Přeskočit na obsah

Roman Kramsztyk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Roman Kramsztyk
Narození18. srpna 1885
Varšava
Úmrtí6. srpna 1942 (ve věku 56 let)
Varšavské ghetto nebo Varšava
Alma materAkademie výtvarných umění v Krakově
Akademie výtvarných umění v Mnichově
Povolánímalíř
PříbuzníPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ124466735 (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roman Kramsztyk (18. srpna 1885 Varšava6. srpna 1942 tamtéž) byl polský malíř židovského původu. Byl představitelem neoklasicistního hnutí dvacátých a třicátých let dvacátého století.

Roman Kramsztyk se narodil jako syn Juliana Kramsztyka a vnuk progresivního rabína Varšavy Izaaka Kramsztyka ve vzdělané a asimilované židovské rodině ve Varšavě.

Začal studovat na Varšavské škole kreslení Edwarda Hersteina, pokračoval ve studiu na Akademii výtvarných umění v Krakově pod vedením Josefa Mehoffera (1903–1904) a na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Léta 1910–1914 strávil v Paříži. Během první světové války pobýval ve Varšavě a Krakově. V roce 1917 se zúčastnil výstavy polských expresionistů organizované v Krakově. V roce 1922 spoluzaložil skupinu „Rytm“ a nakonec se vrátil do Paříže. Každý rok ovšem navštěvoval Polsko. V roce 1939 byl překvapen, když došlo k vypuknutí druhé světové války. Ačkoli neuměl jidiš, rozhodl se zůstat ve varšavském ghettu. Jeho kresby odtud ukazují chudobu, hlad a smrt Židů během holokaustu. Kramsztyk byl zastřelen v roce 1942 členem tzv. Vlasovské armády při likvidaci ghetta německými jednotkami.

Byl zástupcem neoklasicistního stylu v polské malbě. Stejně jako mnoho jeho kolegů malířů té době byl silně ovlivněn technikou a složením děl Paula Cézannea. Maloval portréty, figurální scény, zátiší a akty. Kramsztyk byl také znám svou vášní pro pastely. Používal pouze omezený počet barev, zejména bílou, černou, zelenou a studené tmavě červené. Objekty byly odděleny tenkými černými konturami. Často maloval starší ženy, ale i krajiny jižní Francie a Španělska. Po roce 1918 maloval převážně figurální scény a skupiny, stejně jako akty, portréty intelektuálů a umělců – posledně jmenované často ve stylu starých mistrů. Až do druhé světové války se neobjevila v jeho práci žádná židovská tematika. Nicméně v posledních letech svého života zobrazoval trýznivé scény zničení židovského života ve Varšavském ghettu.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]