Publicistický styl

Publicistický styl je funkční styl užívaný médii. Vyznačuje se spisovným jazykem, je proměnlivý a dynamický. Podává aktuální informace. Má také agitační funkci, tj. chce ovlivnit nebo přesvědčit adresáta.

Využití

Útvary publicistického stylu

zpráva
zpravodajství žurnalistika
úvodník – obsahuje nejdůležitější aktuální informaci
článek – delší příspěvek publicistického stylu, někdy má povahu kritické úvahy
komentář – autor vyjadřuje názor, zaujímá stanovisko k nějakému problému
kurziva – aktualizující nebo zábavná stať tištěná obvykle kurzivou
glosa – kritická poznámka k událostem a názorům; krátký útvar
sloupek – vtipná časová úvaha v jednom sloupci (Karel Čapek, František Nepil)
causerie [kózri] – vtipná novinářská úvaha o nějakém problému, lehčí tón, duchaplnost, zábavnost
reportáž – informuje o zajímavých místech nebo událostech na základě přímého styku s nimi; podmínkou je očité svědectví autora
fejeton – útvar stylu publicistického a uměleckého, jedná se o drobná zábavná témata všednodenního života v novém světle, vesměs zpracováno zábavným, ironickým nebo humorným tónem, vtipně a duchaplně (Jan Neruda, Josef Svatopluk Machar, Rudolf Křesťan, Michal Viewegh, Ludvík Vaculík, Ondřej Neff aj.)
interview – rozhovor
inzerát
odborná diskuse

Jazyk publicistického stylu

Publicistický styl nejvíce využívá podstatných jmen, přídavných jmen, sloves a příslovcí. Pokud někdo píše v publicistickém stylu, měl by se také vyhýbat hodnotícím výrazům.

Automatizované výrazy = běžně používané výrazy.
Aktualizované výrazy = nová, neobvyklá spojení (např. dát něčemu zelenou), když se ujme, stává se z něj spojení automatizované.

Pokud se automatizovaný výraz používá příliš často, stává se z něj klišé.