První bitva o Atlantik
První bitva o Atlantik | |||
---|---|---|---|
konflikt: První světová válka | |||
Německá ponorka U 9, vůdčí loď své třídy: 22. září 1914 se jí povedlo potopit tři britské pancéřové křižníky | |||
Trvání | 6. srpen 1914 – listopad 1918 | ||
Místo | Vody kolem Britských ostrovů: Západní přístupy, Lamanšský průliv a Severní moře | ||
Souřadnice | 0° s. š., 25° z. d. | ||
Výsledek | Vítězství Dohody | ||
Strany | |||
| |||
Velitelé | |||
| |||
Ztráty | |||
| |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
První bitva o Atlantik se odehrála během první světové války a trvala prakticky po celou dobu světové války. Německé císařství se v ní, prostřednictvím ponorek, pokusilo oslabit námořní převahu Dohody a zamezit zásobování Britských ostrovů.
Zpočátku byla ponorková kampaň namířena proti britské Grand Fleet, ale později se zaměřila i na obchodní loďstvo. Nejprve v mezích křižníkové války podle Haagských úmluv z let 1899 a 1907 (zejména Haag X, 1907) a Londýnské deklarace z roku 1909 (kterou ale nikdo ze signatářů neratifikoval[1]) a později (poprvé v únoru 1915) formou neomezené ponorkové války.[2][3] To vyústilo v ničivou kampaň, ve které Británie ztratila téměř polovinu svého obchodního loďstva. Na obranu před německými ponorkami státy Dohody zavedly konvojový systém (1917), blokádu Doverské úžiny, minové přehrady a provedly několik námořních a leteckých útoků na základny ponorek na pobřeží Severního moře.
Po vstupu USA do války v roce 1917 se do protiponorkových operací zapojilo i americké námořnictvo. Konec první bitvy o Atlantik přineslo až zhroucení západní fronty, obsazení významných ponorkových základen (Ostende, Zeebrugge a Bruggy byly obsazeny v říjnu 1918[4]) a nakonec podepsání příměří.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Atlantic U-boat campaign of World War I na anglické Wikipedii.
- ↑ Declaration concerning the Laws of Naval War. London, 26 February 1909 [online]. International Committee of the Red Cross [cit. 2015-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 134 až 136.
- ↑ TUCKER, Spencer C. World War I: The Definitive Encyclopedia and Document Collection. [s.l.]: ABC-CLIO, 2014. Dostupné online. ISBN 9781851099658. S. 935. (anglicky)
- ↑ KARAU, Mark D. The Naval Flank of the Western Front: The German MarineKorps Flandern 1914–1918. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. ISBN 978-1-84832-231-8. S. 222. (anglicky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 3. Rok 1916. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-88-5.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 4. Rok 1917. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-85983-89-3.
- HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 5. Rok 1918. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-102-7.
- KARAU, Mark D. The Naval Flank of the Western Front: The German MarineKorps Flandern 1914–1918. Barnsley: Seaforth Publishing, 2014. ISBN 978-1-84832-231-8. (anglicky) Poprvé vyšlo 2003 jako Wielding the Dagger: The Marinekorps Flandern and the German War Effort, 1914–1918.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu První bitva o Atlantik na Wikimedia Commons
- NOVOTNÝ, František. 88 let neomezené ponorkové války [online]. valka.cz, 2002-09-16 [cit. 2015-11-23]. Dostupné online.
- The History Guy: History Deserves to Be Remembered: Ramming U-Boats During the Great War. na YouTube (anglicky)
- Tasting History with Max Miller: Eating on a German U-Boat in WW1 na YouTube (anglicky)
- The History Guy: SM U-156 and the Battle of Orleans na YouTube (anglicky)
- The History Guy: The Convoy and the U-Boat: SS J. L. Luckenbach, HMS Orama and SM U-62 na YouTube (anglicky)