Přeskočit na obsah

Rovečné

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rovečné
Rovečné
Rovečné
Znak obce RovečnéVlajka obce Rovečné
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecBystřice nad Pernštejnem
Obec s rozšířenou působnostíBystřice nad Pernštejnem
(správní obvod)
OkresŽďár nad Sázavou
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel611 (2024)[1]
Rozloha11,74 km²[2]
Nadmořská výška572 m n. m.
PSČ592 65
Počet domů252 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduRovečné 82
592 65 Rovečné
obec@rovecne.cz a starosta@rovecne.cz
StarostaIng. Miroslav Prudký
Oficiální web: www.rovecne.cz
Rovečné
Rovečné
Další údaje
Kód obce596612
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rovečné (německy Rowetschin) je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina. Žije zde 611[1] obyvatel.

První písemná zmínka o Rovečném je z roku 1335. Listina Jeruše-Gertrudy, dcery Jimrama z Aušperka, dokládá, že až do své smrti disponovala řadou osad od Sněžného až po Rovečné. Ve 14.-15. století patřila obec střídavě pánům z Pernštejna a Kunštátu. Od konce 16. století definitivně přešla do majetku Kunštátů. V 17. století poznamenala Rovečné těžce 30letá válka. Kraj vydrancovala švédská, ale i císařská vojska. Prostý lid strádal bídou, hladem a nemocemi, ale i náboženským útlakem. Obyvatelstvo se před rokem 1620 většinou hlásilo k utrakvistům. Vrchnost utužila i robotní povinnosti. Proto se v 18. století i na kunštátském panství šíří nespokojenost a rebelie proti vrchnosti. V listině z roku 1775 si stěžuje vrchní Stein, že čeledíni z Rovečína se chovají vzpurně k purkrabímu. V druhé polovině 18. století došlo z nařízení Marie Terezie k očíslování usedlostí. Roku 1866 procházelo Rovečínem pruské vojsko, které táhlo na Vídeň od Hradce Králové. Za 1. světové války přišli do Rovečného vystěhovalci z Tyrol a lid sužovala bída, hlad a především odvody do armády. 25 mužů padlo (roku 1928 byl k uctění jejich památky postaven pomník). 29.10.1918 došel na místní poštu telegram o převzetí vlády Národním výborem. Lidé vznik republiky oslavili průvodem s harmonikou. Strhané rakousko-uherské znaky byly zazděny do mostu u hostince, který se právě opravoval. Ve 30. letech na obyvatele obce těžce dolehla hospodářská krize. Během 2.světové války museli tři muži (ročník 1922) odejít na práci do Říše, lidé pomáhali partyzánům (skupina Jermak), což Josef a Jiří Jančíkovi zaplatili životem. V červnu 1945 byl založen v obci národní výbor, jehož předsedou se stal František Srstka. 24 rodin odešlo do pohraničí. V letech 1947-56 byla postavena škola, roku 1961 v budově na náměstí zřízen dětský domov a roku 1978 v akci „Z“ postaveno nákupní středisko. Během let 1991-96 proběhlo připojování k rozvodu plynu.

Znak a vlajka

[editovat | editovat zdroj]

Znak a vlajka obce vznikly na základě heraldického návrhu pana PhDr. Zdeňka Kubíka. Pan doktor navrhl dva stříbrné v běžné zobrazovací praxi bílé – hroty neboli kužely, coby takzvané heroldské figury, symbolizující oba zdejší kostely (respektive jejich věže, které jsou místními dominantami a památkami). Obecná figura červeného postaveného meče evokuje kříž, ale především atribut sv. Martina (patrona katolického kostela), kterého vidíme na historické obecní pečeti z roku 1727, kde na koni půlí svým mečem vojenský plášť a dělí se s žebrákem. Obecná figura červeného kalicha pak logicky odkazuje na evangelický kostel. Zelená barva boků štítu ukazuje na rozsáhlé okolní lesy a zemědělský ráz obce. Modrá pata štítu připomíná místní Tresenský potok. Černý klín uprostřed je tzv. mluvícím znamením, čili „rovem“ (nerovným místem, výmolem, jámou nebo výkopem) znějícím v názvu obce. Zároveň najdeme černou barvu (společně se stříbrem) v erbech pánů z Pernštejna i pánů z Kunštátu, k jejichž panstvím obec historicky náležela. Proto je použito obecné figury zlaté houžve, odkazující na Pernštejny a černé pole odkazující na pány z Kunštátu. Blason – odborný heraldický popis celého znaku je následující: Zeleno-černo-zeleně dvěma stříbrnými hroty na modré patě polcený štít. V černém poli mezi hroty zlatá houžev. V pravém hrotu postavený meč, v levém hrotu kalich, obojí červené. V heraldice se pravá a levá strana uvádí vždy z pozice štítonoše, nikoli pozorovatele znaku, proto v jeho pohledu obráceně. U takto výrazného znaku je logické, že i návrh vlajky opakuje výše popsané figury a tinktury o stanoveném poměru šířky a délky 2:3 dle státní vlajky České republiky.

