Plektruda
| Plektruda | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. století Austrasie |
| Úmrtí | 717 Kolín nad Rýnem |
| Místo pohřbení | Kolín nad Rýnem |
| Povolání | aristokratka |
| Choť | Pipin II. Prostřední[1] |
| Děti | Drogo z Champagne[2] Grimoald Mladší[3] |
| Rodiče | Hugobert a Irmina z Oerenu |
| Příbuzní | Adéla z Pfalzelu, Regintrud a Chrodelinde (sourozenci) Arnulf[4], Hugo z Rouenu[5], Gottfried[5] a Pipin[5] (vnoučata) |
| Funkce | franský král |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plektruda také Plektrude, Plectrude (latinsky Plectrudis; 650? - 718 Kolín nad Rýnem) byla přibližně od roku 670 manželkou franského vévody a majordoma Pipina II. Prostředního. Od roku 714 do roku 718 byla v nezletilosti svého vnuka Theudoalda regentkou Neustrie. Jejím otcem byl Hugobert, senešal Chlodvíka IV., matkou byla Irmina z Oerenu.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Plektruda je popisována jako politicky aktivní žena s velkým vlivem na svého manžela i jeho vládu.[6] Do dynastie Pipinovců přinesla velký majetek.[pozn. 1] Během panování Pipina vystupovala jako jeho signatář v každém právním předpisu jim vydaným, což bylo pro tuto dobu neobvyklé.
Spolu s Pipinem měla syny Drogona a Grimoalda, kteří zemřli dříve než jejich otec, proto před smrtí svého manžela tvrdě usilovala o nástupnictví svého nezletilého vnuka Theudoalda, Grimoaldova syna. Pipinova syna Karla Martela považovala za levobočka, tudíž nelegitimního nástupce. Její záměry se ji podařilo realizovat a tak když Pipin krátce na to zemřel, ihned se v Neustrii ujala moci jako regentka nezletilého vnuka. Tehdejší šlechta však Karla Martela za nelegitimního nepovažovala. Karel Martel se narodil Pipinovi a jeho druhé manželce Alpaidě[8] a šlechtici v tomto období praktikovali a uznávali polygamii. Neustrijská šlechta se proto v roce 715 proti Plektrudě vzbouřila a ve spojení s Radbodem z Fríska ji v bitvě u Compiègne 26. září 715 porazila. Plektruda unikla i s královskou pokladnicí do Kolína nad Rýnem. V roce 716 franský král Chilperich II. spolu se svým majordomem Ragenfridem vedli armádu do Austrasie, poblíž Kolína nad Rýnem, kde přívržence Plektrudy porazili. Plektruda následně uznala Chilpericha franským králem a vzdala se královské pokladnice i nároku svého vnuka na post majordoma.
Plektruda v závěru života vstoupila do kláštera Notre-Dame, který v Kolíně nad Rýnem založila. Krátce nato v roce 718 v klášteře zemřela a byla zde i pohřbena.[9]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pippin rozšířil vliv Pipinovců více na jih tím, že se oženil s Plektrudou, jejíž rodina založila klášter v Echternachu a vlastnila rozsáhlé pozemky v Ardenách a na středním toku řeky Mosely.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plectrude na anglické Wikipedii.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ a b c Christian Settipani: La Préhistoire des Capétiens. Villeneuve-d'Ascq. 1993. ISBN 978-2-9501509-3-6.
- ↑ FRASSETTO, Michael. Encyclopedia of barbarian Europe : society in transformation. Santa Barbara, Calif.: ABC-CLIO, 2003. 419 s. Dostupné online. ISBN 9781576072639. S. 297. (anglicky)
- ↑ STORY, Joanna. Charlemagne's Black Marble: The Origin of the Epitaph of Pope Hadrian I. S. 157–190. Papers of the British School at Rome [online]. 2005 [cit. 2021-02-26]. Roč. 73, s. 157–190. Dostupné online. ISSN 0068-2462. (anglicky)
- ↑ GUIZOT, François Pierre G. The history of France, tr. by R. Black. (Vol. 6-8 ed. by madame de Witt). [online]. Oxfordská univerzita, 1872 [cit. 2021-02-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ RICHÉ, Pierre. The Carolingians : a family who forged Europe. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1993. 398 s. Dostupné online. ISBN 9780812213423. Kapitola Charles Martel, s. 35. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plektruda na Wikimedia Commons - Tento článek čerpá z 11. vydání Encyclopædie Britannicy z roku 1911, nyní již volného díla (public domain), z hesla (anglicky) „Plectrude“, jehož autorem je Eleanor Shipley Duckett.
