Přeskočit na obsah

Vězeňská služba České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vězeňská služba České republiky
Znak Vězeňské služby České republiky
Znak Vězeňské služby České republiky
PředchůdceSbor nápravné výchovy
Vznik1. ledna 1993
Právní formaorganizační složka státu
SídloSoudní 1672/1a, Praha, 140 00, Česko
Souřadnice
Generální ředitelgenpor. Simon Michailidis
Počet zaměstnanců12 113 (2018)
Oficiální webwww.vscr.cz
Datová schránkab86abcb
IČO00212423 (VR)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Autobus Karosa C 734 vězeňské služby v Praze na Výtoni

Vězeňská služba České republiky (VS ČR) je ozbrojený bezpečnostní sbor České republiky, který zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody, jakož i ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu soudnictví a správě soudů, při činnosti státních zastupitelství a Ministerstva spravedlnosti. Má postavení správního úřadu a účetní jednotky. Vězeňská služba byla zřízena s účinností od 1. ledna 1993 zákonem č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky. Vznikla transformací dosavadního Sboru nápravné výchovy, který nahradila. Činnost VS ČR se řídí podle zákona č. 555/1992 Sb., který byl změněn zákonem č. 157/2013 Sb.

Příslušníci Vězeňské služby jsou ve služebním poměru, který upravuje zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vězeňská služba České republiky měla v roce 2018 celkem 7624 příslušníků a dalších 4689 civilních zaměstnanců v pracovním poměru.[1] V čele Vězeňské služby České republiky stojí generální ředitel, kterým je od roku 2021 Simon Michailidis.

Organizace a struktura

[editovat | editovat zdroj]

Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou:

Vězeňská služba se člení na:

  1. vězeňskou stráž, která střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží vazební věznice, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence,
  2. justiční stráž, která zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství, Ministerstva spravedlnosti a v jiných místech jejich činnosti,
  3. správní službu, která rozhoduje ve správním řízení a zabezpečuje organizační, ekonomickou, vzdělávací, výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost,
  4. pověřené orgány Vězeňské služby, které mají postavení a plní úkoly policejního orgánu v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence.[2]

Generální ředitelství

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam generálních ředitelů Vězeňské služby České republiky.

Vězeňskou službu řídí generální ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti, jemuž také odpovídá za činnost Vězeňské služby. Generální ředitelství zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje. Generální ředitel jmenuje a odvolává ředitele organizačních jednotek, tedy vazebních věznic, věznic, Akademie Vězeňské služby a ÚPVZD. Generálním ředitelem je od 1. října 2021 generálporučík Simon Michailidis.

Vazební věznice

[editovat | editovat zdroj]

Vazební věznice slouží pro výkon vazby, umístěny jsou zde i osoby ve výkonu trestu odnětí svobody.

Věznice slouží pro výkon trestu odnětí svobody.

Střední odborné učiliště Vězeňské služby

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Střední odborné učiliště Vězeňské služby České republiky.

Úkolem Středního odborného učiliště Vězeňské služby České republiky je vzdělávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Sídlí v Praze, výuka probíhá v 9 školských vzdělávacích střediscích, které jsou umístěny ve věznicích.

Akademie Vězeňské služby

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Akademie Vězeňské služby České republiky.

Akademie Vězeňské služby České republiky zajišťuje vzdělávání příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby. Je jediným českým vzdělávacím zařízením českého vězeňství a působí také ve vědecké a výzkumné oblasti penologie a penitenciaristiky. Akademie má celostátní působnost, sídlí ve Stráži pod Ralskem.

Úkoly Vězeňské služby

[editovat | editovat zdroj]
Vozidlo Avia užívané Vězeňskou službou

Vězeňská služba zejména:

  • spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody,
  • spravuje a střeží ústavy pro výkon zabezpečovací detence,
  • střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody a eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, a to bezprostředně po ukončení výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody,
  • prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění,
  • provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody,
  • zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti a zajišťuje pořádek a bezpečnost při výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,
  • vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody,
  • provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby,
  • vede evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,
  • plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána,
  • zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců Vězeňské služby, které provádí Akademie Vězeňské služby, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště,
  • poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb,
  • v rozsahu stanoveném ustanovením § 12 odst. 2 trestního řádu objasňuje a prověřuje vlastními pověřenými orgány trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby nebo při plnění pracovních úkolů.[3]

Příslušníci vězeňské služby mohou být za krizových situací, kdy nestačí prostředky IZS, a to zejména Policie ČR, povolání k plnění úkolů po nezbytně dlouhou dobu. Nabývají podle zvláštního předpisu práv a povinností Policie ČR podle § 24a odst. 1 a 2 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky a dle § 22 odst. 1 až 4 zákona č. 273/2008 Sb. o Policii ČR. O aktivování rozhoduje vláda ČR.

Služební medaile

[editovat | editovat zdroj]

Podle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 433/2004 Sb. uděluje Vězeňská služba České republiky svým příslušníkům následující tři služební medaile:[4]

Medaile VS ČR
(I., II. a III. stupeň)
Za statečnost Za věrnou službu
(I., II. a III. stupeň)
  1. Výroční zpráva za rok 2018 [online]. Vscr.cz [cit. 2019-10-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  2. http://zakony.centrum.cz/trestni-rad/cast-1-hlava-1
  3. Archivovaná kopie. portal.gov.cz [online]. [cit. 2014-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-01. 
  4. Vyhláška č. 433/2004 Sb., kterou se stanoví druh a vzor služebních medailí bezpečnostních sborů a důvody pro jejich udělení. [cit. 2019-12-31]. Dostupné online.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]