Přeskočit na obsah

Střední Afrika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa Afriky, zvýrazněny jsou státy střední Afriky

Střední Afrika je region, do kterého jsou řazeny zejména tyto země:


Zeměpisný region střední Afrika není definován jednotně (podobně ani ostatní zeměpisné regiony Afriky).

Členění Afriky podle OSN
Střední Afrika se rozkládá mezi obratníkem Raka a 13. stupněm jižní šířky:

Střední Afrika je pojmenování geografického regionu na jih od pouště Sahary, západně od Velké příkopové propadliny. Leží na Konžské pánvi. Dominantou regionu je řeka Kongo a její přítoky, ty tvoří druhou největší říční síť na světě (po říční síti Amazonky). Součástí oblasti je pás průlomových jezer tektonického původu (Tanganika aj.). Protože region leží v rovníkové oblasti, významným biotopem jsou tropické deštné pralesy.

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Hustota zalidnění je velmi nízká. Část obyvatelstva je z rozšířené jazykové skupiny bantu. Obyvatelé žijí pouze v blízkosti řek. Žijí zde mj. Pygmejové Aka, EFE a Mbuti. V náboženské oblasti převládá křesťanství(ve velkém množství denominací s převahou katolíků),[2] v severní oblasti střední Afriky je to ovšem islám (převážně sunnitský, nemalá množina muslimů je nekonfesních, menšina šiítů).[3] Dále existují rozličná bantuská náboženství jako jsou bori nebo bwiti.[4] Mnoho lidí vyznává křesťanství spolu s tradičním náboženstvím (vícečetná náboženská identita), případně jejich synkretismus.[5]

Těžba a zemědělství

[editovat | editovat zdroj]

Ve vysokém množství se těží diamanty, jinak tato oblast není bohatá na nerostné suroviny. V deštných pralesích se těží dřevo včetně vzácného dřeva (mahagon, eben). Pěstuje se kaučukovník, kakaovník, palma olejná, kávovník aj. Chov se vyskytuje vzácně.

Stejně jako celá Afrika, i tato část trpěla kolonizací a občanskými válkami. Ani v 21. století zde není klid a ve větší vzdálenosti od pobřeží se stále objevují militantní skupiny. Nepokoji, vojenskými převraty a válkami je známá zejména Středoafrická republika a DR Kongo.

  1. United Nations Secretariat. Standard country or area codes for statistical use (M49) [online]. [Metodika. Série M, č. 49. Poslední tištěná verze byla vydána v r. 1999.] [Cit. 14. 8. 2018] Dostupné z: https://unstats.un.org/unsd/methodology/m49/
  2. HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality. Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309. 
  3. Encyclopædia Britannica. London: Encyclopædia Britannica, 2003. S. 306. 
  4. FERNANDEZ, J. W. Bwiti: An Ethnography of the Religious Imagination in Africa. 1. vyd. Princeton: Princeton University Press, 2019. S. 470–489. 
  5. HAVELKA, Ondřej. Méně známá africká náboženství 2/4: střední Afrika [online]. Dingir [cit. 2022-09-30]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]