Pius VI.
Jeho Svatost Pius VI. | |
---|---|
250. papež | |
Portrét z roku 1775 | |
Církev | římskokatolická |
Zvolení | 15. února 1775 |
Uveden do úřadu | 22. února 1775 (intronizace) |
Pontifikát skončil | 29. srpna 1799 |
Předchůdce | Klement XIV. |
Nástupce | Pius VII. |
Titulární kostel | Sant'Onofrio al Gianicolo |
Heslo | „Floret in domo domini“ „Kvete v domě Páně“ |
Znak | |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1755 |
Biskupské svěcení | 22. února 1775 světitel Giovanni Francesco Albani 1. spolusvětitel Henry Benedict Stuart 2. spolusvětitel Carlo Rezzonico |
Kardinálská kreace | 26. dubna 1773 kreoval Klement XIV. |
Titul | kardinál-kněz |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Rodné jméno | Giovanni Angelo Braschi |
Datum narození | 25. prosince 1717 |
Místo narození | Cesena, Papežský stát |
Datum úmrtí | 29. srpna 1799 (ve věku 81 let) |
Místo úmrtí | Valence, Francie |
Místo pohřbení | papežská jeskyně pod bazilikou sv. Petra |
Povolání | katolický kněz |
Alma mater | Ferrarská univerzita |
Podpis | |
Seznam papežů nosících jméno Pius multimediální obsah na Commons citáty na Wikicitátech | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pius VI., vlastním jménem Giovanni Angelico Braschi (25. prosince 1717 Cesena – 29. srpna 1799 Valence),[1] byl katolický duchovní, který byl papežem od 15. února 1775 až do své smrti.
Narodil se v italském městě Cesena. Po dokončení studií na jezuitské koleji v rodném městě a složením zkoušek z práva (1734) pokračoval ve studiích na univerzitě ve městě Ferrara. V roce 1753 si ho jako jednoho ze svých sekretářů vybral papež Klement XIV.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Po ukončení studia na jezuitské koleji získal v roce 1734 titul doktor práv. Pokračoval ve studiích na Ferrarské univerzitě, kde se stal osobním tajemníkem Tommase Ruffoa, papežského nuncia. V jeho biskupství Ostie a Velletrie zastával funkci auditora až do roku 1753. Díky zkušenostem ve vedení mise u soudu v Neapoli získal respekt u papeže Klementa XIV., který jej jmenoval jedním ze svých tajemníků 1753 a knězem u svatého Petra. Zřejmě roku 1758 byl vysvěcen na kněze a roku 1766 se stal papežským pokladníkem. Tento úřad vykonával v letech 1758 až 1769. Ti, kteří trpěli pod jeho svědomitým hospodařením přesvědčili papeže Klementa XIV., aby jej 26. dubna 1773 jmenoval kardinálem ze Sant'Onofria a toto povýšení ho dočasně zbavilo vlivu. Po čtyřměsíčním konkláve, které následovalo po smrti Klementa XIV., přestaly Španělsko, Francie a Portugalsko mít námitky proti jmenování. Nakonec se však stal oponentem antijezuitské politiky předchozího papeže. Díky tomu byl 15. února 1775 zvolen papežem a vybral si jméno Pius VI. Teprve po svém zvolení byl 22. února 1775 vysvěcen na biskupa.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pope Pius VI (Giovanni Angelico Braschi) [Catholic-Hierarchy]. catholic-hierarchy.org [online]. [cit. 2021-01-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pius VI. na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pius v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- (anglicky) Pope Pius VI
Papež | ||
---|---|---|
Předchůdce: Klement XIV. |
1775–1799 Pius VI. |
Nástupce: Pius VII. |