Sture Bergwall

Thomas Quick
Thomas Quick
	Thomas Quick (23. září 2016)
Rodné jméno	Sture Ragnar Bergwall
Narození	26. dubna 1950 (74 let); Falun
Povolání	zločinec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Thomas Quick (rodným jménem Sture Ragnar Bergwall, také známý jako Sätermannen, narozen 26. dubna 1950, Falun) je Švéd, který se přiznal k mnoha vraždám, za osm byl odsouzen a tři z rozsudků byly zrušeny. V procesech s Quickem se nikdy nepracovalo s žádnými důkazy, pouze s jeho vlastními přiznáními. Jejich důvěryhodnost je ale zpochybňována - podle části veřejnosti je Quick chorobný lhář a ve skutečnosti nikdy nikoho nezavraždil. V prosinci 2008 Quick všechna svá přiznání odvolal.

Přiznání

V roce 1991 byl Quick odsouzen k dlouholetému trestu odnětí svobody za ozbrojená přepadení a svěřen do péče psychiatrů. Při terapii se přiznal k dvaceti vraždám, ke kterým došlo po celé Skandinávii mezi lety 1964-1990.

První z nich se měl dopustit v čtrnácti letech, v roce 1964 ve Växjö, na stejně starém Thomasi Blomgrenovi, ta byla však podle švédských zákonů již v době přiznání promlčena. Druhou vraždu měl spáchat u jezera Asnen na Alvaru Larssonovi, Quickova sestra ale popřela, že by v době vraždy Quick opustil Falun.

Rozsudky

Celkem za osm vražd byl Quick odsouzen:

Charles Zelmanovits, Pitea 1976, odsouzen 1994 pouze na základě přiznání,
Johan Asplund, Sundsvall, 1980, odsouzen v roce 2001, pouze na základě přiznání, nebylo nalezeno tělo ani jiné důkazy. Rozsudek byl v březnu 2012 zrušen.
Manželé Stegehuisovi, Gällivare, 1984, odsouzen 1997, bez důkazů, ale údaje z Quickova přiznání odpovídaly informacím, které policie nezveřejnila. Později se ukázalo, že Quick měl přes svého advokáta k vyšetřovacímu spisu přístup.
Yenon Levi, izraelský turista, Rörshyttan, 1988, odsouzen 1997 bez důkazů, údaje z Quickova přiznání odpovídaly informacím, které policie nezveřejnila. Rozsudek byl v březnu 2011 zrušen.
Therese Johannesenová, Drammen, 1988 – zlomky kostí uvedené jako důkaz se při obnoveném řízení ukázaly být jiného původu.
Trine Jensenová, Oslo, 1981, odsouzen 2000 bez důkazů
Gry Storviková, Oslo, 1985, bez důkazů, jen na základě přiznání; ukázalo se, že sperma nalezené na místě činu Quickovi nepatří

Pochybnosti

Švédská média od roku 1993 zpochybňovala důvěryhodnost Quickových přiznání, až je v roce 2008 v rozhovoru pro televizi Quick všechny odvolal. V některých případech se ukázalo, že osoby, které měl Quick zabít, jsou ve skutečnosti naživu, Quick navíc nebyl nikdy spatřen na žádném z míst činu. Řada právníků i psychiatrů, mezi nimi kriminalista prof. Leif G. W. Persson, došla k názoru, že Quick je duševně nemocen. Quickův obhájce tvrdí, že jeho klienta vedly k přiznání duševní choroby a předepsané léky. Postupně byly jednotlivé rozsudky soudem zrušeny.

Případ se stal jedním z největších skandálů v dějinách švédské justice, vzniklo o něm několik televizních pořadů a knih.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thomas Quick na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Thomas Quick na Wikimedia Commons