Stane Dolanc
Stane Dolanc | |
---|---|
Narození | 16. listopadu 1925 Hrastnik |
Úmrtí | 13. prosince 1999 (ve věku 74 let) Lublaň |
Alma mater | Uppsalská univerzita Univerzita v Lublani |
Povolání | politik, politický komisař a vysokoškolský učitel |
Ocenění | Řád hrdiny socialistické práce |
Politická strana | Svaz komunistů Jugoslávie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Stane Dolanc (16. listopadu 1925 Hrastnik – 12. prosince 1999 Lublaň) byl jugoslávský politik slovinské národnosti. Byl také blízkým spolupracovníkem prezidenta Tita a přátelské vztahy ho pojily také s Milanem Kučanem, pozdějším slovinským prezidentem.
Během druhé světové války se přidal k partyzánům a po válce působil v armádě. Po skončení války studoval právo na Univerzitě v Lublani, poté politické vědy na několika univerzitách v zahraničí.
V 50. letech vyučoval politickou ekonomii na vysoké škole v Záhřebu, poté se vrátil do Nového mesta ve Slovinsku. V období 1960 až 1969 byl rektorem politické vysoké školy v Lubljani. V 60. letech se dostal do ústředního výboru Svazu komunistů Slovinska, odkud byl později vybrán i do ústředního výboru SKJ, kde působil v období let 1969 až 1982. Po smrti Edvarda Kardelje v roce 1979 jeho moc vzrostla a Dolanc tak byl považován za druhého nejvlivnějšího muže hned po Titovi. Ostře vystupoval proti liberálním kruhům, jejichž vliv potlačily čistky v roce 1972. V roce 1982 se Dolanc stal svazovým tajemníkem (ministrem) vnitra SFRJ, o dva roky později byl zvolen členem Předsednictva SFRJ za Socialistickou republiku Slovinsko. Z veřejného života se stáhl v květnu 1989.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Stane Dolanc na srbské Wikipedii a Stane Dolanc na chorvatské Wikipedii.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Stane Dolanc na Wikimedia Commons
- (anglicky) TRAYNOR, Ian. Stane Dolanc: Yugoslav hardliner who moved to crush dissent in Kosovo nearly two decades ago. The Guardian [online]. 1999-12-16 [cit. 2009-12-16]. Dostupné online.