Sobkův palác
| Sobkův palác | |
|---|---|
 Sobkův palác | |
| Účel stavby | |
sídlo firmy Opavská lesní a. s. | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní baroko |
| Výstavba | 1730 |
| Stavebník | Karel Josef Ragojský z Rohožníku |
| Další majitelé | Maxmilián Josef Sobek z Kornic hrabě Šternberk |
| Současný majitel | GroCredit, a.s. |
| Poloha | |
| Adresa | Masarykova třída 28, Opava,  Česko |
| Ulice | Masarykova třída |
| Souřadnice | 49°56′10,97″ s. š., 17°54′12,26″ v. d. |
  Sobkův palác | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 46760/8-1280 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | http://opava-city.cz |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sobkův palác je dům v centru Opavy postavený Karlem Josefem Ragojským z Rohožníku v roce 1730. Dnes je v této budově provozovna soukromé společnosti Opavská lesní a. s. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Sobkův palác byl vystavěn v roce 1730 na tehdejší Panské ulici (dnes Masarykova třída) na místě tří starších domů.[2] Dům je ukázkou feudálního sídla, které si ve středu města vybudovala šlechta, která chtěla být v centru dění hlavního města Slezska. Dům nechal vystavět Karel Josef Ragojský z Rohožníku a dalším majitelem byl Maxmilián Jindřich Sobek z Kornic (císařský tajný rada a komoří, dvorský sudí knížectví lehnického a od roku 1763 slezský zemský prezident) – právě po něm nese stavba dodnes své jméno. Svou současnou podobu získal palác při rekonstrukci po požáru v roce 1758, kterou zrealizoval Maxmiliánův syn Cajetan.
V budově byly po určitou dobu umístěny úřadovny Státního zemského archivu. Dnes má dům ve správě soukromá společnost a proto není přístupný veřejnosti.[3]
Popis budovy
[editovat | editovat zdroj]Sobkův palác je patrový dům v pozdně-barokním slohu s mělce vystupujícím dvoupatrovým čelním rizalitem, mansardovou střechou a trojúhelníkovým štítem. Jednotlivá patra jsou oddělena římsou a okna v přízemí jsou zdobena bosáží a ozdobnými mřížemi. Okna v patře lemují profilované šambrány a jsou zdobena květinovými vzory. V průčelí se v úrovni korunní římsy nachází obraz černé madony (Panna Maria Čenstochovská) s dítětem doplněný o plastiky obličejú andělů a sošky andílků, které nad obrazem drží korunu. Pod tímto obrazem je nápis Sub Tuum Praesidium.[4] Balkon s tepanou rokokovou mříží leží na pilířovitém portálu se sochařským dekorem. V přízemí se zachovaly původní barokní klenby.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-09-09]. Identifikátor záznamu 159286 : Palác Sobkův. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Sobkův palác [online]. Statutární město Opava [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.
- ↑ HRUŠKOVÁ, Jitka. DOMY S HISTORIÍ: Sobkův palác [online]. Opavský deník [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNEK, Jan P. Historie Sobkova paláce [online]. hrady.cz [cit. 2014-09-10]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sobkův palác na Wikimedia Commons - Sobkův palác na stránkách města
- hrady.cz
- Domy s historií – Opavský deník
- turistika.cz
- waymarking.com (en)
- severni-morava.cz Archivováno 8. 9. 2014 na Wayback Machine.
- krasnecesko.cz