Přeskočit na obsah

Quills – Perem markýze de Sade

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Quills – Perem markýze de Sade
Původní názevQuills
Země původuUSAUSA USA
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
NěmeckoNěmecko Německo
Jazykyangličtina
latina
Délka124 minut
Žánryromantický
drama
historický
životopisný
ScénářDoug Wright
RežiePhilip Kaufman
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleGeoffrey Rush
Kate Winslet
Joaquin Phoenix
Michael Caine
Billie Whitelaw
ProdukceJulia Chasman
Peter Kaufman
Nick Wechsler
HudbaStephen Warbeck
KameraRogier Stoffers
KostýmyJacqueline West
StřihPeter Boyle
ZvukJohn Midgley
ArchitektMartin Childs
Výroba a distribuce
Premiéra2. září 2000
Produkční společnostiIndustry Entertainment
Walrus & Associates
DistribuceFox Searchlight Pictures
Rozpočet13 500 000 dolarů
Tržby18 000 000 dolarů
Quills – Perem markýze de Sade na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Quills – Perem markýze de Sade (v anglickém originále Quills) je americko-britsko-německý romantický film z roku 2000. Režisérem filmu je Philip Kaufman. Hlavní role ve filmu ztvárnili Geoffrey Rush, Kate Winslet, Joaquin Phoenix, Michael Caine a Billie Whitelaw.

Příběh se odehrává v Paříži během Říše teroru, kdy markýz de Sade vypráví příběh.

Role Herec Charakteristika
Marquis de SadeGeoffrey Rush markýz, odmítající se přizpůsobit se tehdejším normám, nepřítel císaře
Madeleine „Maddy“ LeClerc Kate Winslet pradlena, služebná, romantická se slabosti pro markýze, ale i pro Abbého
Abbé du Coulmier Joaquin Phoenix správce, hluboce věřící
Dr. Royer-Collard Michael Caine tradicionalista, kterého poslal císař, aby umčel markýze, ačkoliv je stejně sadistický
Madame LeClerc Billie Whitelaw Madeleinina slepá matka
Bouchon Stephen Marcus chovanec, který se pokouší znásilnit Madeleine
Simone Amelia Warner dětinská nevěsta
Prioux Stephen Moyer architekt poslaný císařem Napoléonem k obnově zámku Royer-Collard, zamiluje do Simona a utíká s ní
Renée Pelagie Jane Menelaus markýzova manželka
Napoleon I. Bonaparte Ron Cook Francouzský císař
Delbené Patrick Malahide Napoléonův nejdůvěryhodnější rádce, je zodpovědný za poslání Dr. Royer-Collarda do Charentonu
Charlotte Elizabeth Berrington komorná, která zradí Madeleine Royerovi-Collardovi a nakonec se stane jeho milenkou
Valcour Tony Pritchard Charentonův prefekt, Valcour vykonává většinu fyzické práce
Cleante Michael Jenn blázen, který si myslí, že je pták
Franval Edward Tudor-Pole obsedantně-kompulzivní postava

Natáčení

[editovat | editovat zdroj]

Interiér blázince Charenton v Quills byl postaven v Pinewood Studios, kde se většina natáčení konala.

Kostýmová návrhářka nominovaná na Oscara Jacqueline West vytvořila kostýmy ze složitého období, které používají každou postavu jako inspiraci. Jacqueline West dříve pracovala s režisérem Philip Kaufmanem na jeho kriminálním dramatu Vycházející slunce (Rising Sun, 1993).

Bylo přijato mnoho tělesně postižených herců, aby hráli pacienty v blázinci Charenton.

Soundtrack Quills byl vypuštěn na rádiu RCA Victor dne 21. listopadu 2000.

Film byl nominován na 3 Oscary, 2 Zlaté globy, 4 ceny BAFTA a 2 ceny SAG Award. Snímek dále získal dalších 14 menších ocenění.

Ocenění Rok Nominace Nominován byl
Academy Awards 2001 Hlavní herec Geoffrey Rush
2001 Výprava
2001 Kostýmy
Golden Globes 2001 Nejlepší herec – drama Geoffrey Rush
2001 Nejlepší scéná Doug Wright
BAFTA 2001 Nejlepší herec v hlavní roli Geoffrey Rush
2001 Kostýmy
2001 Masky
2001 Výprava
Florida Film Critics Circle Awards 2001 Nejlepší herec Geoffrey Rush

Hodnocení

[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení k 12. říjen 2017

  • csfd.cz: 8/10 hvězdiček
  • imdb.com: 7/10 hvězdiček
  • fdb.com: 8/10 hvězdiček

Historické nepřesnosti

[editovat | editovat zdroj]

Neil Schaeffer (autor biografie o Markýzi de Sade) usuzuje, že uvěznění de Sade „nemělo nic společného s jeho psaním“, ale s jeho sexuálními skandály zahrnujícími pohlavní styk se sluhy, prostitutkami a jeho švagrovou. On také kritizoval implicitní úvodní scénu, že panování teroru způsobilo „inspiraci pro“ psaní de Sade, když „jeho nejkrvavější a nejlepší práce“, tedy 120 dnů Sodomy, byla napsána v Bastille – samozřejmě před revolucí a ne na Charentonu, jak ukazuje film.

Na rozdíl od filmu nebyl historický de Sade „na vrcholu své literární kariéry ani jeho literární síly“. Film nevychází ze skutečných reálií, markýz de Sade byl ve skutečnosti obézní a nikdy neměl vyříznutý jazyk. Skonal v posteli ve věku 74 let, jako každý dobrý křesťan.

Rukopisy, které byly propašovány, nejsou ve skutečnosti románem Justine, který je ve filmu hlavní. Byly zveřejněny již třináct let před uvězněním de Sade. Pašovaná díla nebyla obzvláště hrůzná, většinou se skládala z konvenčních románů a řady her, na kterých pracoval po celý život v naději, že budou hrána. Většina z nich byla vydavateli odmítnuta. De Sade se ve skutečnosti podílel na divadelních produkcích v Charentonu. Vláda zavřela divadlo Charenton dne 6. května 1813, roky před skutečným doktorem Royer-Collardemmel, který by měl nějaký vliv na Charenton.

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]

Madeliene LeClerc, kterou ve filmu hraje tehdy pětadvacetiletá Kate Winslet, bylo ve skutečnosti pouhých třináct let.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]