Siret
| Siret (Seret) | |
|---|---|
 Řeka ve střední části toku, poblíž vesnice Mircești (západně od Jasů) | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 726 km |
| Plocha povodí | 44 000 km² |
| Průměrný průtok | 185 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Východní Karpaty 48°1′19,09″ s. š., 25°11′54,66″ v. d. | |
| Ústí | |
| Dunaj 45°24′10,39″ s. š., 28°1′28,63″ v. d. | |
| Protéká | |
 Ukrajina (Černovická oblast),  Rumunsko (župy Botoșani, Suceava, Neamț, Iași, Bacău, Vrancea, Galați) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj | |
 | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Siret (rumunsky Siret; ukrajinsky Сeрет, Seret; maďarsky Szeret; v antice latinsky Hierasus), česky též Seret, je jednou z největších řek v Rumunsku, ovšem pramenící na Ukrajině. Dlouhá je 726 km (díky mnoha meandrům; údolí Siretu je dlouhé jen asi 450 km), povodí má rozlohu 44 000 km². Je to významný levostranný přítok Dunaje. Sbírá vody z východní strany Východních Karpat a je osou rumunské části historické Moldávie.
V minulosti řeka na dvou místech tvořila hranici mezi zeměmi: jednak to byl kratší úsek (cca 18 km) na severu, poblíž města Siretu (u vesnic Rogojești a Cândești), který v letech 1775–1918 rozhraničoval Moldavské knížectví a z něj odtrženou Bukovinu v rámci Rakouska, resp. Rakouska-Uherska; a jednak delší úsek (cca 51 km) na jihu (od vesnice Corbu Vechi až k ústí), který již od 2. poloviny 14. století až do let 1859/62 odděloval Moldavsko a Valašské knížectví. Nejjižnější úsek řeky, vyznačující bývalou zemskou hranici, je dodnes předělem mezi Galackou a Brăilskou župou.
Průběh toku
[editovat | editovat zdroj]Řeka pramení na Ukrajině, v Černovické oblasti (v historické severní Bukovině) poblíž hranice s Rumunskem. Tam také po asi 50 km vtéká. Na Ukrajině protéká městy Berehomet a Storožynec, v Rumunsku pak městem Siret a dále pak okrajem nebo poblíž měst Liteni, Dolhasca, Pașcani, Roman, Bacău, Adjud, Mărășesti a nakonec Galați, kde se vlévá do Dunaje. Je to hlavní tok dlouhého říčního údolí, které odděluje Východní Karpaty a Moldavskou vysočinu. Střední a dolní tok řeky je bažinatý, ale splavný.
Přítoky
[editovat | editovat zdroj]Povodí Siretu je velmi asymetrické, mnohem více a větších přítoků má zprava.
- zleva – Bârlad
- zprava – Malý Siret, Suceava (Sučava), Șomuzul Mare (Velký Somuz), Moldova, Bistrița (Bystřice), Trotuș, Șușița, Putna, Râmnicul Sărat, Buzău (Bodza)
Vodní režim
[editovat | editovat zdroj]K nejvyšším vodním stavům dochází na jaře po tání sněhu v Karpatech, v létě voda opadá a dochází pouze k ojedinělým vzestupům hladiny, které jsou způsobeny dešti. Průměrný průtok vody v ústí činí 185 m³/s. Siret zamrzá od konce prosince do února. Unáší velké množství nánosů, přibližně 12 Mt za rok.
Využití
[editovat | editovat zdroj]Využívá se na plavení dřeva. V povodí byly vybudovány vodní elektrárny, zvláště na Bystřici. Pod ústím Bârladu je možná vodní doprava menších lodí. Nedaleko ústí leží přístav Galați.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сирет“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Siret na Wikimedia Commons - Seznam vodních elektráren na Siretu
