Tatinná
| Tatinná | |
|---|---|
 Náves | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Bitozeves |
| Okres | Louny |
| Kraj | Ústecký kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°23′0″ s. š., 13°36′30″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 36 (2021)[1] |
| Katastrální území | Tatinná (4,15 km²) |
| PSČ | 438 01 |
| Počet domů | 28 (2011)[2] |
  Tatinná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 102385 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tatinná je malá vesnice, část obce Bitozeves v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru severozápadně od Bitozevsi. V roce 2011 zde trvale žilo 27 obyvatel.[3]
Tatinná je také název katastrálního území o rozloze 4,15 km².[4]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z obecného jména táta. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Tatinna (1378), „in villa Tatynem“ (1386, 1388), de Tatyneho (1388), de Tatyne (1391), in Tatinnem (1396), de Tatynny (1406), de Tatynneho (1408), in Tatyny (1422), v Tatinném (1478), na Tatiném (1521), na Tatinném (1615) a Tatina (1631 a 1846).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Tatinné pochází z roku 1378,[6] kdy vesnici vlastnil vladyka Přech z Tatinné, po kterém následovali Jetřich z Tatinné († 1385) a Ješek Bradáč († 1387).[7] Panským sídlem ve vsi byla tvrz, poprvé připomínaná roku 1396 v držení Markéty, vdovy po Ješku Bradáčovi.[6] Podle Augusta Sedláčka byla Markéta vdovou po Ješku Buchovi ze Světce a ve vsi měla jen poplužní dvůr. Téhož roku prodal Petr z Radhoště jeden dvůr v Tatinné Ješkovi z Truzenic.[7]
Nejspíše roku 1404 vesnici získal Zdeněk Kostelec. Zemřel před rokem 1408 a za jeho nezletilé děti statek spravoval ještě roku 1418 Zdeňkův tchán Pešík Šatka z Hořetic. Zdeňkův syn Jan Kostelec je jako majitel Tatinné, Hořetic a Nehasic uveden v roce 1422. Zemřel před rokem 1434 a majetek po něm zdědil Smil z Kostelce, který se oženil s Rejnou († před rokem 1437), vdovou po Janu Kostelcovi. V letech 1441–1444 vesnici držel Jakoubek z Kola.[7]
Bratři Jindřich a Bedřich ze Stroupče prodali roku 1477 Tatinnou s tvrzí a dvorem Janu Bubnovi ze Všebořic. Ten si ji ponechal jen do dalšího roku, kdy ji přenechal Tomáši Bémovi z Konobrže za 1 300[6] kop českých grošů. Tomáš Bém přikoupil Nehasice a obě vsi odkázal Zikmundu z Nemyčevsi, od kterého ji roku 1510 koupila[6] Kateřina Touchovská z Hradiště, provdaná za Petra Beřkovského ze Šebířova. Jeho nejstarším synem byl nejspíše Zikmund, který Tatinnou spravoval roku 1521, ale před rokem 1529 vesnici získal Jindřich Beřkovský.[7]
Jindřich Tatinou roku 1533 prodal Mikuláši Hruškovi z Března[7] za 1 600 kop českých grošů.[6] Mikuláš zemřel okolo roku 1550,[7] nebo přímo toho roku, kdy ho měl zabít vlastní bratr Jakubem Hruškou na Bitozevsi.[6] Za nezletilé Mikulášovy děti statek spravoval jeho bratr Václav Hruška a po něm čtvrtý bratr Jakub Hruška. Když Mikulášův syn Hynek Hruška dospěl, prodal v roce 1555 Tatinnou Karlu Hruškovi z Března, který byl synem Jakuba Hrušky. Karlovi poté Tatinná patřila od roku 1574 do jeho smrti[7] v roce 1602.[6]
Posledním příslušníkem Hrušků z Března v Tatinné se stal Karlův nejmladší syn Vilém, kterému byla vesnice s pustou tvrzí a statkem Tvršice zkonfiskována za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620. Zabavený majetek roku 1623 koupila Markéta Popelová z Lobkovic, rozená z Molartu, která jej společně s druhým manželem, svobodným pánem Seifrydem Kryštofem Breunerem prodala hraběti Adamovi z Herbersdorfu. Nový majitel vesnici připojil k panství toužetínského zámku, se kterým byla roku 1630 převedena k Postoloprtům. Poté krátkou dobu patřila k Bitozevsi a od roku 1671 k Postoloprtům.[7]
Vesnice i tvrz zanikly během třicetileté války. Vesnici nechali ve druhé polovině sedmnáctého století znovu osídlit Sinzendorfové, kteří pozůstatky tvrze přestavěli na sýpku využívanou státním statkem ještě ve druhé polovině dvacátého století.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 239 | 279 | 238 | 260 | 281 | 292 | 274 | 118 | 85 | 75 | 38 | 18 | 20 | 27 |
| Domy | 37 | 37 | 38 | 50 | 52 | 56 | 56 | 55 | 26 | 23 | 16 | 21 | 27 | 28 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Čtvercová kaple se dřevěnou zvoničkou pochází z roku 1862. Bývala v ní umístěna socha Panny Marie Bolestné.[9]
- Na stráních nad řekou Chomutovkou rostou vzácné druhy slanomilných rostlin.[10]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Bývalá škola -
Sušárna chmele -
Most přes Chomutovku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 396, 397. Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-25.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Tatinná, s. 315–316.
- ↑ a b c d e f g h Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Tatinná – tvrz, s. 464–465.
- ↑ a b c d e f g h SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 417.
- ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 303. Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Tatinná, s. 31.
- ↑ Bitozeves [online]. [cit. 2012-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-11.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tatinná na Wikimedia Commons - Katastrální mapa katastru Tatinná na webu ČÚZK
