Suchumi
| Suchumi Аҟәа | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°1′ s. š., 41° v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 3 |
| Stát |  Abcházie (de facto) Gruzie (de jure) |
| Okres | Suchumi |
  Suchumi | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 372 km² |
| Počet obyvatel | 64 441 (2015)[1] |
| Hustota zalidnění | 173,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Abcházové (65 %), Rusové (17 %), Arméni (13 %), Gruzíni (4 %), Řekové (1,5 %) |
| Náboženské složení | pravoslavné křesťanství |
| Správa | |
| Starosta | Beslan Ešba[2] |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 7 840 22xxxxx |
| PSČ | 384900 |
| Označení vozidel | ABH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Suchumi nebo též Sochumi (abchazsky Аҟәа – Aqwa, gruzínsky სოხუმი) je hlavní a zároveň největší město Abcházie, jejíž nezávislost není všeobecně uznána. Nachází se v centrální části Abcházie v Gruzii zhruba 107 km od hranic s Ruskem, z jihu je omýván Černým mořem a protéká jím několik řek. Ve městě žije přibližně 64 tisíc[1] obyvatel, z nichž 65 % byli v roce 2011 Abchazové.[3] V Suchumi se nachází budova parlamentu Abcházie, kde zasedá lidové shromáždění, a město je též sídlem prezidenta Abcházie. Na pobřeží se nachází nejdůležitější přístav a jihovýchodně od města též letiště. V Suchumi sídlí také výzkumné ústavy (Abchazská státní univerzita a Suchumský otevřený institut). Po druhé světové válce se ve městě vyvíjely jaderné zbraně. Suchumi je město s přímořskými lázněmi, sanatorii a léčebnými prameny, ale je také známé historickou botanickou zahradou, která zde funguje od roku 1840 a je jednou z nejstarších botanických zahrad na Kavkaze. Cenný je i historický most z 12. století.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První osídlení v okolí města bylo zaznamenáno asi před 300 000 lety. Historie města je dlouhá asi 2500 let, čímž se řadí mezi nejstarší na světě. V 6. století př. n. l. bylo území kolem města hojně osídleno domorodými kmeny Kolchidů, proto zde byla v tomto období řeckými obchodníky z Milétu založena kolonie Dioscurias. Kolonie byla významným obchodním centrem dokud ji ve 2. století př. n. l. nedobylo království Pontus. V roce 65 zde Římané postavili pevnost a přejmenovali město na Sebastopolis. Město opět začalo prosperovat což mu vydrželo po 200 let. V roce 542 bylo město Římany evakuováno a byla zničena jeho citadela, protože hrozilo dobytí Sassanidy.
V roce 565 císař Justinián I. pevnost obnovil. Pevnost byla zničena Araby v roce 736. Město bylo obnoveno abchazskými králi. Později hrálo důležitou úlohu pro obchod s Evropou. V roce 1451 město krátce okupovalo turecké námořnictvo. Po jeho odjezdu se o město přetlačovala Abcházie s Megrélií. V roce 1570 Turci město obsadili natrvalo. Od začátku 19. století se o město zajímalo Rusko a v roce 1847 ho anektovalo. Od 40. let 19. století má statut města.
Na po Říjnové revoluci zde v roce 1918 byla zřízena Sovětská vláda, která byla rychle nahrazena vládou nezávislé Gruzie. Rudá armáda podporovaná místními revolucionáři a protigruzínsky naladěnými Abcházci dobyla město 4. března 1921. V témže roce se město stalo centrem Abchazské sovětské socialistické republiky, která byla v roce 1931 přičleněna do Gruzínské sovětské socialistické republiky jako Abchazská autonomní sovětská socialistická republika.
Během rozpadu SSSR zde začalo docházet k potyčkám mezi Abcházci a Gruzínci. V roce 1992 Abcházci vyhlásili nezávislost na Gruzii, na což Gruzie reagovala vojenskou intervencí, která začala abchazsko-gruzínskou válku. Po Abchazském vítězství došlo k vraždění gruzínských obyvatel města a jejich masovému odchodu. Město se stalo centrem nezávislé (ale světem neuznané) Abcházie.
