Přeskočit na obsah

RWD-14 Czapla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
RWD-14 Czapla
RWD-14b Czapla
RWD-14b Czapla
Určeníletoun pro spolupráci s armádou
Původdruhá Polská republika
VýrobceDWL / LWS
ŠéfkonstruktérStanisław Rogalski a Jerzy Drzewiecki
První let1936
Zařazeno1938
Vyřazeno1939 (Polsko)
Charaktervyřazen ze služby
UživatelPolské letectvo
Rumunské královské letectvo
Výroba1938–1939
Vyrobeno kusů4 prototypy, 65 sériových
Cena za kuscca 40 000 zlotých[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RWD-14 Czapla[p 1] (někdy známý jako LWS Czapla) byl polský letoun pro spolupráci s armádou, určený k plnění rolí dělostřeleckého pozorovacího, taktického průzkumného a spojovacího letounu. Navržen byl v polovině 30. let 20. století konstrukční skupinou RWD a od roku 1938 vyráběn společností Lubelska Wytwórnia Samolotów (LWS). Polské letectvo převzalo 65 sériových kusů, z nichž většinu začátkem druhé světové války v září 1939 bojově nasadilo v pozorovacích letkách.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Letoun byl navržen v odpověď na požadavek Polského letectva z roku 1933 na nový letoun pro spolupráci s pozemními silami, který by nahradil Lublin R-XIII. Konstrukční kancelář RWD působící v rámci varšavských experimentálních leteckých dílen Doświadczalne Warsztaty Lotnicze (DWL) nejprve přišla s projektem RWD-12, odvozeným od cvičného typu RWD-8. Ten ale nebyl postaven, protože jeho předpokládané výkony nepřekonávaly R-XIII. Nový konstrukční tým, tvořený Jerzym Drzewieckim a Stanislawem Rogalskim přišel s odlišným projektem, označeným RWD-14.[2] Technickou dokumentaci projektu vytvořil Tadeusz Chyliński.[3]

Jednalo se o konvenčně řešený vzpěrový hornoplošník. Trup letadla měl smíšenou konstrukci ze dřeva a kovu, potaženou plátnem. Křídlo dřevěné konstrukce bylo dvounosníkové, potažené částečně překližkou, částečně plátnem, a osazené automatickými sloty Handley Page na náběžné hraně a křidélky typu Frise na odtokové. Bylo jej možné sklopit směrem dozadu, rozpětí se složeným křídlem bylo 3,9 m.[2] Dřevěnou konstrukci měly i stabilizátory. Pevný záďový podvozek byl vybaven ostruhovým kolečkem. Dvoučlenná osádka seděla v otevřených kokpitech tandemového uspořádání, které byly oba vybaveny řídícími prvky[p 2] a větrným štítkem. Pilot ovládal pevný synchronizovaný kulomet PWU wz. 33 ráže 7,92 mm střílející mezi válci motoru, pozorovatel pohyblivý kulomet Vickers F stejné ráže.[5] Pohonnou jednotku představoval vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor Pratt & Whitney Wasp Junior[p 3] o výkonu 420 hp (313 kW) pohánějící nestavitelnou dvoulistou dřevěnou vrtuli Szomański. Trupová palivová nádrž o objemu 315 litrů mohla být v případě nouze odhozena.[2][7] Stroj mohl být vybaven radiostanicí N2L/T a fotokamerou.[7]

První prototyp zalétal Aleksander Onoszka začátkem roku 1936 na letišti Okęcie.[p 4] V soutěži na nový frontový průzkumný letoun zvítězil nad projekty továrny PWS U-6 a Z-7/7[9] a typem Lublin R-XXI, ale tovární zkoušky ukázaly stále nedostatečné výkony. V roce 1937 byly postaveny dva modifikované prototypy označené RWD-14a, které však v průběhu zkoušek oba havarovaly pro vady řízení. Začátkem roku 1938 vznikl čtvrtý, dále přepracovaný prototyp označený RWD-14b. Po jeho úspěšném vyzkoušení mu vojenské letectvo přidělilo jméno Czapla („Volavka“) a objednalo jeho sériovou výrobu, ačkoliv vzhledem k dlouhé době vývoje jej považovalo pouze za prozatímní náhradu typu R-XIII, do příchodu modernějšího stroje LWS-3 Mewa. Dílny DWL se vzdaly výrobních práv výměnou za uhrazení nákladů na vývoj a stavbu prototypů a produkce sériových strojů RWD-14b byla zadána státní letecké továrně Lubelska Wytwórnia Samolotów (LWS) v Lublinu, nástupci tamní firmy Plage i Laśkiewicz.[2]

