Přeskočit na obsah

Thomaz Bellucci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Thomaz Bellucci
Thomaz Bellucci ve Wimbledonu 2023
Thomaz Bellucci ve Wimbledonu 2023
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození30. prosince 1987 (36 let)
Místo narozeníTietê, Brazílie
BydlištěSão Paulo, Brazílie
Výška188 cm
Hmotnost82 kg
Profesionál od2005
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek5 384 637 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů200–217
Tituly4 ATP, 9 challengerů, 1 Futures
Nejvyšší umístění21. místo (26. července 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2010, 2011, 2012, 2014, 2016)
French Open4. kolo (2010)
Wimbledon3. kolo (2010)
US Open3. kolo (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů63–83
Tituly1 ATP, 4 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění70. místo (15. července 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Open1. kolo (2015, 2016)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Open3. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Opensemifinále (2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230625a25. června 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomaz Cocchiarali Bellucci (* 30. prosince 1987 Tietê) je brazilský profesionální tenista, který na mužský okruh vstoupil v roce 2005. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP World Tour čtyři turnaje ve dvouhře a jeden ve čtyřhře. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal deset titulů ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2010 na 21. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2008 na 115. místě. V juniorské světové klasifikaci ITF figuroval ve dvouhře nejvýše dva týdny po sedmnáctých narozeninách, když mu v lednu 2005 patřilo 15. místo.[2] Trénuje ho João Zwetsch. Dříve tuto roli plnil Daniel Orsanic.[3]

Na grandslamu se v singlu probojoval nejdále do osmifinále French Open 2010 poté, co ve třetím kole jako nasazená dvacet čtyřka přehrál Ivana Ljubičiće a ve čtvrtém nestačil ve třech setech na vítěze Rafaela Nadala. Na pařížském grandslamu pak následující rok došel spolu s australskou hráčkou Jarmilou Gajdošovou do semifinále smíšené čtyřhry, v němž podlehli australsko-americkému páru Casey Dellacquová a Scott Lipsky až v rozhodujícím supertiebreaku těsným rozdílem 12–14.

Týmové soutěže

[editovat | editovat zdroj]

V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 zářijovou baráží Světové skupiny proti Rakousku, v níž prohrál s Jürgenem Melzerem. Do září 2023 v soutěži nastoupil k devatenácti mezistátním utkáním s bilancí 21–15 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[4]

Letní olympijské hry

[editovat | editovat zdroj]

Brazílii reprezentoval na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře vypadl v úvodním kole s francouzskou nasazenou pětkou Jo-Wilfriedem Tsongou 1–2 na sety. Spolu s Andrém Sá nastoupil i do mužské čtyřhry, ale v prvním kole podlehli nejvýše nasazeným americkým bratrům Bobu a Miku Bryanovým. Na LOH 2008 v Pekingu vypadl v singlu také v úvodní fázi turnaje se Slovákem Dominikem Hrbatým.

Zúčastnil se také Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru. Ve druhém kole dvouhry přehrál jedenáctého nasazeného Uruguayce Pabla Cuevase a poté belgickou turnajovou osmičku Davida Goffina. Ve čtvrtfinále jej zastavil třetí nasazený Rafael Nadal po třísetovém průběhu. Spolu s Andrém Sá nastoupili do mužské čtyřhry na divokou kartu ITF. V úvodním kole vyřadili druhý nasazený bratrský pár Andy Murray a Jamie Murray, aby poté skončili na raketách Italů Fabia FogninihoAndrease Seppiho.

