kterou Vasil bojoval – a tak se rozhodl zůstat v Československu.[2] Rodina ve Skotarském o něm neměla žádné zprávy, a proto ho nechala vyhledat Červeným křížem. Vasil Timkovič se následně do Skotarského vydal, avšak bohužel už nezastihl svého otce, kterého dva dny před jeho příjezdem odvedla NKVD. Bratr i tři sestry zůstali na Podkarpatské Rusi, Vasil se vrátil do Československa. Usadil se v České Třebové, dostudoval střední školu a oženil se. Nadále zůstal u armády, do důchodu odešel v 57 letech v roce 1980.[3]
Počátkem 90. let coby válečný veterán stál u zrodu místní jednoty Československé obce legionářské v Ústí nad Orlicí a dlouhá léta byl jejím předsedou. V Ústí se zasadil také o vznik pomníku a Parku československých legií a o vznik stejnojmenného parku také v České Třebové. Pravidelně se účastnil pietních akcí ke Dni válečných veteránů, naposledy ještě 11. listopadu 2022.[4]
Zemřel 2. ledna 2023 ve věku 99 let.[5] Pohřben byl 13. ledna 2023 s vojenskými poctami v České Třebové.[6]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
- Československý válečný kříž 1939
- Československá medaile za zásluhy, I. stupně
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Dukelská pamětní medaile
- Medaile Za zásluhy o obranu vlasti
- Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR
- Čestný pamětní odznak k 60. výročí ukončení 2. světové války
- Čestná pamětní medaile k 90. výročí vzniku Československé republiky
- Pamětní medaile za účast v boji proti fašismu a za osvobození vlasti
- Pamětní medaile ČsOL „1914–1918 / 1939–1945“
- Pamětní medaile ČsOL, I. stupně
- Pamětní medaile ČsOL, II. stupně
- Pamětní medaile ČsOL, III. stupně
- Medaile Za vítězství nad Německem 1941–1945
- Medaile Za osvobození Prahy
- Jubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
- Jubilejní medaile 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945, předána 31. března 2015[7]
Další ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Cena Za zásluhy o Pardubický kraj za rok 2019[8]
- Čestné občanství města Česká Třebová, uděleno 11. listopadu 2021, kvůli zdravotním komplikacím předáno 21. ledna 2022[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Vasil Timkovič (1923 - 2023). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b Přežil ruský gulag i válku, domů ho komunisté už nikdy nepustili. Příběh Vasila Timkoviče je téměř zapomenut. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ ČESKOSLOVENSKÁ OBEC LEGIONÁŘSKÁ. Zemřel br. plk. v. v. Vasil Timkovič. ČSOL [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ a b MIKULECKÝ, Milan. Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. V březnu by mu bylo 100 let. Českotřebovský deník [online]. 2023-01-02 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel válečný veterán Vasil Timkovič. Vstup do armády jej vykoupil z gulagu, bojoval u Kyjeva i na Dukle. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2023-01-02]. Dostupné online.
- ↑ MIKULECKÝ, Milan. Česká Třebová se rozloučila s čestným občanem města a válečným hrdinou. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ocenili veterány z druhé světové války. www.ustinadorlici.cz [online]. Město Ústí nad Orlicí, 2015-03-31 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Ocenění kraje | Pardubický kraj [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
- Příslušníci 1. československého armádního sboru
- Českoslovenští vojáci
- Paměť národa
- Narození v roce 1923
- Narození 21. března
- Úmrtí v roce 2023
- Úmrtí 2. ledna
- Úmrtí v České Třebové
- Vězni gulagů
- Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Nositelé Československé medaile za zásluhy
- Nositelé Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- Nositelé medaile Za zásluhy o obranu vlasti
- Nositelé Dukelské pamětní medaile
- Nositelé Pamětní medaile ČsOL
- Nositelé Medaile Za osvobození Prahy
- Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Jubilejní medaile 50. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce
- Nositelé Jubilejní medaile 70. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce
- Vojenští veteráni