Radkovice u Budče
| Radkovice u Budče | |
|---|---|
 Centrum | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Moravské Budějovice |
| Obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′57″ s. š., 15°37′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 156 (2024)[1] |
| Rozloha | 5,31 km²[2] |
| Katastrální území | Radkovice u Budče |
| Nadmořská výška | 500 m n. m. |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 57 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Radkovic u Budče 1 380 01 Dačice [email protected] |
| Starosta | Martin Kessner |
| Oficiální web: www | |
  Radkovice u Budče | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 550493 |
| Kód části obce | 138037 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Radkovice u Budče jsou obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Obec leží na levém břehu Želetavky. Leží čtrnáct kilometrů východně od Dačic. Žije zde 156[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Meziříčko, Lomy, Knínice, Krasonice a Štěpkov.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1310 (Radcowicz)[4][5] ve spojení s Údeřicemi a neznámou vsí Bachziczemi (nyní Bačice), které držel Rajmund z Lichtenburka. V polovině 14. století byl majitelem vsi Jan z Budkova. Majitelé vsi se v průběhu dalších století velmi často střídali až v polovině 15. století se ves stala majetkem rodu ze Stonařova, když roku 1446 Záviš ze Stonařova prodal Radkovice své manželce Barboře rozené z Budkova. Od roku 1492 náležela ves k statku Budeč, kam se dostala prostřednictvím Jana z Krušovic, manžela Doroty ze Stonařova. Roku 1492 zapsal Jan z Krušovic své dědictví ves Radkovice a dvůr pustý Zahrádky Janu Koňasovi z Vydři, s jehož potomky byla ves sloučena s Budčí a pak se statkem Knínice, jejichž součástí byla až do roku 1849.
Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkovicích 33 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 17 a 16 zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 5 usedlostí.
Podle vceňovacího operátu žilo roku 1843 v Radkovicích 286 obyvatel, z toho 134 mužů a 152 žen v 41 domech a 68 domácnostech. Z nich se živilo 61 zemědělstvím, 6 živnostmi a 1 obojím. Desátky byly odváděny panství Budeč a faře tamtéž. Z Radkovic se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic. Ve vsi byl mlýn o dvou složeních, kde mlynář semlel ročně 30 měřic pšenice a 350 měřic žita.[6] V roce 1850 měla 276 obyvatel. Katastr obce měl v roku 1900 výměru 534 ha.
Vývoj obce do současnosti
[editovat | editovat zdroj]Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roku 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 514 ha. Živnosti roku 1911: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 krejčí, 1 mlynář (s pilou), 1 obchodník s rybami, 2 obchodníci se smíšeným zbožím, 1 krejčí, 1 mlynář, 2 obuvníci a 3 stolaři. V obci tzv. Radkovský mlýn s pilou. Živnosti roku 1924: 1 bednář, 1 hostinský, 1 kovář, 1 mlynář s pilou, 3 obchodníci s potravinami a smíšeným zbožím, 1 obuvník, 1 pokrývač, 1 stolař, 1 trafikant, 11 hospodářských rolníků.[6]
Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1931. JZD bylo založeno roku 1957, v roce 1973 bylo sloučeno s JZD Lomy a poté do JZD Mír Jemnice. Nyní převládající zaměstnání: zemědělství – soukromě hospodařící zemědělci, výrobna betonového zboží. Po roce 1945 v obci byl vybudován kulturní dům, vodovod, kanalizace, regulace potoka, požární nádrž, komunikace, prodejna, rodinné domky a bytový dům a požární zbrojnice.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v jihovýchodní části Brtnické vrchoviny, v údolní kotlině při vyústění dvou malých poboček do lomeně probíhajícího údolí Želetavky nad Knínicemi. Stýká se zde od severovýchodu probíhající zakončení Zašovického hřbetu se západovýchodně uspořádaným hřbetem Inženýrského kopce u Jemnice. Katastr obce na západě omezuje údolí Želetavky se strmými východními svahy a náleží k němu i pás plošin nad údolím. Nejvyšším bodem je vyvýšenina Strážnice 555 m n. m. (M. Hrádek)[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 270 | 277 | 228 | 226 | 261 | 260 | 225 | 212 | 180 | 161 | 166 | 136 | 137 | 151 | 137 |
| Počet domů | 43 | 43 | 43 | 43 | 44 | 45 | 54 | 54 | 48 | 48 | 44 | 39 | 53 | 55 | 57 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Správní začlenění obce od roku 1850
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1849 byly Radkovice součástí statku Knínice v rámci panství Budeč ve Znojemském kraji. V letech 1850 až 1855 byly podřízeny politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy okresnímu soudu tamtéž. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byly v letech 1855 až 1868 podřízeny Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátily se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, což trvalo až do roku 1945. Po osvobození v květnu 1945 náležely pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo do poloviny roku 1960, kdy byly po územní reorganizaci Radkovice začleněny pod správní okres Třebíč a Jihomoravský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Třebíči koncem roku 2002. Od 1. ledna 1980 byly Radkovice připojeny pod město Jemnice, od 24. listopadu 1990 opět mají samostatný obecní úřad. Od roku 2003 spadají pod pověřený městský úřad v Moravských Budějovicích v samosprávném kraji Vysočina.[6][9]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2024.[10]
Politika
[editovat | editovat zdroj]Do 19. dubna 2019 byl starostou Milan Procházka, od 19. dubna 2019 vykonává tuto funkci Martin Kessner.
