Stoewer

Stoewer
	Logo
Základní údaje
Právní forma	akciová společnost
Datum založení	1858
Datum zániku	1945
Adresa sídla	Štětín, Polsko
Charakteristika firmy
Oblast činnosti	automobilový průmysl, výroba ostatních strojů pro speciální účely j. n., výroba strojů na výrobu textilu, oděvních výrobků, výrobků z usní, výroba jízdních kol a vozíků pro invalidy, výroba motorových vozidel, kromě motocyklů a metal industry
Identifikátory
Oficiální web	www.stoewer-museum.de
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stoewer byla v období před druhou světovou válkou německá firma vyrábějící zprvu šicí a psací stroje, jízdní kola a následně zejména automobily, ale i traktory. Za války produkoval rovněž vojenská vozidla. Sídlem společnosti byl Štětín.

Historie

Původní firmu na výrobu šicích strojů, psacích strojů a jízdních kol, založenou Bernhardem Stoewerem starším ve Štětíně, převzali jeho synové Emil (1873–1942) a Bernhard mladší (1875–1937) Stoewerovi v roce 1896. V roce 1899 bratři převzali i původní otcovu firmu zabývající se výrobou litiny a sloučením vznikla společnost Gebrüder Stoewer, Fabrik für Motorfahrzeugen. Prvním vozem, který Stoewerové vyrobili, byl Grosser Motorwagen s výkonem 4,8 kW a nejvyšší rychlostí 17 kilometrů v hodině.

V roce 1908 Stoewer vyrobil model Stoewer G4. S tímto vozem firma slavila velký úspěch, celkově bylo postaveno 1 070 kusů. V roce 1910 jejich vozy vyráběla v licenci firma Mathis ve Štrasburku. V roce 1916 se rodinný podnik změnil na akciovou společnost Stoewer-Werke AG, vormals Gebrüder Stoewer. Šlo o firmu vyrábějící menší série luxusních vozů srovnatelných s automobily Horch a Mercedes.

V období let 1917 až 1926 vyráběl Stoewer i traktory.

V polovině 20. let 20. století firma představila novou řadu automobilů, označenou D. Zahrnovala typy D3, D9 a D10 se čtyřválcovými motory a D5, D6 a D12 se šestiválcovými motory. V roce 1921 vznikl speciální vůz označený D7, používající šestiválcový letecký motor vlastní konstrukce s výkonem 120 koní, což z něj činilo jeden z automobilů s nejvyšším výkonem té doby.

V roce 1928 začala společnost vyrábět vozy S8 a G14 vybavené osmiválcovými motory. Na začátku třicátých let představila špičkové typy své produkce: G15 Gigant, M12 Marschall a P20 Repräsentant, každý s osmiválcovým motorem s výkony od 60 do 120 koní a maximální rychlostí 130 km/h. Výroba těchto aut byla zastavena kvůli světové hospodářské krizi. Celkem však bylo těchto tří typů postaveno 2 500 kusů. V roce 1931 v důsledku krize firma Stoewer zkonstruovala jeden z prvních automobilů s předním náhonem – V5 s nízkým výkonem 25 koní a nejvyšší rychlostí 80 km/h. Byl to první sériově vyráběný vůz s předním náhonem v Německu. Model pojmenovaný Greif Junior byl stavěn v licenci firmy Tatra. Následující typ V8 Greif byl postaven jako poslední model navržený osobně Stoewerem, vozy řady Arkona a Sedina byly posledními civilními vozidly vyráběnými firmou Stoewer.

Se začátkem války začala společnost Stoewer vyrábět vojenská vozidla pro Wehrmacht, například LEPkW (Leichter Einheits-Personenkraftwagen), jehož bylo vyrobeno 11 000 kusů. Koncem války firma v licenci NSU vyráběla i SdKfz 2. Po skončení války připadl Štětín Polsku a historie úspěšné firmy Stoewer skončila. Továrna byla zkonfiskována, Rudá armáda zabavila zbývající vybavení a stroje byly odvezeny do Sovětského svazu. V Polytechnickém muzeu v Moskvě se nachází jediný dochovaný automobil Grosser Motorwagen.

