Tomomi Iwakura
Tomomi Iwakura | |
---|---|
Narození | 26. října 1825 Kjóto Tokugawský šógunát |
Úmrtí | 20. července 1883 (ve věku 57 let) Tokio Japonské císařství |
Příčina úmrtí | rakovina hrtanu |
Místo pohřbení | Kaiandži |
Povolání | politik a diplomat |
Ocenění | Řád vycházejícího slunce 1. třídy velkostuha Řádu chryzantémy |
Choť | Makiko Iwakura |
Děti | Tomocune Iwakura Hiroko Mori Tomosada Iwakura Mičitomo Iwakura Kiwako Toda Gugi Iwakura |
Rodiče | Jasušika Horikawa |
Rod | Iwakura a Horikawa |
Příbuzní | Tomojasu Iwakura (tchán) Tomocuna Iwakura (mukojóši) Tomošige Samedžima a Tomomicu Iwakura (vnoučata) |
Funkce | maecukimi dainagon gidžó udaidžin |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tomomi Iwakura (japonsky 岩倉具視, Iwakura Tomoni; 26. října 1825 Kjóto – 20. července 1883 Tokio) byl japonský státník období bakumacu (poslední roky období Edo a Meidži.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Tomomi Iwakura se narodil v Kjótu jako druhorozený syn nižšího dvořana a šlechtice Jasučika Horikawy (堀川 康親). V roce 1836 byl adoptován do rodiny jiného šlechtice, Tomojasu Iwakury, od kterého pak převzal rodové jméno. Cvičil ho kampaku (regent) Masamiči Takacukasa. V roce 1854 se stal komorníkem císaře Kómeie.
U dvora
[editovat | editovat zdroj]Stejně jako mnoho dalších dvořanů, také Iwakura nesouhlasil s plánem šógunátu Tokugawa na ukončení politiky japonské národní izolace a otevřít zemi cizincům. Když do Kjóta dorazil ródžu (rádce) tokugawského šógunátu, Masajoši Hotta, aby získal císařské povolení podepsat Harrisovu smlouvu o přátelství a obchodu se Spojenými státy americkými, shromaždil Iwakura dvořany a pokusil se zabránit jednání.
Po zavraždění taira Naosuke Iiho v roce 1860 Iwakura podporoval hnutí Kobugattai, alianci mezi dvorem a šógunátem. Hlavním bodem tohoto spojenectví byla svatba mezi šógunem Iemoči Tokugawou a princeznou Kazu-no-Mija Čikako, mladší sestrou císaře Kómeie. Samurajové a šlechta, která podporovala radikálnější hnutí Sonnó džói, viděli Iwakuru jako zastánce šógunátu a vyvíjeli tlak na dvůr, aby ho vyhnali. Výsledkem tohoto snažení Iwakura v roce 1862 dvůr opustil a přestěhoval se do Iwakury, severně od Kjóta.
V exilu
[editovat | editovat zdroj]Když v roce 1866 šógun Iemoči zemřel, snažil se Iwakura převzít u dvora politickou iniciativu. Pokusil se shromáždit pod dvůr všechny daimjó, ale neuspěl. Když v následujícím roce zemřel císař Kómei, proslýchalo se, že Iwakura naplánoval jeho otrávení. Zatčení však unikl.
3. ledna 1868 společně s Tošimičim Ókubou a Takamori Sajgem připravil Iwakura obsazení císařského paláce v Kjótu. Pomohli jim k tomu vojáci loajálních panství Sacuma a Čóšú. Po této revoluci byly zahájeny reformy Meidži.
Období Meidži
[editovat | editovat zdroj]Po ustavení vlády hrál Iwakura, díky vlivu a důvěře s císařem Meidžim důležitou roli. Byl z velké části zodpovědný za vyhlášení Přísahy o pěti článcích a zrušení dosavadního administrativního dělení na domény (hany).
Brzy po jeho dosazení na místo ministra zprava či mladšího ministra (udaidžin) v roce 1871 s vydal na takzvanou Iwakurovu misi, dvouletou cestu kolem světa s cílem opětovného uzavírání smluv, které dosud byly pro Japonsko nevýhodné, a shromažďováním poznatků, které měly pomoci s modernizací země.
Iwakura zemřel 20. července 1883 na rakovinu krku.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iwakura Tomomi na anglické Wikipedii.
- ↑ Nussbaum, Louis-Frédéric. (2005). "Iwakura Tomomi" in Japan Encyclopedia, p. 408.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BEASLEY, William G. The Meiji Restoration. Stanford: Stanford University Press, 1972. Dostupné online. ISBN 9780804708159.
- JANSEN, Marius B.; ROZMAN, Gilbert. Japan in Transition: from Tokugawa to Meiji. Princeton: Princeton University Press, 1986. ISBN 9780691054599.
- NISH, Ian. The Iwakura Mission to America and Europe: A New Assessment. Richmond, Surrey: Japan Library, 1998. ISBN 9780415471794.
- NUSSBAUM, Louis-Frédéric; ROTH, Käthe. Japan encyclopedia. Cambridge: Harvard University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-674-01753-5.
- SIMS, Richard L. Japanese Political History Since the Meiji Renovation 1868–2000.. New York: Palgrave Macmillan, 2001. Dostupné online. ISBN 9780312239145.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomomi Iwakura na Wikimedia Commons