Vänern
| Vänern | |
|---|---|
 mapa jezera | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Švédsko |
| Kraj | Västra Götaland, Värmland |
  | |
| Zeměpisné souřadnice | 58°55′ s. š., 13°30′ v. d. |
| Rozměry | |
| Rozloha | 5650 km² |
| Délka | 140 km |
| Šířka | 80 km |
| Objem | 153 km³ |
| Povodí | 41 182 km² |
| Max. hloubka | 106 m |
| Ostatní | |
| Typ | tektonicko-ledovcový |
| Nadm. výška | 44 m n. m. |
| Pobřeží | 2000 |
| Přítok vody | Klarälven |
| Odtok vody | Göta Älv |
| Ostrovy | Torsö, Kållandsö, Hammarö |
| Sídla | Karlstad, Kristinehamn, Mariestad, Lidköping, Vänersborg, Säffle |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vänern /ˈvɛːnəɳ/ (česky Vänernské jezero) je jezero v krajích Västra Götaland a Värmland v jihozápadním Švédsku. Rozlohou svého povrchu je největší v Evropské unii a ve Švédsku a na třetím místě v Evropě. Topografie jezera je důsledkem zvednutí zemského povrchu po roztopení ledovce na konci poslední doby ledové. Jezero vyplňuje tektonickou propadlinu prohloubenou ledovci a ohraničenou na jednotlivých místech zlomy a poklesy. Má rozlohu 5650 km². Je 140 km dlouhé a přibližně 80 km široké. Průměrně je hluboké 27 m a dosahuje maximální hloubky 106 m. Jeho objem je 153 km³ a je tak největší zásobárnou pitné vody v Evropské unii. Rozloha povodí je 41 182 km². Leží v nadmořské výšce 44 m.
Pobřeží
[editovat | editovat zdroj]
Jeho pobřeží je dlouhé přibližně 2000 km. Je velmi členité. Břehy jsou převážně nízké.
Ostrovy
[editovat | editovat zdroj]Na jezeře je mnoho ostrovů. Největší jsou na jihovýchodě Torsö (62,03 km²) a Kållandsö (56,78 km²) a na severu Hammarö (48,8 km²). Uprostřed jezera mezi ostrovem Kållandsö a Värmlandským poloostrovem se na ostrově se Husön nachází klášter Lurö. Okolo ostrova Djurö na stejnojmenném souostroví se rozkládá národní park Djurö.
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]Kolísání úrovně hladiny je nepatrné a plynulé, v důsledku toho, že velké vodní stavy na přítocích ze severu a jihu nastávají v různých obdobích a také v důsledku regulace přehradní hrází na odtoku.
Do jezera ústí více než 30 řek. Největší přítok je Klarälven, která se do jezera vlévá v Karlstadu. Odtéká z něj Göta Älv, která ústí do Kattegatu.
Vänern je součástí vodní cesty vedoucí napříč Švédskem. S Göteborgem je spojeno kanálem Trollhätte a se Stockholmem kanálem Göta přes jezero Vättern.
Vlastnosti vody
[editovat | editovat zdroj]Zamrzá v prosinci až v lednu a rozmrzá na konci dubna. Nicméně led je nestálý.
Fauna a flóra
[editovat | editovat zdroj]Během poslední doby ledové bylo jezero spojeno s mořem a to je dodnes poznat na jeho flóře a fauně. Výskytují se zde mořští živočichové ve sladké vodě. Mezi ně patří 34 rozličných druhů ryb. Nejhojnější je koruška evropská (až 2600 exemplářů na ha). Na druhém místě je síh malý s hustotou 200 až 300 exemplářů na ha. Nalzezneme zde většinu sladkovodních druhů žijících ve švédských vodách. Patří mezi ně síh severní, síh peleď, síh (nilssoni), pstruh obecný, cejn velký, cejn siný, cejnek malý, jelec tloušť, jelec jesen, bolen dravý, ouklej obecná, lín obecný, plotice obecná, mník jednovousý, karas obecný, candát obecný a okoun říční.
V okolí jezera je hodně rozvinuté rybářství. Roční výlov (2001) činil 165 tun síhů malých, 100 tun ostatních druhů síhů a 25 tun úhořů.
V jezeře se také vyskytuje sladkovodní losos, který se před 9 000 lety oddělil od lososů z Baltského moře. Tyto ryby dosahují až 20 kg a kromě Vänern se vyskytují ještě v jezeře Saimaa.
Z ptáků zde žijí kormoráni, kteří v 19. století zmizeli, ale nyní se zase vracejí. Dále zde žijí mořští orli. Nejvíce je zde rybáků a racků. Ze vzácných druhů zde najdeme potáplice severní, kameňáčky pestré a rybáky velkozobé.
Lodní doprava
[editovat | editovat zdroj]Na jezeře je rozvinutá místní vodní doprava.
Osídlení pobřeží
[editovat | editovat zdroj]Na pobřeží patří již od středověku vyrostla města, která se navzájem podporovala v rybolovu a distribuci ulovených ryb do ostatních částí Švédska. Mezi ta největší patří Karlstad (1584), Kristinehamn (1642) na severu, Mariestad (1583), Lidköping (1446) na východě Vänersborg (1644), Åmål (1643) na jihu, Säffle (1951) na západě.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Венерн“.
- Seppälä, Matti (2005), The Physical Geography of Fennoscandia, Oxford University Press, p. 145, ISBN 978-0-19-924590-1
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vänern na Wikimedia Commons - http://www.vastsverige.com/bat-kust-och-hav/Vanern/ Archivováno 14. 9. 2013 na Wayback Machine. – oficiální stránky
- (česky) Jezero Vänern: Průvodce
- (švédsky) oficiální stránky jezera
- (anglicky) Lake Vänern guide
- (anglicky) Väner museum i Lidköping Archivováno 26. 6. 2019 na Wayback Machine.
