Přeskočit na obsah

Pentium Pro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Intel Pentium Pro
Intel Pentium Pro
Intel Pentium Pro
Specifikace
VýrobceIntel
Uvedení1. listopad 1995
VýrobciIntel
Výrobní proces0,35 - 0,50 µm
Počet jader1
Frekvence150 - 200 MHz
Hyper-threadingNe
Front-side bus60 - 66 MHz
Instrukční sadax86
L2 cache256 - 1024 KiB
PaticeSocket 8
PředchůdcePentium
NástupcePentium II

Pentium Pro je první procesor 6. generace architektury x86 vyráběný firmou Intel (mikroarchitektura Intel P6, též označována jako i686), představen byl v listopadu 1995. Původně měl úplně nahradit stávající procesor Pentium, ale později byl jeho cílový segment zúžen na serverové a jiné high-end použití. Pentium Pro mohl být osazen i do dvou a čtyř procesorových systémů. Zasazoval se do velkých obdélníkových patic Socket 8. Pentium Pro byl plně optimalizovaný pro 32bitové aplikace, v nich byl o 25–35 % rychlejší než Pentium na stejné frekvenci, v 16bitových aplikacích byl rychlejší pouze o cca 20%, což velmi sráželo jeho přínos uživatelům vzhledem k tomu, že tehdy nejrozšířenější operační systém Windows 3.11/Windows 95 a MS-DOS byly ve velké míře pouze 16bitové a skutečných čistě 32bitových aplikací a operačních systémů nebylo mimo profesionální sféru mnoho.[zdroj?]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • základní frekvence FSB je 60 nebo 66 MHz
  • pomocí násobiče je frekvence vnitřních hodin převáděna na 150–166–180–200 MHz (zkušební vzorky 133 MHz)
  • L1 přímo v procesoru
  • v pouzdře CPU cache L2 (256 kiB, 512 KiB nebo 1 MB) na jedné nebo dvou samostatných dies dle kapacity spojených s vlastním procesorem interní rychlou datovou sběrnicí
  • DS 64bit, AS 36bit

Hlavní vylepšení

[editovat | editovat zdroj]

Význam optimalizace

[editovat | editovat zdroj]

Reálný význam optimalizace pro Pentium Pro závisí na schopnostech kompilátoru. V Linuxu se používá kompilátor GCC, který historicky poskytoval významná zlepšení pouze u některých specifických částí linuxových distribucí.[1] Proto velké distribuce (například Fedora) obsahují pouze několik optimalizovaných balíčků: linuxové jádro (kernel), základní knihovny GNU C Library (glibc), nástroje pro šifrování (openssl) a někdy i pro kompresi dat. S postupem schopností optimalizace kompilátoru a příchodem nových specifických procesorů (například Intel Atom) bude současná distribuce Fedory kompletně převedena na i686 a nebude podporovat starší procesory.[2]

  1. Re: i686 build of Fedora Core. www.redhat.com [online]. [cit. 2009-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-10-27. 
  2. Features/F12X86Support – FedoraProject

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]