Přeskočit na obsah

Ptychodus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPtychodus
Stratigrafický výskyt: Křída
alternativní popis obrázku chybí
Ptychodus mortoni
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondichthyes)
ŘádNeoselachii
ČeleďPtychodontidae
RodPtychodus
(Agassiz, 1837)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ptychodus byl rod paryb z řádu Neoselachii, který vyhynul na konci období křídy před zhruba sedmdesáti miliony let.

Největší představitelé tohoto rodu dosahovali délky až okolo deseti metrů, i mladí jedinci měřili v rozmezí 4,3 až 7,1 metru.[1] tělo měli kryto plakoidními šupinami. Žili při dně teplého Západního vnitrozemského moře a živili se převážně měkkýši, jako byli až dvoumetroví Inoceramus a Platyceramus. Jako úzcí potravní specialisté měli v čelistech až okolo 550 plochých zubů s drážkami na kousacích plochách, uzpůsobených k drcení tvrdých ulit, což jim vyneslo vědecký název Ptychodus, znamenající v řečtině „rýhovaný zub“.[2] Fosilní nálezy těchto žraloků, především zuby, pocházejí ze Severní Ameriky a Evropy včetně českého území.

Seznam druhů

[editovat | editovat zdroj]
  • Ptychodus anonymus
  • Ptychodus belluccii
  • Ptychodus concentricus
  • Ptychodus decurrens
  • Ptychodus elevatus
  • Ptychodus latissimus
  • Ptychodus mahakalensis
  • Ptychodus mammillaris
  • Ptychodus marginalis
  • Ptychodus mortoni
  • Ptychodus occidentalis
  • Ptychodus oweni
  • Ptychodus paucisulcatus
  • Ptychodus polygyrus
  • Ptychodus rugosus
  • Ptychodus whipplei
  1. Patrick L. Jambura & Jürgen Kriwet (2020). Articulated remains of the extinct shark Ptychodus (Elasmobranchii, Ptychodontidae) from the Upper Cretaceous of Spain provide insights into gigantism, growth rate and life history of ptychodontid sharks. PLoS ONE, 15(4): e0231544. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0231544
  2. Shimada, Kenshu (2012). "Dentition of Late Cretaceous shark, Ptychodus mortoni (Elasmobranchii, Ptychodontidae)". Journal of Vertebrate Paleontology. 32 (6): 1271–1284. doi:10.1080/02724634.2012.707997

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]