Predslav
| Predslav | |
|---|---|
 Moderní skica zobrazující výjev z legendy o Svatoplukových ratolestech zobrazující krále a jeho tři syny | |
| Narození | 9. století |
| Úmrtí | Bratislava |
| Otec | Svatopluk I. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Predslav je diskutabilní osobnost z dějin Velké Moravy, možný nejstarší syn Svatopluka I.,[1] možný vládce oblasti dnešní Bratislavy snad od roku 894 (smrt Svatopluka I.).
Na základě textu Cividalského evangelia („Szentiepulc, Szeuntezizna, Predeslaus“ – Svatopluk, Sventozizna, Predslav) někteří dnešní historici (původně Daniel Rapant) usuzují, že jeho otec byl velkomoravský panovník Svatopluk I. a matka Sventozizna blízká českému přemyslovskému rodu.
Kníže Svatopluk zemřel roku 894. Na smrtelné posteli vyzýval své syny k odporu vůči Frankům a rozhodnému úsilí za zachování politické moci Velkomoravské říše. Přestože legenda o třech prutech Svatoplukových hovoří o třech jeho synech a následnících, z historických zdrojů jsou známí pouze dva. Kromě Predslava byl druhým synem Mojmír II., který se po otcově smrti stal velkomoravským knížetem. Třetí syn, Svatopluk II., získal v léno nitranské knížectví. Brzy po roce 894 došlo mezi syny k rozbroji a započal se rozpad Velkomoravské říše.[2]
Další prameny o Predslavovi mlčí. Nepřímo ho jen připomíná ve svém díle O spravovaní říše byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennetos tím, že poukazuje na nesoudržnost a nesvornost třech (ne jen dvou) synů Svatopluka I. po jeho smrti.
Podle některých historiků jde o toho Predslava, podle něhož byla svého času pojmenovaná Bratislava jako Preslava (což naznačuje poměrně nedávno objevený nápis PRESLAVVA CIV[ITAS] nalezený na bratislavských mincích z roku cca 1000 a například název Bratislavy „Preslavvaspurch“ v Altašských análech). Z toho brzy vzniklo německé Pressburg a slovenské Prešporok.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ZRUBEC, Laco. Osobnosti našej minulosti, od najstarších čias po 16. storočie. [s.l.]: Slovenské pedagogické nakl., 1991. 191 s. Dostupné online. ISBN 978-80-08-01569-1. S. 76. (slovensky)
- ↑ ZLÁMAL, Bohumil. Příručka českých církevních dějin: Počátky latinského a slovanského křesťanství na Velké Moravě a v Čechách (800-1000). [s.l.]: Matice cyrilometodějská s.r.o. Dostupné online. ISBN 978-80-7266-192-3. S. 124.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DVOŘÁK P. Prvá kniha o Bratislave, Banská Bystrica, 2006.
- RAPANT, D. Traja synovia Svatoplukovi. Elan 10, 10/1939-1940, s. 2–4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Predslav na Wikimedia Commons