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (0–1 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (4–4 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 8 (4–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 14. února 2009 Costa do Sauípe, Brazílie antuka Španělsko Tommy Robredo 6–3, 3–6, 6–4
Vítěz 1. 2. srpna 2009 Gstaad, Švýcarsko antuka Německo Andreas Beck 6–4, 7–6(7–2)
Vítěz 2. 7. února 2010 Santiago, Chile antuka Argentina Juan Mónaco 6–2, 0–6, 6–4
Vítěz 3. 22. července 2012 Gstaad, Švýcarsko (2) antuka Srbsko Janko Tipsarević 6–7(6–8), 6–4, 6–2
Finalista 2. 21. října 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Itálie Andreas Seppi 6–3, 6–7(3–7), 3–6
Vítěz 4. 23. května 2015 Ženeva, Švýcarsko antuka Portugalsko João Sousa 7–6(7–4), 6–4
Finalista 3. 7. února 2016 Quito, Ekvádor antuka Dominikánská republika Víctor Estrella Burgos 6–4, 6–7(5–7), 2–6
Finalista 4. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka USA Steve Johnson 4–6, 6–4, 6–7(5–7)

Čtyřhra: 3 (1–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 14. července 2013 Stuttgart, Německo antuka Argentina Facundo Bagnis Polsko Tomasz Bednarek
Polsko Mateusz Kowalczyk
2–6, 6–4, [11–9]
Finalista 1. 6. února 2016 Quito, Ekvádor antuka Brazílie Marcelo Demoliner Španělsko Pablo Carreño Busta
Argentina Guillermo Durán
5–7, 4–6
Finalista 2. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Brazílie Rogério Dutra da Silva Argentina Máximo González
Chile Nicolás Jarry
7–6(7–3), 3–6, [7–10]

Tituly na okruhu ATP Challenger Tour

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra (9 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 2. březen 2008 Santiago de Chile, Chile antuka Argentina Eduardo Schwank 6–4, 7–6(7–3)
2. 20. duben 2008 Florianópolis, Brazílie antuka Brazílie Franco Ferreiro 4–6, 6–4, 6–2
3. 4. květen 2008 Tunis, Tunisko antuka Srbsko Dušan Vemić 6–2, 6–4
4. 10. květen 2008 Rabat, Maroko antuka Argentina Martín Vassallo Argüello 6–2, 6–2
5. 19. červenec 2009 Rimini, Itálie antuka Argentina Juan Pablo Brzezicki 3–6, 6–3, 6–1
6. 1. listopad 2009 São Paulo, Brazílie antuka Ekvádor Nicolás Lapentti 6–4, 6–4
7. 7. července 2012 Braunschweig, Německo antuka Německo Tobias Kamke 7–6(7–4), 6–3
8. 3. listopadu 2013 Montevideo, Uruguay antuka Argentina Diego Schwartzman 6–4, 6–4
9. 10. července 2016 Braunschweig, Německo antuka Španělsko Íñigo Cervantes 6–1, 1–6, 6–3

Čtyřhra (4 tituly)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 21. říjen 2007 Bogota, Kolumbie antuka Brazílie Bruno Soares Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Santiago Ventura
6–4, 4–6, [11–9]
2. 4. květen 2008 Tunis, Tunisko antuka Brazílie Bruno Soares Švýcarsko Jean-Claude Scherrer
Francie Nicolas Tourte
6–3, 6–4
3. 28. září 2014 Orléans, Francie tvrdý (h) Brazílie André Sá USA James Cerretani
Švédsko Andreas Siljeström
5–7, 6–4, [10–8]
4. duben 2019 Alicante, Španělsko antuka Argentina Guillermo Durán Španělsko Gerard Granollers Pujol
Španělsko Pedro Martínez
2–6, 7–5, [10–5]

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1447. 864. 578. 199. 90. 36. 31. 37. 33. 125. 65. 37. 61.
Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 1072. 915. 745. 299. 151. 482. 178. 208. 212. 80. 461. 151. 102.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomaz Bellucci na anglické Wikipedii.

  1. Thomaz Bellucci na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230625a25. června 2023
  2. ITF Juniors Profile Page for Bellucci, accessed 5/15/08. www.itftennis.com [online]. [cit. 2012-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-05. 
  3. Thomaz Bellucci na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230625a25. června 2023
  4. Thomaz Bellucci na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230625a25. června 2023

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]