Přeskočit na obsah

STS-7

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
STS-7
Údaje o expedici
LoďChallenger
COSPAR1983-059A
Členů expedice5
Trvání6 dní, 2 hodiny a 24 minut
Datum startu18. června 1983 11:33:00 UTC
KosmodromKennedy Space Center, Florida (USA)
Vzletová rampaLC-39A
Datum přistání24. června 1983 14:56:59 UTC
Místo přistáníEdwardsova letecká základna
Fotografie posádky
Zleva doprava: Rideová, Fabian, Crippen, Thagard, Hauck
Zleva doprava: Rideová, Fabian, Crippen, Thagard, Hauck
Navigace
Předchozí
STS-6 STS-6
Následující
STS-8 STS-8

STS-7 je označení letu raketoplánu Challenger, pro který to byl druhý let do vesmíru a sedmý let raketoplánu celkově. Byl to první vesmírný let ženy v americké historii a zároveň let, který měl do té doby nejpočetnější posádku, letící v jedné vesmírné lodi.

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh mise

[editovat | editovat zdroj]

Parametry mise

[editovat | editovat zdroj]

Přípravy na start

[editovat | editovat zdroj]

Po svém předcházejícím prvním letu STS-6 si orbiter Challengeru vyžadoval opravy, hlavně tepelného štítu. Poškodila se například izolace na motorech OMS, která byla nahrazená asi 170 destičkami. Dalších 120 destiček nahradilo ochranu na elevónech a 60 poškozených dlaždic bylo vyměněných za nové. Celkem trvaly opravy a prověrky Challengeru 35 dní. Přípravy na start bylo potřeba maximálně urychlit, protože předcházející start proběhl se zpožděním a další opoždění by ohrožovalo připravovaný termín startu pro misi STS-9.

Raketoplán byl ve startovací sestavě na mobilním zařízení MLP-1 převezen na rampu 39A 26. května. Vlastní odpočítávání začalo 16. června v T-40 hodin. Zkrácení standardní doby odpočítávání bylo způsobené tím, že množství operací proběhlo mimo rámec odpočítávání. V průběhu odpočítávání se vyskytly tři menší závady.

Vypuštění družice Anik C2

Mise STS-7 začala 18. června 1983 ve 11:33:00 UTC. Na rozdíl od předcházejících letů proběhlo navedení Challengeru na oběžnou dráhu přesně podle plánu. Přitom při dosavadních letech byly ve výškách až kilometrové odchylky. Dva manévry motorů OMS v čase T 10 minut a T 44 minut dostaly Challenger na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 289–305 km.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Po otevření nákladového prostoru a nevyhnutných prověrkách byla nejprve vypuštěná družice Anik C2, kterou její motor PAM-D (Payload Assist Module) dostal na dočasnou dráhu. Na geostacionární dráze byla zakotvená 24. června.

K vypuštění Palapy B1 došlo během druhého dne letu, 19. června. V průběhu tohoto dne přístroje na palubě raketoplánu zaznamenaly pozvolný pokles tlaku v rezervoáru hydraulické kapaliny v systému APU č. 2. Pokles tlaku se podařilo vyrovnat malým čerpadlem.

Dne 20. června začala Rideová aktivovat vědecké přístroje na palubě družice SPAS-01. Piloti se zatím věnovali manévrování s raketoplánem a prověrce lodních systémů. Družice SPAS-01 byla vypuštěna 22. června. Vypuštění družice o den dříve ohrožovala stoupající teplota v její elektronice. Fabian nejprve uchopil družici manipulátorem RMS za kotvičku na horní straně a po uvolnění zajišťovacích zámků vyzvedl SPAS-01 nad nákladový prostor. V 08:05 UT nechal družici asi minutu volně se vznášet nad raketoplánem a pak ji znovu uchopil manipulátorem. Poté řídící středisko povolilo uvolnit družici definitivně. Po postupném manévrování se raketoplán vzdálil od družice na 300 metrů, poté se k ní opět přiblížil a Thagard ji manipulátorem zachytil. Předtím však Rideová družici záměrně uvedla do pomalé rotace.

SPAS-1 zachycená ramenem RMS

Po tomto prvním úspěchu se testoval vliv spalin z manévrovacích trysek raketoplánu (RCS) na družici. Vše probíhalo bez problémů a po opětovném zachycení byla družice znovu uložená v nákladovém prostoru raketoplánu. Dne 23. června proběhly další pokusy s družicí, tentokrát ale bez jejího vypuštění. Začaly rovněž přípravy na přistání.

Přistání

[editovat | editovat zdroj]

Přistání bylo naplánované na 24. června na Kennedyho vesmírném středisku, ale kvůli přízemní mlze muselo být odložené. Ředitel dal nakonec příkaz k přistání na základně Edwards AFB. Zážeh motorů OMS, dlouhý 168 sekund, snížil perigeum dráhy a raketoplán díky tomu vstoupil do atmosféry. Na přistávací dráhu Challenger dosedl v 13:57:10 UT.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-7 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]