Přeskočit na obsah

Umberto II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Umberto II.
Italský král
Portrét
Umberto II.
Doba vlády9. května 194612. června 1946
Korunovace9. května, 1946
Narození15. září 1904
Racconigi, Italské královstvíItalské království Italské království
Úmrtí18. března 1983 (ve věku 78 let)
Ženeva, Švýcarsko Švýcarská konfederace
PohřbenKlášter Hautecombe, Francie
PředchůdceViktor Emanuel III.
NástupceNastolení republiky
ManželkaMarie Josefa Belgická
PotomciMarie Pia
Viktor Emanuel
Marie Gabriela
Marie Beatrice
DynastieSavojští
OtecViktor Emanuel III.
MatkaHelena Černohorská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umberto II. (15. září 1904 Racconigi18. března 1983 Ženeva) byl posledním italským králem. Vládl od 9. května do 12. června 1946 a je proto občas nazýván májovým králem. Byl třetím dítětem a prvním synem Viktora Emanuela III. a černohorské princezny Heleny. Pocházel ze savojské dynastie.

Král Umberto II.

Narodil se na zámku Racconigi. Vystudoval vojenskou akademii v Turíně a jako generál se zúčastnil habešského tažení. Účastnil se také italských vojenských operací za druhé světové války a v říjnu 1942 se stal maršálem.

Po Mussoliniho pádu a zahájení italského vyjednávání se Spojenci v roce 1943 převzal královy ústavní pravomoce a v červnu 1944 byl svým otcem formálně jmenován náměstkem-regentem (it. Luogotenente Generale del Regno). Tento proces předávání vlády do synových rukou byl do značné míry pokusem o záchranu monarchie, úzce spjaté s fašismem, a vyvrcholil abdikací Viktora Emanuela III. v květnu 1946, necelý měsíc před konáním celonárodního referenda o zachování či změně italského státního zřízení. Umbertovo panování však nemělo dlouhého trvání, když se 2. června 1946 Italové vyslovili pro republiku a král následně odešel s rodinou do zahraničí. Umberto strávil většinu exilových let v portugalském Cascais, zbytek rodiny pak žil v Ženevě, kde nakonec zemřel i Umberto.

Manželství a děti

[editovat | editovat zdroj]

Umberto se 8. ledna 1930 oženil v Římě s princeznou Marií Josefou Belgickou (1906–2001), dcerou krále Alberta I. Belgického a jeho manželky, královny Alžběty (rozené vévodkyně Alžběty v Bavorsku).

Manželství, dohodnuté rodiči, bylo nešťastné zejména z důvodu Umbertových opakovaných nevěr a bisexuality (mezi jeho milence měli údajně patřit mj. Jean Marais a Luchino Visconti[1]) a v exilu došlo k rozluce. Přesto však ze sňatku vzešly čtyři děti:

Tituly a vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Tituly a vyznamenání Umberta II..

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel Albert Sardinský
 
 
Viktor Emanuel II.
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Toskánská
 
 
Umberto I.
 
 
 
 
 
 
Rainer Josef Habsbursko-Lotrinský
 
 
Adelheid Rakouská
 
 
 
 
 
 
Alžběta Savojská
 
 
Viktor Emanuel III.
 
 
 
 
 
 
Karel Albert Sardinský
 
 
Ferdinand Maria Savojsko-Carignanský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Toskánská
 
 
Markéta Savojská
 
 
 
 
 
 
Jan I. Saský
 
 
Alžběta Saská
 
 
 
 
 
 
Amálie Augusta Bavorská
 
Umberto II.
 
 
 
 
 
Stanko Petrovic-Njegoš
 
 
Mirko Petrović-Njegoš
 
 
 
 
 
 
Christina Vrbitsa
 
 
Nikola I. Petrović-Njegoš
 
 
 
 
 
 
Drago Martinovich , Grand Duke of ?
 
 
Anastasija Martinović
 
 
 
 
 
 
 
 
Elena Černohorská
 
 
 
 
 
 
Stevan Perkov Vukotić
 
 
Petar Vukotić
 
 
 
 
 
 
 
 
Milena Vukotić
 
 
 
 
 
 
 
 
Jelena Vojvodić
 
 
 
 
 
 
 
  1. PETACCO, Arrigo: Regina: La vita e i segreti di Maria Jose, Milán : Mondadori 1997; ISBN 88-044-2512-1

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]