Název obce pochází zřejmě od slova „rovec“, což je zdrobnělina ke slovu „rov“, které označuje místo nerovné s výmoly. To odpovídá poloze obce. Pan Srstka ve své kronice uvádí ještě jiný výklad původu jména – „při přestavbě některých domů byly nalezeny staré lidské kosti, zejména kolem dvacátých let 20. století, někteří usuzovali, že se nalézalo pohřebiště – pole s hroby – rovy – rovečné pole…“

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel Rovečného[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 1003 962 932 1024 983 964 909 771 809 871 818 730 660

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1961–1991 k obci patřilo i Velké Tresné.[5]

Školství

[editovat | editovat zdroj]
  • Základní škola a Mateřská škola Rovečné
  • Dětský domov

Obecní les

[editovat | editovat zdroj]

Obec Rovečné hospodaří ze 119 hektary lesů, dle aktuálního lesního hospodářského plánu. Lesní hospodářský plán se sestavuje na období deseti let. Aktuální lesní hospodářský plán pro obec Rovečné skončí koncem roku 2016. Plánovaná maximální výtěžnost v aktuálním hospodářském plánu činí 15 000 m³. K roku 2014 bylo z lesů vytěženo 5 500 m³. Celková zásoba lesního hospodářství v Rovečném činí 42 000 m³.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Na místě staršího, již zchátralého kostela dal roku 1721 kunštátský pán Karel hrabě z Lamberka vybudovat barokní jednolodní stavbu s věží v průčelí. Na věži je zavěšen zvon z roku 1547, který pro svůj starobylý původ nebyl odebrán v 1. ani v 2. světové válce. Hlavní oltář s obrazem sv. Martina byl přivezen z Brna od minoritů a je vyzdoben krásnými řezbami. Na stropě jsou kolem ústředního motivu Nejsvětější Trojice zobrazeni čeští a moravští svatí a šiřitelé Evangelia v našich zemích. Kostel obklopený hřbitovem včetně hřbitovní zdi a okolních lip je památkově chráněn.
První evangelická modlitebna byla postavena už tři roky po vydání Tolerančního patentu v roce 1784. Koncem 19. století už však nestačila počtu věřících, a tak se starší evangelického sboru rozhodli vybudovat nový kostel. Práce podle projektu stavitele Jana Šíra z Nového Města na Moravě byly zahájeny v roce 1897 a po 15 měsících byl kostel hotov. Věž byla osazena třemi zvony a hodinami. Firma Tuček z Kutné Hory dodala varhany, které slouží dodnes. Veškeré truhlářské práce v interiéru provedla místní firma Gregor. Kostel byl slavnostně otevřen 28.8 1898. Během 90. let 20. století byl kostel opraven a kazatelna a stůl Páně restaurovány do pravděpodobné původní podoby.
  • Pomník padlým v 1. světové válce
Památník padlým v 1. světové válce byl slavnostně odhalen 28. října 1928. Tvoří jej busta prezidenta T. G Masaryka a betonový podstavec se jmény 25 mužů, kteří za války zahynuli. Busta byla v době okupace ukrývána obyvateli Rovečného a od roku 1985 na čas uložena v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě. K znovu odhalení došlo v červenci roku 1990. Památník se nachází na náměstí naproti dětskému domovu.
  • Vila čp. 174 (evangelická fara)
  • Budova pošty čp. 120 (více než 200 let stará)
  • Rovečínská lípa (více než 250 let stará)

Obcí protéká Tresenský potok, který pramení severně od ní.[6] Modrá barva na vlajce a znaku obce Rovečné značí právě Tresenský potok.[7]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 602–603. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 611.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  6. MICHALOVÁ, Magda. Názvy vodních toků povodí Moravy. Brno, 2013 [cit. 2017-01-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Michaela Boháčová. Dostupné online.
  7. Obec Rovečné. Znak a vlajka Rovečného [online]. © 2017 [cit. 2017-01-17]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]