Závod LWS do února 1939 vyrobil 65 kusů RWD-14b Czapla, známých poté i pod označením LWS Czapla.[7]

Historie nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Vrak RWD-14b v září 1939

Stroje Czapla vstoupily do řadové služby u pozorovacích letek (polsky eskadra obserwacyjna) začátkem roku 1939. Vzhledem k dlouhému vývoji se již nejednalo o moderní typ a stroj jen o málo překonával svého předchůdce Lublin R-XIII. Výhodu představovala schopnost vzletu a přistání z krátkých drah (délka vzletu 140 m, přistání 120 m), která typu umožňovala vést operace z polí a luk.[2] Modernějšího nástupce, typ LWS-3 Mewa, se před vypuknutím války nepodařilo do služby u operačních jednotek zařadit.[10]

Polské letectvo v době nacistického vpádu do Polska disponovalo 35 letouny RWD-14 Czapla zařazených po 7 kusech v 5 pozorovacích letkách (č. 13, 23, 33, 53 a 63), z celkem 12 svých útvarů tohoto určení.[2] Tyto letky byly podřízeny jednotlivým polním armádám.[p 5] Zbylých 30 letounů bylo zpočátku uloženo v rezervě, a v průběhu bojů sloužily k doplňování operačních letek, včetně zařazení do některých jednotek které jimi před válkou nebyly vybaveny. Bojové jednotky převzaly celkem 49 kusů.[7] Stejně jako R-XIII, ani letouny RWD-14 nepředstavovaly rovnocenného protivníka stíhacím, bombardovacím a dokonce ani průzkumným strojům Luftwaffe, vzhledem ke své podstatně nižší rychlosti a výzbroji pouze dvěma kulomety, ale přes tuto nevýhodu byly Czaply aktivně užívány k taktickému průzkumu a spojovacím letům.[7]

Většina vyrobených strojů – 35 – byla zničena během bojů.[7][p 6] Nejméně 14 (podle některých pramenů až 17)[5] kusů bylo po skončení bojů v Polsku evakuováno do Rumunska,[7] kde byly převzaty tamním letectvem, které je používalo jako cvičné[12] a k různým pomocným úlohám. Dvanáct strojů uniklo do Lotyšska a podle některých pramenů[5] se nejméně jeden dostal na území Maďarska.[11] Jednotlivé exempláře byly na území okupovaného Polska ukořistěny nacistickým Německem a Sovětským svazem, kterými ale nebyly operačně využity. Žádný RWD-14 se nezachoval.[13]

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
RWD-14/I (tovární č. 118)
Původní provedení prototypu s motorem Pratt & Whitney Wasp Junior.[9]
RWD-14a
Prototypy vzniklé ve 2 kusech (RWD-14/II, tov. č. 134 a RWD-14/III, tov. č. 145), s motory PZL G-1620A Mors.
RWD-14b
Čtvrtý prototyp (RWD-14/IV) a sériové stroje s motory PZL G-1620B Mors II.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Specifikace (RWD-14b)

[editovat | editovat zdroj]

Údaje dle:[4]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2 (pilot a pozorovatel/střelec)
  • Délka: 9 m
  • Rozpětí: 11,9 m
  • Výška: 3 m
  • Nosná plocha: 22 m²
  • Prázdná hmotnost: 1 153 kg
  • Vzletová hmotnost: 1 700 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × vzduchem chlazený devítiválcový hvězdicový motor PZL G-1620B Mors II pohánějící pevnou dvoulistou dřevěnou vrtuli Szomański
  • Výkon pohonné jednotky: 350 kW (470 hp) při 2 375 otáčkách za minutu

