Sonvilier
| Sonvilier | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°8′22″ s. š., 6°57′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 802 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Bernský Jura |
  Sonvilier Sonvilier, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,78 km² |
| Počet obyvatel | 1 237 (2018)[1][2] |
| Hustota zalidnění | 52 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2615 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sonvilier je obec v okrese Bernský Jura v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 1 200[1][2] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Sonvilier leží v nadmořské výšce 802 metrů, vzdušnou čarou 12 km východoseverovýchodně od La Chaux-de-Fonds. Obec se rozkládá v horní části údolí Vallon de Saint-Imier, po obou stranách řeky Schüss (francouzsky Suze), mezi jurskými masivy Montagne du Droit na severu a Mont d'Amin na jihu.
Území obce o rozloze 23,8 km² zahrnuje část údolní nivy Vallon de Saint-Imier, kterou protéká řeka Schüss. Na jihu území zasahuje až k antiklinále Mont d'Amin, kde se nachází nejvyšší bod Sonvilier ve výšce 1269 m n. m. V horách se nachází i nejvyšší bod obce. Na severu se území obce rozkládá na strmém jižním svahu Montagne du Droit až k širokému hřebeni tohoto pohoří (až 1220 m n. m.). Na sever od Montagne du Droit se nachází kotlina La Chaux-d'Abel, která geograficky patří do oblasti Franches-Montagnes. Tato náhorní plošina, vysoká přes 1000 m, je součástí Faltenjury, kde se střídají deprese bez nadzemního odvodnění s vrcholky kopců z pevnějších vápenců. Na jurské náhorní plošině a na hřebenech Montagne du Droit a Mont d'Amin se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď samostatně, nebo ve skupinách. V roce 1997 zaujímala 4 % rozlohy obce zastavěná plocha, 35 % lesy a háje, 60 % zemědělské plochy a méně než 1 % tvořila neproduktivní půda.
Sonvilier zahrnuje rozptýlenou osadu La Chaux-d'Abel (1040 m n. m.) na náhorní plošině Jury severně od Montagne du Droit a četné jednotlivé farmy roztroušené na dně údolí a na jurských výšinách. Sousedními obcemi Sonvilieru jsou Renan, La Ferrière a Saint-Imier v kantonu Bern, Les Bois v kantonu Jura a Val-de-Ruz v kantonu Neuchâtel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První doložená zmínka o obci s názvem Sunvilier pochází z roku 1298.[3] Na konci 11. století založili páni z Erguëlu, kteří pocházeli z oblasti Besançonu, jihovýchodně od Sonvilieru hrad Erguel, který se stal sídlem erguelského panství. Od roku 1264 bylo toto panství pod kontrolou basilejského knížecího biskupství, přičemž postupem času rostl i vliv města Biel/Bienne. V letech 1797–1815 patřil Sonvilier k Francii jako součást départementu Mont-Terrible, který byl v roce 1800 připojen k départementu Haut-Rhin. Rozhodnutím Vídeňského kongresu se město v roce 1815 stalo součástí okresu Courtelary a bylo začleněno do kantonu Bern.[3]
Dne 12. listopadu 1871 byla v Sonvilier založena Jurská federace (francouzsky Fédération jurassienne), která sdružovala jurské sekce Mezinárodního dělnického sdružení (IAA), známého také jako První internacionála, jež bylo založeno v Londýně v roce 1864.[4] Na rozdíl od etatistických komunistů kolem Karla Marxe a Friedricha Engelse, kteří v politice Internacionály dominovali, sledovali členové jurské federace federalistické, kolektivistické a antiautoritářské cíle.