Václav Kolář (architekt)

Václav Kolář
Václav Kolář
Narození	17. července 1841; Bašnice; Rakouské císařství
Úmrtí	30. prosince 1900 (ve věku 59 let) nebo 31. prosince 1900 (ve věku 59 let); Sofie; Bulharské knížectví
Povolání	architekt
Ocenění	ruský řád sv. Stanislava a pamět. medaile na Svatoanenské stuze
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Kolář, v literatuře též Antonín Kolář nebo Václav Antonín Kolář (17. července 1841 Bašnice^[1] – 31. prosince 1900 Sofie^[2]^{[p 1]}) byl český architekt, tvůrce prvního urbanistického plánu Sofie a několika významných staveb v tomto městě.

Život

Mládí

Narodil se ve východočeské Bašnici, v rodině rychtáře a chalupníka Václava Koláře a jeho manželky Anny, rozené Novotné.^[1] Pokřtěn byl jako Václav (později je křestní jméno uváděno jako Antonín Václav nebo Antonín).

Absolvoval reálku v Praze, zúčastnil se jako dobrovolník polského povstání proti Rusku (1863). Dosáhl hodnosti poručíka a po porážce byl postrkem poslán do domovské obce.^[2]

V Srbsku a Rumunsku

Z domova odešel, aniž by řekl kam. Až po dvou letech se rodiče dozvěděli, že je kresličem v srbském Bělehradě u místního stavitele. (To potvrzuje poznámka v matrice narozených „Křestní list 5. 3. 1865 za příčinou odchodu do tureckého Srbska“.) Odtud se dostal do Bukurešti, kde pracoval opět jako kreslič. Získal státní stipendium, které mu umožnilo technické studium v Paříži a ve Vídni. Po návratu pracoval několik let na rumunském ministerstvu veřejných prací.

V Bulharsku

Když vypukla rusko-turecká válka (1877–1878), přešel s ruskými vojsky do Bulharska. Doprovázel knížete Alexandra Michajloviče Dondukova-Korsakova (1820–93), pozdějšího ruského správce Bulharska. Po vzniku samostatného Bulharska se zde usadil a pracoval až do své smrti.

Bulharská vláda odmítla jeho projekt chrámu Alexandra Něvského a Václav Kolář odešel, dotčen nedůvěrou, ze státní služby; poslední tři léta života prožil jako soukromník bez výslužby. Celý život prožil jako starý mládenec.^[2]

Dílo

Od května 1878 byl prvním hlavním architektem nového hlavního města Sofie. Jeho hlavním úkolem bylo „vyčistit město, v průběhu srpna a září 1878 demolice mnoha domů a změny blátivých a téměř nesjízdných ulic.“ Byl autorem prvního územního plánu hlavního města.

V hlavním městě Bulharska stavěl ve své době nejvýznamnější budovy:

Národní shromáždění
Ústřední vojenský klub
Důstojnický klub
Vojenská akademie Georgi Rakovski
Grand hotel Bulgaria
První projekt hlavního nádraží v Sofii
Pomník národního hrdiny Vasila Levského^[3]

Ocenění

Za života byl oceněn ruským řádem sv. Stanislava a pamětní medailí na Svatoanenské stuze^[2]
V Sofii je po něm pojmenována ulice Antonína Koláře (bulharsky: улица Антонин Колар)

Galerie

Vojenský klub, Sofia
Národní shromáždění, Sofie (po bombardování 1944)
Národní shromáždění, Sofie, 1908
Pomník Vasila Levského, Sofie
Vojenská akademie, Sofie

Odkazy

Poznámky

↑ Bulharská Wikipedie uvádí datum úmrtí (bez zdroje) 30. prosinec 1900.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Антонин Колар na bulharské Wikipedii.

↑ ^a ^b [ http://195.113.185.42:8083/047-00007.zip Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine. Matrika narozených Hořice, 1810–1842, snímek 336, záznam o narození a křtu]
↑ ^a ^b ^c ^d Úmrtí krajana v Bulharsku. Národní politika. 5. 1. 1901, s. 5. Dostupné online.
↑ Fronta. 12. 3. 1936, s. 255.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Václav Kolář na Wikimedia Commons
Česká televize: Šumné stopy, Adolf Václav Kolář

[3] Bulharská Wikipedie uvádí datum úmrtí (bez zdroje) 30. prosinec 1900.

[matrika-1] [ http://195.113.185.42:8083/047-00007.zip Archivováno 9. 1. 2017 na Wayback Machine. Matrika narozených Hořice, 1810–1842, snímek 336, záznam o narození a křtu]

[narodnipolitika-2] Úmrtí krajana v Bulharsku. Národní politika. 5. 1. 1901, s. 5. Dostupné online.

[4] Fronta. 12. 3. 1936, s. 255.

[1]

[2]

[p 1]

[3]