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 247 km/h na úrovni mořské hladiny
  • Cestovní rychlost: 208 km/h ve výši 2 000 m
  • Dolet: 581 km
  • Praktický dostup: 5 000 m
  • Stoupavost:
    • Výstup do výše 2 000 m: 7 minut
    • Výstup do výše 4 000 m: 19 minut

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Volavka.
  2. ↑ Knipl v zadní kabině byl řešen jako snadno demontovatelný.[4]
  3. ↑ U všech následujících exemplářů nahrazený typem PZL G-1620 Mors.[6]
  4. ↑ Některé starší prameny nesprávně udávaly prosinec 1935.[8]
  5. ↑ 13. letka operační skupině „Narew“, 23. letka armádě „Kraków“, 33. armádě „Poznań“, 53. armádě „Modlin“ a 63. armádě „Łódź“.[5]
  6. ↑ Řada ztrát byla způsobena protivzdušnou palbou polských pozemních sil, které nesprávně identifikovaly příslušnost letounů.[11]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku RWD-14 Czapla na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Cynk 1971, s. 549.
  2. ↑ a b c d e f Glass 1977.
  3. ↑ Glass 2003.
  4. ↑ a b Cynk 1971, s. 551.
  5. ↑ a b c d e RWD-14 "Czapla", 1935 (LWS "Czapla") [online]. samolotypolskie.pl [cit. 2019-08-10]. Dostupné online. (polsky) 
  6. ↑ Cynk 1971, s. 547–548.
  7. ↑ a b c d e f g Morgała 2003, s. 201–205.
  8. ↑ Mazur 2014, s. 12.
  9. ↑ a b Cynk 1971, s. 547.
  10. ↑ Morgała 2003, s. 210.
  11. ↑ a b Cynk 1971, s. 550.
  12. ↑ Axworthy et al. 1995, s. 277–278.
  13. ↑ Morgała 2003.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • AXWORTHY, Mark; SCAFEŞ, Cornel; CRACIUNOIU, Cristian, 1995. Third Axis, Fourth Ally: Romanian Armed Forces in the European War, 1941-1945. London: Arms and Armour Press (Cassell). ISBN 1-85409-267-7. Kapitola 8. The Romanian Aircraft Industry, s. 239–282. (anglicky) 
  • CYNK, Jerzy B, 1971. Polish Aircraft 1893–1939. London: Putnam & Company. Dostupné online. ISBN 0-370-00085-4. Kapitola RWD 14 Czapla (Heron), s. 547–551. (anglicky) 
  • EHRMAN, Vlastimil. Rodokmen letounu RWD-14 Czapla. Letectví a kosmonautika. Duben 1982, roč. LVIII., čís. 8, s. 290 a 291. 
  • GLASS, Andrzej, 1977. Polskie konstrukcje lotnicze 1893-1939. Warszawa: WKiŁ. S. 318–320. (polsky) 
  • GLASS, Andrzej, 2003. Słownik biograficzny techników polskich. Warszawa: SBTP. S. 24. (polsky) 
  • MAZUR, Wojciech, 2014. Samoloty RWD.14 i LWS.3. Warszawa: Edipresse. (Wielki Leksykon Uzbrojenia Wrzesień 1939; sv. 39). ISBN 978-83-7769-587-6. (polsky) 
  • MORGAŁA, Andrzej, 2003. Samoloty wojskowe w Polsce 1924–1939. Warszawa: Bellona. ISBN 83-11-09319-9. (polsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Letadla stejného období, konfigurace a určení

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Polské vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Průzkumné letouny
Námořní letouny
Spojovací letouny
PWS-26 • RWD-8 • RWD-13 • RWD-17
Transportní a cvičné letouny
Experimentální letouny a prototypy
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RWD-14_Czapla&oldid=24204955“