Demografie
[editovat | editovat zdroj]Před rokem 1887 zde žila většina Abcházců, ale v rámci osidlování Abcházie křesťanskými kolonisty se národnostní složení rychle měnilo. Nejvyššího počtu obyvatel dosáhlo město v roce 1989 kdy zde žilo 119 150 obyvatel z nichž většina byli Gruzínci. Po válce v Abcházii došlo k hromadnému odchodu Gruzínců a v roce 2003 zde žilo už jen 43 716 obyvatel.
| Rok | Abcházci | Arméni | Estonci | Gruzínci | Řekové | Rusové | Turci | Ukrajinci | Celkem |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1887 | 1,8 % (144) |
13,5 % (1 083) |
0,4 % (32) |
11,9 % (951) |
14,3 % (1 143) |
0,0 % (1) |
2,7 % (216) |
— | 7 998 |
| 1926 | 3,1 % (658) |
9,4 % (2 023) |
0,3 % (63) |
11,2 % (2 425) |
10,7 % (2 298) |
23,7 % (5 104) |
— | 10,4 % (2 234) |
21 568 |
| 1939 | 5,5 % (2 415) |
9,8 % (4 322) |
0,5 % (206) |
19,9 % (8 813) |
11,3 % (4 990) |
41,9 % (18 580) |
— | 4,6 % (2 033) |
44 299 |
| 1959 | 5,6 % (3 647) |
10,5 % (6 783) |
— | 31,1 % (20 110) |
4,9 % (3 141) |
36,8 % (23 819) |
— | 4,3 % (2 756) |
64 730 |
| 1979 | 9,9 % (10 766) |
10,9 % (11 823) |
— | 38,3 % (41 507) |
6,5 % (7 069) |
26,4 % (28 556) |
— | 3,4 % (3 733) |
108 337 |
| 1989 | 12,5 % (14 922) |
10,3 % (12 242) |
— | 41,5 % (49 460) |
— | 21,6 % (25 739) |
— | — | 119 150 |
| 2003 | 65,3 % (24 603) |
12,7 % (5 565) |
0,1 % (65) |
4,0 % (1 761) |
1,5 % (677) |
16,9 % (8 902) |
— | 1,6 % (712) |
43 716 |
| 2011 | 67,3 % (42 603 ) |
9,8 % (6 192) |
— | 2,8 % (1 755) |
1,0 % (645) |
14,8 % (9 288) |
— | — | 62 914 |
Počasí
[editovat | editovat zdroj]V Suchumi převládá vlhké subtropické podnebí. Teploty celoročně neklesají pod nulu a je zde množství srážek.
| Suchumi – podnebí | |||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
| Průměrné denní maximum [°C] | 8 | 9 | 12 | 16 | 19 | 23 | 25 | 26 | 23 | 19 | 15 | 11 | 17 |
| Průměrné denní minimum [°C] | 2 | 2 | 5 | 8 | 12 | 17 | 19 | 19 | 15 | 11 | 7 | 3 | 10 |
| Zdroj: http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm[5] | |||||||||||||
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V říjnu 2021 bylo po 29 letech obnoveno pravidelné lodní spojení mezi Suchumi a Soči pro přepravu lidí.[6]
Významní rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Fazyl Abdulovič Iskander, sovětsko-ruský spisovatel, narozený v Suchumi
- Demna Gvasalia, zakladatel módní značky Vetements a kreativní ředitel módního domu Balenciaga
Partnerská města
[editovat | editovat zdroj]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Železniční stanice -
Železniční stanice -
Katedrála Zvěstování -
Římskokatolický kostel svatého Šimona apoštola -
Evangelický kostel svatého Jana -
Bývalá budova sovětské Rady ministrů Abcházie -
Úřad generálního prokurátora Republiky Abcházie -
Ruské divadlo -
Hotel Rica -
Leninův Park -
Kolonáda -
Sídlo vlády a prezident Republiky Abcházie -
Nábřeží -
Nábřeží -
Nábřeží
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Исполняющим обязанности главы Администрации города Сухум назначен Беслан Эшба. Apsnypress. 30. dubna 2020. Dostupné online Archivováno 1. 5. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Sčítání lidu v Abcházii v letech 1886–2011 [online]. ethno-kavkaz.narod.ru [cit. 2017-04-10]. Dostupné online.
- ↑ Mapa sčítání lidu Abcházie z r. 2003.
- ↑ http://svali.ru/catalog~237~37189~index.htm
- ↑ Пассажирский катамаран Грифон впервые за 29 лет свяжет Россию и Абхазию морским путем. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-25.
- ↑ Archivovaná kopie. www.admpodolsk.ru [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.mfaapsny.org [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04.
- ↑ http://www.laprovinciadelsulcisiglesiente.com/wordpress/2014/05/il-sulcis-rafforza-il-legame-con-i-paesi-dellest-europeo-sottoscritto-questa-sera-un-protocollo-damicizia-con-labkhcazia/
- ↑ Archivovaná kopie. apsnypress.info [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-10.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchumi na Wikimedia Commons
