Schwarzenberg (Sasko)
| Schwarzenberg | |
|---|---|
 Pohled na zámek | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°32′43″ s. š., 12°46′45″ v. d. |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC 1 |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Sasko |
| Zemský okres | Krušné hory |
| Administrativní dělení | 10 městských částí |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 46,3 km² |
| Počet obyvatel | 15 740 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 339,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | velké okresní město |
| Primátor | Ruben Gehart (CDU) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Straße der Einheit 20 08340 Schwarzenberg/Erzgeb. |
| Telefonní předvolba | 03774 |
| PSČ | 08340 |
| Označení vozidel | ERZ, ANA, ASZ, AU, MAB, MEK, STL, SZB, ZP |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Schwarzenberg (oficiálně Schwarzenberg/Erzgebirge) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Nachází se v zemském okrese Krušné hory a má přibližně 16 tisíc[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o městě pochází z roku 1282, v souvislosti se zdejším hradem, odhaduje se však, že tento hrad vznikl již kolem r. 1150. Okolo něj vzniklo malé město, jež žilo z místní těžby kovových rud.
V 16. století byl zdejší hrad přestavěn na kurfiřtský lovecký zámek. Tento zámek se také stal sídlem kurfiřtských úřadů, zejména horního úřadu.
V 19. století a na začátku 20. století zaznamenalo město značný rozvoj průmyslu, ten však byl značně postižen hospodářskou krizí 30. let.
Specifická situace zavládla ve Schwarzenbergu a v okolí v květnu 1945. Po bezpodmínečné kapitulaci Třetí říše nebylo město z dodnes nevyjasněných důvodů, nejspíše z nejasností ve výkladu dohod o průběhu demarkační linie, obsazeno vojsky žádné vítězné mocnosti. 11. května utvořili zdejší komunisté a sociální demokraté tzv. Antifašistický akční výbor, který převzal moc jak nad obecními úřady v městě a v okolních obcích, tak v okresním úřadě a odzbrojil zbytky německých branných sil. Tento akční výbor se potýkal s katastrofální humanitární situaci v okresu, kde musel zajistit výživu kromě místních obyvatel i pro 15 000 uprchlíků, válečných zajatců, vězňů apod. a marně žádal spojenecká vojska o pomoc.
Teprve 24. června 1945 vstoupila na základě dohod o definitivním vymezení okupačních zón v Německu do města sovětská armáda a potvrdila členy akčního výboru v jejich funkcích, někteří v nich zůstali i po vzniku NDR. Později se pro tuto epizodu vžilo označení Freie Republik Schwarzenberg (Svobodná republika Schwarzenberg), zpopularizované románem Schwarzenberg od Stefana Heyma z roku 1984.
Po roce 1948 zde byla vybudována první (a jediná) východoněmecká továrna na automatické pračky.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzenberg na Wikimedia Commons - Galerie Schwarzenberg na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Černice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Podrobná chronologie událostí dubna až června 1945