Osobní automobily

Typ	Období výroby	Počet válců, typ motoru	Objem	Výkon	Max. rychlost
10 PS	1901–1902	2	1527 cm³	18 koní (13,2 kW)	50 km/h
8/14 PS	1902–1905	2	1527 cm³	14 k (10,3 kW)	50 km/h
20 PS	1904–1905	4 řad.	7946 cm³	45 k (33 kW)	85 km/h
P4 (11/22 PS)	1905–1910	4 řad.	3054 cm³	22 k (16,2 kW)	70 km/h
P2 (9/12 PS)	1906–1907	2	2281 cm³	16 k (11,8 kW)	55 km/h
P4-1 (24/36 PS)	1906–1910	4 řad.	5880 cm³	40 k (29 kW)	80 km/h
P6 (34/60 PS)	1906–1911	6 řad.	8820 cm³	60 k (44 kW)	95 km/h
G4 (6/12 PS)	1907–1911	4 řad.	1500 cm³	12 k (8,8 kW)	60 km/h
PK4 (11/20 PS)	1909–1912	4 řad.	2544 cm³	20 k (14,7 kW)	70 km/h
C1 (6/18 PS)	1909–1915	4 řad.	1546 cm³	18 k (13,2 kW)	70 km/h
B1 (6/16 PS)	1910–1912	4 řad.	1556 cm³	16 k (11,8 kW)	65 km/h
B6 (9/22 PS)	1912–1914	4 řad.	4900 cm³	45 k (33 kW)	95 km/h
C2 (10/28 PS)	1913–1914	4 řad.	2412 cm³	28 PS (20,6 kW)	75 km/h
C5 (6/18 PS)	1915–1919	4 řad.	1546 cm³	15 k (11 kW)	70 km/h
D2 (6/18 PS)	1919–1920	4 řad.	1593 cm³	18 k (13,2 kW)	70 km/h
D6 (19/55 PS)	1919–1921	6 řad.	4960 cm³	55 k (40 kW)	100 km/h
D7 (42/120 PS)	1919–1921	6 řad.	11160 cm³	120 k (88 kW)	160 km/h
D3 (8/24 PS)	1920–1923	4 řad.	2120 cm³	24 k (17,6 kW)	70 km/h
D5 (12/36 PS)	1920–1923	6 řad.	3107 cm³	36 k (26,5 kW)	80 km/h
D9 (8/32 PS)	1923–1924	4 řad.	2290 cm³	32 k (23,5 kW)	90 km/h
D12 (12/45 PS)	1923–1924	6 řad.	3107 cm³	45 k (33 kW)	100 km/h
D10 (10/50 PS)	1924–1925	4 řad.	2580 cm³	50 k (37 kW)	120 km/h
D9V (9/32 PS)	1925–1927	4 řad.	2290 cm³	32 k (23,5 kW)	90 km/h
D12V (13/55 PS)	1925–1928	6 řad.	3386 cm³	55 k (40 kW)	100 km/h
F6 (6/30 PS)	1927–1928	4 řad.	1570 cm³	30 k (22 kW)	70 km/h
8 Typ S 8 (8/45 PS)	1928	8 řad.	1999 cm³	45 k (33 kW)	85 km/h
8 Typ G 14 (14/70 PS)	1928	8 řad.	3633 cm³	70 k (51 kW)	100 km/h
8 Typ S 10 (10/50 PS)	1928–1930	8 řad.	2464 cm³	50 k (37 kW)	90 km/h
Gigant G 15 K (15/80 PS)	1928–1933	8 řad.	3974 cm³	80 k (59 kW)	110 km/h
Gigant G 15 (15/80 PS)	1928–1933	8 řad.	3974 cm³	80 k (59 kW)	100 km/h
Repräsentant P 20 (20/100 PS)	1930–1933	8 řad.	4906 cm³	100 k (74 kW)	120 km/h
Marschall M 12 (12/60 PS)	1930–1934	8 řad.	2963 cm³	60 k (44 kW)	90 km/h
V 5	1931–1932	4 V	1168 cm³	25 k (18,4 kW)	80 km/h
V 5 Sport	1931–1932	4 V	1168 cm³	30 k (22 kW)	100 km/h
R 140	1932–1933	4 řad.	1355 cm³	30 k (22 kW)	85–105 km/h
R 140	1933–1934	4 řad.	1466 cm³	30 k (22 kW)	85–105 km/h
R 150	1934–1935	4 řad.	1466 cm³	35 k (25,7 kW)	90–110 km/h
Greif V8	1934–1937	8 V	2489 cm³	55 k (40 kW)	110 km/h
R 180	1935	4 řad.	1769 cm³	45 k (33 kW)	105 km/h
Greif V8 Sport	1935–1937	8 V	2489 cm³	57 k (42 kW)	120 km/h
Greif Junior	1936–1939	4 boxer	1484 cm³	34 k (25 kW)	100 km/h
Sedina	1937–1940	4 řad.	2406 ³	55 k (40 kW)	110 km/h
Arkona	1937–1940	6 řad.	3610 cm³	80 k (59 kW)	120–140 km/h

Odkazy

Literatura

Die Geschichte der Stoewer-Automobile (Kohlhammer Edition, 1983) ISBN 3-17-007931-X
Paul Keienburg (2006): Pionier aus Pommern: Stoewer V5, Deutschlands erster Serien-Fronttriebler. – Oldtimer Markt 8/2006 (S. 156–163)
Halwart Schrader: Deutsche Autos 1885 – 1920, Band 1, Motorbuch Verlag, Stuttgart 2002, ISBN 3-613-02211-7,
Werner Oswald: Deutsche Autos 1920 – 1945, Band 2, Motorbuch Verlag, Stuttgart 1996, ISBN 3-87943-519-7,

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Stoewer na Wikimedia Commons
Stoewer Museum