Volby do Poslanecké sněmovny
[editovat | editovat zdroj]| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (36,36 %) | ČSSD (28,07 %) | ČSSD (27,77 %) | ANO (22,22 %) | ANO (34,48 %) |
| 2. | KSČM (20,0 %) | KSČM (17,54 %) | KSČM (27,77 %) | KDU-ČSL (20,63 %) | SPOLU (25,86 %) |
| 3. | KDU-ČSL (20,0 %) | TOP 09 (15,78 %) | KDU-ČSL (14,81 %) | SPD (20,63 %) | SPD (15,51 %) |
| účast | 53,33 % (55 z 105) | 50,00 % (57 z 114) | 46,96 % (54 z 115) | 55,46 % (66 z 119) | 49,15 % (58 z 118) |
Volby do krajského zastupitelstva
[editovat | editovat zdroj]| 1. | 2. | 3. | účast | |
|---|---|---|---|---|
| 2000[16] | 4KOALICE (55 %) | KSČM (25 %) | ČSSD (10 %) | 100 % (21 z 21) |
| 2004[17] | KDU-ČSL (43,47 %) | KSČM (39,13 %) | ODS (13,04 %) | 21,49 % (23 z 107) |
| 2008[18] | ČSSD (50 %) | KDU-ČSL (18,42 %) | KSČM (15,78 %) | 34,82 % (39 z 112) |
| 2012[19] | KSČM (43,33 %) | ČSSD (20 %) | STO (13,33 %) | 34,48 % (40 z 116) |
| 2016[20] | KDU-ČSL (22,5 %) | KSČM (22,5 %) | STO (17,5 %) | 33,06 % (40 z 121) |
| 2020[21] | ANO (30 %) | MZH (26,66 %) | KDU-ČSL (13,33 %) | 25 % (30 z 120) |
| 2024[22] | ANO (58,33 %) | KDU-ČSL (13,88 %) | ODS TOP 09 STO (11,11 %) | 32,48 % (38 z 117) |
Prezidentské volby
[editovat | editovat zdroj]V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Jan Fischer (26 hlasů), druhé místo obsadil Miloš Zeman (17 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (10 hlasů). Volební účast byla 63,79 %, tj. 74 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (20 hlasů). Volební účast byla 59,83 %, tj. 70 ze 117 oprávněných voličů.[23]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (35 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (12 hlasů) a třetí místo obsadil Pavel Fischer (8 hlasů). Volební účast byla 58,97 %, tj. 69 ze 117 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (49 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (29 hlasů). Volební účast byla 67,24 %, tj. 78 ze 116 oprávněných voličů.[24]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (34 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (18 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (9 hlasů). Volební účast byla 62,93 %, tj. 73 ze 116 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (46 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (34 hlasů). Volební účast byla 70,43 %, tj. 81 ze 115 oprávněných voličů.[25]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kaplička – na návsi, v barokním stylu, z roku 1731
- Kamenný kříž – tyčí se u kapličky
- Socha svatého Jana Nepomuckého – u silnice na Budeč, pocházející z roku 1712
- Kamenné kříže – v okolí obce
- Pomník padlým v první světové válce
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kaplička -
Pohled na zasněženou část obce -
Obecní úřad -
Centrum obce od kaple -
Pohled na kapli ze silnice
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae VI, č. 40, s. 31 [online]. [cit. 2024-07-14]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 347.
- ↑ a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 671–674.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 472. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Udělené symboly – Radkovice u Budče [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2000 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2004 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2024 [online]. ČSÚ [cit. 2024-10-14]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Radkovice u Budče na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Radkovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Radkovice u Budče v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