[5] Oběžníkem ze Sonvilieru se distancovali od rozhodnutí londýnské konference IAA, kritizovali diktátorské chování Generální rady a vyzývali k reorganizaci Internacionály na federalistickém základě. Jurskou federaci podporovali dělníci z hodinářského průmyslu, jejími hlavními mluvčími byli James Guillaume a Adhémar Schwitzguébel. Udržovala úzké vztahy s ruskými revolucionáři Michailem Bakuninem a Pjotrem Kropotkinem, kteří opakovaně navštěvovali Vallon de Saint-Imier. Rozdíly mezi antiautoritářskými sekcemi a centralistickou Internacionálou nakonec vedly k rozkolu. Dne 2. září 1872 byli James Guillaume a Michail Bakunin na haagském kongresu z Internacionály vyloučeni. Následně se 15 antiautoritářských delegátů ze Španělska, Itálie, Francie, USA a Švýcarska vydalo na pozvání Jurské federace do Saint-Imier a ve dnech 15. – 16. září 1872 zde založili Antiautoritářskou internacionálu.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]
K 31. prosinci 2022 v obci žilo 1210 obyvatel.[7] Z celkového počtu obyvatel je 76,8 % francouzsky mluvících, 17,7 % německy mluvících a 1,9 % italsky mluvících (k roku 2000). Nejvyššího počtu obyvatel dosáhl Sonvilier již kolem roku 1860. Poté byl zaznamenán výrazný pokles o 60 % v důsledku silného vystěhovalectví. Od roku 1980 byly zaznamenány pouze mírné výkyvy.
| Vývoj počtu obyvatel[3] | |||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1850 | 1860 | 1900 | 1910 | 1930 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2000 |
| Počet obyvatel | 2276 | 2885 | 2341 | 1907 | 1743 | 1580 | 1595 | 1497 | 1202 | 1213 | 1158 |
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Až do první poloviny 19. století převládalo v Sonvilieru zemědělství. Poté nastal rychlý hospodářský vzestup, který souvisel se zavedením hodinářského průmyslu. Malé hodinářské podniky se specializovaly na výrobu součástek, niklování a dokončovací práce - většinou v domácích dílnách. V roce 1860 založil Louis-Ulysse Chopard manufakturu na výrobu hodinek Chopard v Sonvilier. Hodinářský průmysl byl těžce zasažen krizí ve 30. a 70. letech 20. století a v současnosti v Sonvilier zůstalo jen několik hodinářských provozů. Větší význam má stavebnictví a strojírenství, je zde také pila. Důležitou roli stále hraje také zemědělství, kde převažuje chov dobytka a mlékárenství. Mnoho lidí dojíždí za prací do La Chaux-de-Fonds nebo Saint-Imier.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
Obec má dobré dopravní spojení. Leží na hlavní silnici z Bielu do La Chaux-de-Fonds. Dne 30. dubna 1874 byla otevřena železniční trať z Bielu do Convers se stanicí v Sonvilier. Další železniční spojení získala obec 7. prosince 1892 se zastávkou v La Chaux-d'Abel, kdy byla otevřena trať železnice Saignelégier – La Chaux-de-Fonds, předchůdkyně Chemins de fer du Jura.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sonvilier na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
- ↑ a b c GAGNEBIN-DIACON, Christine. Sonvilier [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2023-02-13 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ENCKELL, Marianne. La Fédération jurassienne. Ženeva a Paříž: Entremonde, 2012. (francouzsky)
- ↑ BIGLER, Rolf R. Der libertäre Sozialismus in der Westschweiz. Kolín nad Rýnem: Kiepenheuer & Witsch, 1963. (německy)
- ↑ THOMANN, Charles. Les hauts lieux de l'anarchisme jurassien: Le Locle, Sonvilier et Saint-Imier, La Chaux-de-Fonds, 1866–1880. La Chaux-de-Fonds: Éditions du Haut, 2002. (francouzsky)
- ↑ Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie, Geschlecht und Gemeinde, definitive Jahresergebnisse, 2022 [online]. Bundesamt für Statistik BFS, 2023-08-24 [cit. 2023-09-14]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sonvilier na Wikimedia Commons - (francouzsky) Oficiální stránky obce
