Sanmarinská vlajka
Vlajka San Marina je tvořena listem o poměru stran 3:4 se dvěma vodorovnými pruhy, bílým a modrým. Ve středu vlajky je umístěn státní znak.[1] Znak je tvořen oválným polem, na kterém jsou tři zelené vrchy a na nich tři bílé věže. Každá věž je ozdobená bílým pštrosím pérem. Na štítu je položena koruna suverenity. Po stranách jsou dvě ratolesti v přirozených barvách, vavřínová a dubová, dole je bílá stuha s nápisem „LIBERTAS” (česky Svoboda).
Bílá a modrá barva vlajky jsou odvozeny od barev znaku. Modrá barva zároveň symbolizuje oblohu, bílá mraky i zimní sníh na hřebenu Monte Titana, nejvyšší hory San Marina. Věže představují tři sanmarinské pevnosti: La Guaita, La Cesta a Il Montale. Přestože je San Marino republikou, součástí znaku je i koruna, symbolizující suverenitu státu. Nápis Libertas byla obvyklá devíza (heslo) italských městských republik.
Národní vlajka je bez znaku.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší doložený dokument o vlajce republiky San Marino pochází ze 4. září 1465. Vlajka byla (dle historika Carla Malagoly) tvořena listem se třemi svislými pruhy – žluté, bílé a karmínové. Dle historika Vertera Casaliho je poslední pruh azurový.[2][3][4][5]
V roce 1797 nechala Nejvyšší rada republiky vyrobit vlajku s vodorovnými pruhy, bílým a modrým.[6]
Výnosem ze dne 6. dubna 1862 byly zavedeny státní symboly San Marina (výnos standardizoval státní znak, vlajku nezmiňoval).[7]
-
Sanmarinská vlajka (od 2011, pro porovnání)
Poměr stran: 3:4
Přesná grafická podoba znaku a vlajky byla poprvé stanovena až zákonem č. 1 z 22. července 2011, který doplnil sanmarinskou ústavu (Listinu základních práv). č. 59 z 8. července 1974. Zákon byl prohlasován 45 hlasy (2 hlasy proti, 1 se zdržel hlasovaní).[8][9]
Vlajky sanmarinských samosprávných obcí
[editovat | editovat zdroj]San Marino se člení na 9 samosprávných obcí (italsky castello, plurál castelli, česky hrad). Na svou vlajku mají samosprávné obce nárok dekretem č. 40 z 28. března 1997. Vlajky jsou jednotného stylu, dva vodorovné pruhy, bílý a modrý, uprostřed znak. V článku 2 je požadavek, aby na vlajce byl uveden její název (svisle u žerdi, peigmotovým písmem).[10]
-
Acquaviva
Poměr stran: 2:3 -
Borgo Maggiore
Poměr stran: 2:3 -
Domagnano
Poměr stran: 2:3 -
Faetano
Poměr stran: 2:3 -
Fiorentino
Poměr stran: 2:3 -
Chiesanuova
Poměr stran: 2:3 -
Montegiardino
Poměr stran: 2:3 -
Hlavní město San Marino
Poměr stran: 2:3 -
Serravalle
Poměr stran: 2:3
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sanmarinská vlajka na Flags of the World
- ↑ Interní zpráva k návrhu ústavního zákona, Vlajka a oficiální znak Republiky San Marino. Začlenění do zákona 8. července 1974 č. 59.
- ↑ https://books.google.cz/books?id=dDs0AQAAMAAJ&redir_esc=y
- ↑ http://verter.altervista.org/errore_malagola.html
- ↑ https://issuu.com/segreteriadistato.interni.sm/docs/arms_and_flag_of_san_marino
- ↑ http://www.rbvex.it/sanmarino.html
- ↑ https://issuu.com/segreteriadistato.interni.sm/docs/arms_and_flag_of_san_marino
- ↑ Zákon z roku 2011
- ↑ Zpravodaj Vexilologie č. 172 (VI/2014)
- ↑ Vlajky sanmarinských obcí na Flags of the World
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Vlajka San Marina na Wikimedia Commons