V důsledku německé prohry v první světové válce a následné německé revoluce byl v roce 1918 nucen velkovévoda Fridrich August II. Oldenburský abdikovat, čímž Oldenburské velkovévodství zaniklo a skončila tím 800-setletá vláda Oldenburské dynastie (jedné z nejstarších na světě) nad Oldenburskem, jež bylo místem jejího původu a dalo jí jméno. Nedlouho po velkovévodově abdikaci byl vyhlášen Svobodný stát Oldenbursko jenž se stal spolkovou zemí Výmarské republiky. V roce 1937 získalo od Pruska hannoverské přístavní město Wilhelmshaven, které bylo spojeno s oldenburským Rüstringenem v jeden městský okres Wilhelmshaven. Dále získalo osadu Eckwarderhörn, která byla připojena k oldenburské obci Butjadingen v zemském okrese Wesermarsch. Oldenbursko naopak ztratilo obě svoje exklávy Birkenfeld, jež se stal jako zemský okres Birkenfeld součástí pruské provincie Porýní, a Lübecké knížectví, které byla začleněna do pruské provincie Šlesvicko-Holštýnsko jako součást nově vytvořeného zemského okresu Eutin. Postupem času, kdy došlo de facto k zrušení federativních států a jejich přeměnění nebo rozdělení na župy, bylo i Oldenbursko začleněno do župy Weeser-Ems, tím de facto přestalo na řadu let existovat.
.svg)
.svg)
.svg){kind=small}
Obrázky, zvuky či videa k tématu Svobodný stát Oldenbursko na Wikimedia Commons 