Uhličitan zinečnatý

Uhličitan zinečnatý
Zn2
Uhličitan
Obecné
Systematický název	Uhličitan zinečnatý
Anglický název	Zinc carbonate
Německý název	Zinkcarbonat
Sumární vzorec	ZnCO3
Vzhled	bílá až šedá práškovitá látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	3486-35-9
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)	222-477-6
PubChem	19005
Vlastnosti
Molární hmotnost	125,39 g/mol
Teplota rozkladu	490 °C
Hustota	3,8 g/cm³
Index lomu	nDř=1,875 nDm= 1,633
Tvrdost	4–4,5
Rozpustnost ve vodě	0,006 7 g/100 g
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	kyseliny zásady roztok čpavku kapalný amoniak (ne)
Součin rozpustnosti	2,09×10−11
Relativní permitivita εr	7,8 6
Měrná magnetická susceptibilita	1,79×10−6 cm3 g−1 (řádná) 1,06×10−6 cm3 g−1 (mimořádná)
Struktura
Krystalová struktura	klencová
Hrana krystalové mřížky	a= 592,8 pm α= 103°27´
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°	−740,57 kJ/mol
Standardní molární entropie S°	92,9 J K−1 mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°	−666,7 kJ/mol
Izobarické měrné teplo cp	0,708 9 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS09 Varování
R-věty	R50/53
S-věty	S60, S61
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Uhličitan zinečnatý (chemický vzorec ZnCO₃) je bílá až šedá práškovitá látka, prakticky nerozpustná ve vodě, ovšem rozpustná v roztocích kyselin, zásad nebo čpavku. V přírodě se vyskytuje v podobě minerálu smithsonitu. Při zahřátí na teplotu nad 490 °C dochází k jeho rozkladu na oxid zinečnatý (ZnO) a oxid uhličitý (CO₂).

$\mathrm {ZnCO_{3}\ \to \ ZnO CO_{2}}$

Příprava

Je možné jej připravit srážením rozpustných zinečnatých solí roztokem rozpustného uhličitanu nebo zaváděním plynného oxidu uhličitého do roztoků rozpustných zinečnatých solí. Vždy se ovšem jedná o reakci zinečnatého kationu s uhličitanovým anionem za vzniku nerozpustného uhličitanu zinečnatého (poslední rovnice znázorňuje iontový průběh reakce).

$\mathrm {ZnCl_{2} Na_{2}CO_{3}\ \to \ ZnCO_{3}\downarrow 2NaCl}$

$\mathrm {ZnSO_{4} Na_{2}CO_{3}\ \to \ ZnCO_{3}\downarrow Na_{2}SO_{4}}$

$\mathrm {Zn^{2 } CO_{3}^{2-}\ \to \ ZnCO_{3}\downarrow }$

Využití

Využívá se jako bílý pigment k barvení a potisku textilu a k přípravě oxidu zinečnatého (ZnO), který se také využívá jako pigment, ale v malířství pod názvem zinková běloba. Přidává se jako plnivo do léčiv a využívá se k adsorpci sulfanu v hlubokých studních. Využívá se také jako aktivátor vulkanizačního procesu k výrobě pryže z latexu.

Literatura

• VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
• Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 2. díl, 1. vydání 1961
• GREENWOOD, N. N; EARNSHAW, A. Chemie prvků II. 1. čes. vyd. Praha: Informatorium, 1993. ISBN 80-85427-38-9. S. 1320–1374. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan zinečnatý na Wikimedia Commons

Portály: Chemie