Prýt
Prýt (lat. frons) je stonek s listy a úžlabními pupeny; každý listnatý výhon.[1]
Zpravidla nadzemní část vyšších rostlin skládající se ze stonku, listů a úžlabních pupenů.
Sporofyt cévnatých rostlin se skládá ze tří základních orgánů – kořene, stonku a listu. Stonek a list tvoří prýt. Prýt se organograficky, funkčně i anatomicky liší od kořene. Kořen se větví endogenně, nemá na povrchu výrůstky kromě kořenových vlásků a jeho primární funkce je absorpční a upevňovací. Prýt se větví exogenně a má řadu typů povrchových přívěsků, které slouží především k fotosyntéze a k reprodukci. Z evolučního hlediska je zajímavá diferenciace mezi kořenem a prýtem.[2]
Při zakládání květních částí se vegetační vzrostný vrchol prýtu mění (se změnou činnosti meristémů) v květní vrchol. „Jednotlivé květní části se pak obvykle zakládají v podobě drobných hrboulků, vznikajících obvykle v akropetálním pořádku, tzn. nejprve květní obaly, pak tyčinky a plodolisty.“[3]
Jako asimilační prýty se označují orgány, které plní asimilační funkci listů, ale nejsou (v embryonálním vývoji) listového původu. Vznikly konvergentním vývojem, například u masožravých bublinatek.[4]
Názor, že stonek a list jsou jeden orgán zatím nelze přijmout, přestože mají oba orgány řadu společných znaků anatomických, fyziologických i genetických.[5]
Pojem „prýt“ v dalších jazycích: anglicky: shoot; francouzsky: rejet; německy: der Spross; polsky: pęd; rusky: побег (pobeg); španělsky: brote; ukrajinsky: пагін (pahin).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999, s. 510. ISBN 80-86153-60-6.
- ↑ Morfologie. [Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky]. [2005?] [cit. 14. 2. 2024]. Dostupné z: https://botanika.prf.jcu.cz/morfologie/MorfologieUvod.htm
- ↑ PECHAROVÁ, Emilie a kol. Speciální botanika: obor agroekologie. (Terénní blok výuky.) [České Budějovice]. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra ekologie, 2004, s. 7. Dostupné také z: https://docplayer.cz/2730513-Terenni-blok-vyuky-specialni-botanika-obor-agroekologie-rndr-emilie-pecharova-csc.html
- ↑ STUDNIČKA, [Miloslav]. Asimilační prýt. [Masožravé rostliny] [online]. [cit. 14.2.2024]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31.
- ↑ Prýt (frons; shoot; Sproß). [Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky]. [2005?] [cit. 14. 2. 2024]. Dostupné z: http://botanika.bf.jcu.cz/morfologie/MorfologieStonek.htm
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MAREČEK, František, ed. Zahradnický slovník naučný. 4, N–Q. 1. vyd. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1999. 562 s, 40 s. barev. obr. příl. ISBN 80-86153-60-6.
- STUDNIČKA, Miloslav. Masožravé rostliny. 1. vyd. Praha: Academia, 1984. 147 s., 24 nečísl. s. obr. příl. Živou přírodou. Se svolením autora od roku 2000 dostupné také z: https://masozravky.com/ostatni/STUDNICKA/studnicka_OK.htm
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu prýt na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo prýt ve Wikislovníku
