Přeskočit na obsah

Timo Tolkki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Timo Tolkki
Timo Tolkki se skupinou Stratovarius v roce 2007
Timo Tolkki se skupinou Stratovarius v roce 2007
Základní informace
Rodné jménoTimo Tapio Tolkki
Narození3. března 1966 (58 let)
Klaukkala[1][2], Finsko
FinskoFinsko Finsko
PovoláníMuzikant
NástrojeKytara, baskytara, zpěv
Aktivní roky1984–současnost
Členem skupinStratovarius
Revolution Renaissance
Symfonia
Avalon
Timo Tolkki's Strato
Manžel(ka)Dominika Gottová
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Timo Tapio Tolkki (* 3. března 1966) je finský hudebník, nejvíce známý jako bývalý kytarista, zpěvák, autor textů, zeť Karla Gotta a producent powermetalové skupiny Stratovarius. Před svým odchodem v roce 2008 byl jejím nejdelším stálým členem. Po odchodu založil dvě superskupiny, Revolution Renaissance a Symfonia, které však do několika let zanikly. Za svou kariéru prodal miliony hudebních nosičů a byl uveden v seznamu 50 nejrychleji hrajících kytaristů světa dle magazínu Guitar World.[3]

Začátek kariéry, Stratovarius

[editovat | editovat zdroj]

Tolkki začal hrát na kytaru v sedmi letech a cvičil až osm hodin denně. Předtím, než se stal členem kapely Stratovarius, hrával v kapelách Antidote, Thunder a Road Block. Na začátku své kariéry se skupinou Stratovarius působil jako zpěvák, sólový i doprovodný kytarista a do příchodu Jariho Kainulainena v roce 1993 i baskytarista. Po vydání v pořadí třetího studiového alba Dreamspace přenechal Tolkki vokály nově příchozímu Timovi Kotipeltovi, protože se chtěl více zaměřit na kytary a celkovou hudební úroveň skupiny. Brzy poté skupinu opustili poslední dva původní členové, klávesista Antti Ikonen a bubeník Tuomo Lassila.

V roce 1994 vydal Tolkki své první sólové album, s názvem Classical Variations and Themes, což byl v té době jeden z jeho hlavních cílů. Album se podobalo jeho tvorbě se Stratovarius, ale soustředilo se zejména na instrumentální skladby. Druhé album, Hymn to Life (z roku 2002), má spíše osobní tematiku – Tolkki se věnoval například svému vztahu k Bohu a zesnulému otci.

V roce 2004 mu byla diagnostikována bipolární porucha, několik měsíců po rozpadu Stratovarius pak následovalo nervové zhroucení. Po rehabilitaci se plně zotavil a ještě tentýž rok založil své vlastní nahrávací studio Goldenworks. V roce 2005 se skupinou nahrál pro něj poslední eponymní album a v roce 2008 oznámil svůj odchod. Protože se zbylí členové rozhodli pod názvem Stratovarius pokračovat, Tolkki se svého nároku na něj vzdal.

Sólová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Revolution Resistance

[editovat | editovat zdroj]

Kapela vznikla v roce 2008, vydala bezejmenné demo a tři studiová alba – New Era, Age of Aquarius a Trinity. Rozpadla se v roce 2010, Tolkki uvedl mimo jiné osobní důvody, ztrátu zájmu a všeobecnou situaci na hudební scéně.

Tato powermetalová skupina vznikla v roce 2010, členy byli kromě Tolkkiho také zpěvák André Matos, klávesista Mikko Härkin, bubeník Uli Kusch a bývalý spoluhráč ze Stratovarius, Jari Kainulainen. V roce 2011 vydali své jediné studiové album, In Paradisum. V prosinci toho roku však Tolkki oznámil konec skupiny a zároveň své celé hudební kariéry. V březnu roku 2012 však na svém facebookovém profilu uvedl, že to ještě nebyl úplný konec.[4]

8. ledna 2013 Tolkki oznámil otevření nového nahrávacího studia v Helsinkách s názvem Studiotolkki.[5] V únoru pak oznámil vznik nového projektu Avalon (celým názvem Timmo Tolkki's Avalon), ve kterém účinkovali jako hosté např. Michael Kiske, Rob Rock či Jens Johansson. V květnu skupina vydala eponymní album, první z trilogie alb odehrávajících se v dystopické budoucnosti. Další dvě alba s názvy Angels of the Apocalypse a Return to Eden vyšla v letech 2014 a 2019.

V průběhu své kariéry používal Tolkki kytary ESP Guitar Company, zejména jeden upravený model ze série Mirage, s kresbou přebalu alba Visions na těle. V některých klipech skupiny hraje na kytaru série EX. Do roku 2001 používal zesilovače Laney a Mesa Boogie, poté přešel na Marshall.[6]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Tolkki byl třikrát ženatý, z druhého manželství má dceru narozenou v roce 1988.[7] Od roku 2000 byl ve vztahu s Dominikou Gottovou, nejstarší dcerou Karla Gotta. Svatba se konala v roce 2010; Gottová požádala roku 2019 o rozvod,[7] ale soudní proces byl zastaven v listopadu 2020, kdy se pár dal znovu dohromady.[8]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]

Stratovarius

[editovat | editovat zdroj]

Jako zpěvák a kytarista

[editovat | editovat zdroj]

Jako kytarista

[editovat | editovat zdroj]

Sólová alba

[editovat | editovat zdroj]

Revolution Renaissance

[editovat | editovat zdroj]

Timo Tolkki's Avalon

[editovat | editovat zdroj]

Allen/Lande

[editovat | editovat zdroj]

Chaos Magic (Caterina Nix feat. Timo Tolkki)

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timo Tolkki na anglické Wikipedii.

  1. Timo Tolkki [online]. Rate Your Music [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Stratovarius rumbles our in the big wide world [online]. Salon Seudun Sanomat, 17 April 1997 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Guitar World Staff (2011-09-17). "50 Fastest Guitarists of All Time Archivováno 25. 9. 2011 na Wayback Machine.". Guitar World. NewBay Media.
  4. Tolkki, Timo (2012-01-13). Guitarist Tolkki - "About My Retirement From Music Business" Archivováno 5. 6. 2012 na Wayback Machine..
  5. Former STRATOVARIUS Mainman TIMO TOLKKI Opens Mixing And Mastering Studio [online]. blabbermouth.net, 2013-01-08 [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Timo Tolkki [online]. equipboard.com [cit. 2020-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Kitaristi Timo Tolkki tilittää päättynyttä suhdetta meksikolaislaulajaan: Käytti hyväkseen saadakseen kuuluisuutta! | Seiska. Seiska [online]. 2020-04-24 [cit. 2023-12-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-24. (finsky) 
  8. LBP. Překvapivá slova Dominiky Gottové z Finska: Rozvod s Timem nebude! Co ji přesvědčilo?!. Blesk.cz [online]. 2020-11-09 [cit. 2023-12-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]