Ptení
| Ptení | |
|---|---|
 Zámek ve Ptení | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Prostějov |
| Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
| Okres | Prostějov |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°30′40″ s. š., 16°57′42″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 093 (2024)[1] |
| Rozloha | 18,52 km²[2] |
| Katastrální území | Ptení |
| Nadmořská výška | 322 m n. m. |
| PSČ | 798 03, 798 43 |
| Počet domů | 406 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 3 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 4 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Ptení 36 798 43 Ptení [email protected] |
| Starosta | Pavel Šnajdr |
| Oficiální web: www | |
  Ptení | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 589942 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ptení je obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Jméno vesnice je pokračováním praslovanského pьtъnьje, což bylo hromadné podstatné jméno (zhruba „ptákoví“, slovo stejného typu jako listí nebo větvoví) od pьta – „pták“. Vesnice byla pojmenována podle hojného výskytu ptáků. Mylnou opravou domněle nářečního -e- vznikl i tvar Ptyní, zapisovaný též Ptiní či Ptin užívaný od 16. do 19. století. Od konce 18. století vedle sebe existovaly dvě vesnice shodného jména rozlišované přívlastky Staré a Nové.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší osídlení oblasti se datuje až do pravěku, jak dokazují archeologické nálezy z doby kamenné. Významné postavení mělo toto místo v době laténské (zde v 3.–1. století př. n. l.). Z tohoto období je doloženo osídlení nejméně na sedmi místech katastru a předpokládá se jeho úzká vazba na keltské oppidum na Starém Hradisku.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci (soupis majetku) pochází již z roku 1141 (v podobě Napteni).[5][6] Z roku 1378 je ve vsi doložena tvrz. Na jejím místě dnes stojí renesanční zámek, který nechal postavit Hynek Šárovec ze Šarov. Rod rytířů ze Šarov vlastnil Ptení s okolím více než 120 let. Za účast na Stavovském povstání o zámek Hynek Šárovec přišel a odstěhoval se ze země. Zámek měnil majitele a býval i majetkem hrabat Saint-Genois, poté Lichtenštejnů. V polovině 14. století byla ves rozdělena mezi několik majitelů. V 15. století jej vlastnil rytíř Jan ze Ptení (roku 1399 vlastnil Mouřínov) a poté jeho syn Jan.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Struktura
[editovat | editovat zdroj]Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8][9]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Ptení | 1 157 | 1 268 | 1 321 | 1 329 | 1 345 | 1 277 | 1 327 | 1 247 | 1 307 | 1 213 | 1 179 | 1 124 | 1 114 | 1 053 | 1 046 |
| Počet domů | část Ptení | 185 | 230 | 237 | 243 | 254 | 262 | 297 | 429 | 325 | 333 | 306 | 376 | 380 | 379 | 406 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Ptení
- Holubice
- Ptenský Dvorek
Součástí obce je také malá osada Pohodlí, která leží asi 2,5 kilometru západně od Ptení.
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 5. dubna 2001.[10]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Zámek Ptení
- Kostel svatého Martina
- Výklenková kaplička, poklona svatého Jana Nepomuckého
- Sochy svatého Isidora
- Socha svatého Josefa
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zámek -
Zámek -
Zámek -
Kostel svatého Martina -
Kostel svatého Martina -
Původní gotický vchod do kostela svatého Martina -
Výklenková kaplička se sochou svatého Jana Nepomuckého u fary -
Kříž před kostelem, v pozadí fara -
Pomník padlým ve světových válkách, v pozadí fara -
Boží muka jižně od zámku -
Kříž mezi Holubice a Ptením
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Panorama
[editovat | editovat zdroj]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 332.
- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae I, č. 115, s. 119 [online]. [cit. 2024-08-08]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 332.
- ↑ http://www.pteni.cz/content/view/19/50/ Archivováno 26. 2. 2012 na Wayback Machine. - Historie obce Ptení
- ↑ Ptení [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-29]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Ptení [online]. 2001-04-05 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FRGAL, Jaroslav. 850 let Ptení. Ptení: Místní národní výbor, 1982, 65 s., obr.příl. - editace z roku 2011
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ptení na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Ptení v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Železniční stanice Ptení
