Přeskočit na obsah

Tor (software)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tor Browser
Logo
VývojářCore Tor People
První vydání20. září 2002
Aktuální verze0.4.8.13 (24. října 2024)
Operační systémGNU/Linux
Microsoft Windows
BSD
macOS
Android
UN*X
Vyvíjeno vC, C , Python
Typ softwarudémon, knihovna, utilita, softwarový balíček, svobodný software a síť
LicenceBSD licence
Webtorproject.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tor Browser je v informatice názvem softwarového systému zajišťujícího anonymizaci uživatele při pohybu na Internetu, k čemuž využívá model klient–server. Uživatel využívá klientskou část a jeho datový tok prochází nejprve sítí Tor složenou ze serverových částí a teprve pak k cílovému počítači. Tím je možné skrýt informace o IP adrese uživatele a dalších faktorech, které by ho mohly identifikovat. Díky používání Toru je obtížnější vysledovat stopy činnosti uživatele na Internetu včetně návštěv webových stránek, on-line příspěvků, programů pro komunikaci v reálném čase (instant messaging) a dalších forem komunikace. Je určen k ochraně osobních údajů uživatelů, jejich svobody, soukromí a umožňuje provádět důvěrné obchodování tím, že je chrání před sledováním jejich aktivit na Internetu. Proto se Tor používá k přístupu na Dark Net[1], což je podmnožina Deep Webu. Jedná se o open source software a síť Tor lze použít zdarma. Prohlížeč je postaven na jádře Mozilla Firefox, jako výchozí vyhledávač používá DuckDuckGo.

Princip činnosti

[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli název Tor vznikl jako zkratka z projektu The Onion Routing (cibulové směrování), nyní již název není považován za zkratku, a proto se již nezapisuje velkými písmeny. Je založen na přeposílání komunikace přes síť serverových částí systému provozovaných dobrovolníky na různých místech. Protože internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty (a ve středních článcích řetězce není ani jedna z adres čitelná), kdokoli provádí analýzu síťového provozu a dohledu v libovolném bodě na trati, není schopen přímo určit, který konec systému komunikuje s kterým. Kromě toho příjemce zná pouze adresy posledního zprostředkujícího stroje, ne odesílatele. Tím, že se drží některé ze vstupních bodů skryté, je schopen obejít mnoho systémů cenzury Internetu, dokonce i ty, které jsou zaměřené speciálně na něj. Přesto se využívá více ve svobodných zemích než v cenzurovaných režimech.[2]

Klade si za cíl skrýt identitu svých uživatelů a jejich síťové aktivity před sledováním a analýzou provozu. Využívá vícevrstvý způsob šifrovaní (obdobně jako původní cibulové směrování) a zajišťuje bezpečné doručení tajemství mezi routery.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Alfa verze softwaru cibulového směrování (anglicky onion routing) byla uvedena 20. září 2002.[3] Prezentaci sítě Tor provedli 13. srpna  2004 na 13. USENIX sympóziu věnovanému bezpečnosti Roger Dingledine, Nick Mathewson a Paul Syverson, kteří ho představili jako „The Second-Generation Onion Router“.[4] Původně byl Tor sponzorován United States Naval Research Laboratory.[4] V roce 2004–2005 byl finančně podpořen Electronic Frontier Foundation.[5] Tor projekt je od prosince 2006 výzkumně-vzdělávací nezisková organizace se sídlem v USA, která získává rozmanitou finanční podporu.[6]

Mobilní verze

[editovat | editovat zdroj]

The Guardian vyvinul i verzi pro mobil jménem Orbot[7]. Funguje na stejném principu a připojuje se také k Tor síti.

Pro systém Android je vydaná oficiální verze prohlížeče Tor.[8]

Možnosti odhalení identity

[editovat | editovat zdroj]

Identitu uživatele mohou odhalit některé JavaScripty.

Odhalení identity skrytého serveru[9] spočívá v tom, že v případě, kdy je webový server špatně nakonfigurován a naslouchá i na jiném rozhraní než 127.0.0.1 a současně služba používá https, při dotazu na veřejnou adresu server vydá certifikát vystavený pro doménu .onion.[10]

Odkazy v populární kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Tor byl zmíněn například:

  • v 6. epizodě „Lara“ v 7. řadě amerického seriálu Smallville,
  • v epizodě „Chapter 15“ ve 2. řadě seriálu House of Cards,
  • v 1. epizodě seriálu Mr. Robot
  • Ve filmu Nerve (2016)
  • Film Do hloubky webu se tématu TORu a prvních anonymních tržišť přímo věnuje

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 100 temných webových stránek, které na Googlu nenajdete
  2. ↑ https://techxplore.com/news/2020-11-malicious-dark-web-unevenly-prevalent.html - Malicious dark web activity unevenly prevalent in free nations, researchers find
  3. ↑ DINGLEDINE, Roger. or-dev. pre-alpha: run an onion proxy now! [online]. 2002-09-20 [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b (13 August 2004) "Tor: The Second-Generation Onion Router". Proc. 13th USENIX Security Symposium. Retrieved on 17 November 2008. 
  5. ↑ Tor: Sponsors [online]. 11 December 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tor: Donate! [online]. 27 June 2008 [cit. 2008-07-17]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. ↑ Orbot: Tor for Android
  8. ↑ The Tor Project pro Android na play.google.com
  9. ↑ Správa linuxového serveru: Skrytý server pomocí Tor - Linux E X P R E S. www.linuxexpres.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online. 
  10. ↑ KRČMÁŘ, Petr. Identitu skrytých Tor služeb lze odhalit pomocí HTTPS certifikátů. root.cz [online]. 5. 9. 2018. Dostupné online. ISSN 1212-8309. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tor_(software)&oldid=24241296“