Pozba
| Pozba | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°6′50″ s. š., 18°23′10″ v. d. |
| Nadmořská výška | 155 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Pozba | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 9,4 km² |
| Počet obyvatel | 456 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 48,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1245 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 035 |
| PSČ | 941 51 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | NZ |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Pozba leží v okrese Nové Zámky v Nitranském kraiji na Slovensku. žije zde 456[1] obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází v Pohronské pahorkatině v Podunajské nížině na Slovensku, v údolí Bešianského potoka v povodí řeky Žitavy 24 km od Levic a 31 km od Nových Zámků. Území tvoří pahorkatina s plochými hřbety s terciérními usazeninami pokryté sprašovou vrstvou. Obec leží v nadmořské výšce 140–250 m, střed obce se nachází ve výšce 156 m n. m. Z téměř odlesněného území je les jen v jižní části. Půdní pokryv tvoří hnědozem.[2]
Sousedními obcemi jsou Trávnica na západě a severu, Bardoňovo na severovýchodě a východě, Dedinka a Veľké Lovce na jihu a Podhájska na jihozápadě.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1245, kde je uvedena jako Pazuba a byly majetkem panství Radava, v roce 1339 panství Baracska, dále panství Trávnica, rodu Aczell, Bencsik, Barlanghy a dalších. V roce 1634 byla obec poplatná Turkům i císaři. V roce 1534 platila daň ze sedmi port, v roce 1601 bylo v Pozbě 49 domů, v roce 1720 zde žilo 11 daňových poplatníků, v roce 1828 zde bylo 53 domů a 351 obyvatel, kteří se živili zemědělstvím.
Do roku 1918–1919 patřila obec, která ležela v Tekovská župě, k Uherskému království a poté k Československu následně Slovensku. Za první republiky pracovali obyvatelé na místním velkostatku. Díky prvnímu vídeňskému arbitrážnímu nálezu se v letech 1938–1945 znovu ocitla v Maďarsku.
Poutní místo
[editovat | editovat zdroj]V obci se nachází poutní místo nazývané Svätá studnička (maďarsky Szentkút) kde se podle legendy zjevila Panna Marie. První kaple měla být postavena už v roce 1470. Další kaple byla postavena v roce1841 a která stála až do roku 1885.[4][5]
Kaple Panny Marie Sedmibolestné, která byla postavena v roce 1914, je jednolodní stavba s širší lodí, s rovným závěrem (užším) a vestavěnou věží v průčelí. Fasáda je členěna okny s půlkruhovým záklenkem. Loď je zaklenuta valenou klenbou. Novogotický oltář je zdoben sochami Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Panny Marie. V interiéru je socha svatého Františka a dřevěný procesní kříž.[6][7]
V roce 1926 byla nad pramenem postavena z darů poutníků druhá kaple zasvěcena Panně Marii. Kaple je jednolodní zděná novogotická stavba s polygonálním závěrem a štítovým průčelím. Fasáda je jednoduchá členěna novogotická okna v šambránách. Loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. V kněžišti je novogotický oltář.[6][7]
Vedle kaplí je lurdská jeskyně. Nad studánkou ve svahu je křížová cesta s 15 zastaveními s obrazy umístěnými na stromech.[4]
Poutní místo náleží pod římskokatolickou farnost Beša děkanát Hronský Beňadík diecéze nitranské.
Kalvínský kostel
[editovat | editovat zdroj]Reformovaný kostel, jednolodní klasicistní toleranční stavba s polygonálním závěrem a věží tvořící součást hmoty, z roku 1785. Stojí pravděpodobně na místě dřívějšího reformovaného kostela. V roce 1866 byl přestavěn. Kolem roku 1926 byl rozšířen o věž.[8]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]V letech 1913–1914 byla postavena železniční trať Šurany – Levice se zastávkou Pozba. Výpravní budova je přízemní stavba na půdorysu obdélníku.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pozba na německé Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
- ↑ Pozba - Príroda. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-03.
- ↑ Pozba, Slovensko. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b História – Pútnické miesto Studnička Pozba [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ STUDNIČKA. www.mistopis.eu [online]. 2015 [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ a b POZBA – Pútnické miesta [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b Cirkev. www.pozba.sk [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ Pozba - Kalvínsky kostol - www.pamiatkynaslovensku.sk - (pozba-kalvinsky-kostol). www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
- ↑ História - Strana 3. www.obecpozba.sk [online]. [cit. 2022-10-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KROPILÁK, Miroslav, ed. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku II. 1. vyd. Bratislava : VEDA, 1977. 517 s.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pozba na Wikimedia Commons