Přeskočit na obsah

Pavel Zabelin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Zabelin
Celé jménoPavel Vitaljevič Zabelin
Datum narození30. června 1995 (29 let)
Místo narozeníBělorusko Grodno, Bělorusko
Výška1,95 m
Klubové informace
Současný klubKazachstán Tobol Kostanaj
Číslo dresu13
Pozicezáložník
Mládežnické kluby*
2011–2014 Bělorusko Něman Grodno
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2011—2020
2016
2016—2017
2021—2023
2021
2021
2023–
Bělorusko Něman Grodno
Bělorusko Baranavičy
Bělorusko Granit Mikaševičy
Bělorusko Šachtěr Salihorsk
Bělorusko Něman Grodno
Uzbekistán Andižan
Kazachstán Tobol Kostanaj
007900(7)
001300(4)
00440(13)
003200(2)
001400(2)
001400(3)
000800(0)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2015 Bělorusko Bělorusko U21 00100(0)
Další informace
Povolánífotbalista
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k 12. září 2023
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k 12. září 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Vitaljevič Zabelin (bělorusky Павел Віталевіч Забелін; * 30. června 1995, Grodno) je běloruský fotbalový záložník, mládežnický reprezentant, hráč kazachstánského klubu Tobol Kostanaj.

Klubová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval sportovní školu grodenského klubu Něman, od roku 2011 nastupoval za rezervní tým. V sezóně 2013 měl pevné místo v sestavě rezervního týmu a stal se jeho kapitánem. V následující sezóně debutoval v prvním týmu, když v zápase proti Dněpru Mohylev vystřídal v 83 minutě.

Před sezónou 2015 byla řada mladých hráčů zařazena do A-týmu, mezi nimi i Zabelin. 4. dubna 2015 vstřelil první gól za Něman v zápase proti FK BATE v odvetném zápase čtvrtfinále fotbalového poháru (celkový výsledek 1:2).

V dubnu 2016 odešel do Baranavičy na hostování[1], od července téhož roku hostoval v mikaševičském Granitu.[2] Za Granit pravidelně nastupoval v základní sestavě. V zápase posledního kola proti Belšině Babrujsk vstřelil branku z pětatřiceti metrů, ale mimořádná trefa mikaševičský klub v nejvyšší soutěži nezachránila. Proto se po konci sezóny vrátil do Němanu.[3].

V lednu 2017 zahájil přípravu na sezónu v Němanu, se kterým v únoru podepsal tříletou smlouvu,[4] přesto se v březnu vrátil do Granitu[5] a v sezóně 2017 se s 12 brankami stal nejlepším střelcem mužstva.

V lednu 2018 byl poslán na hostování do klubu nováčka Vysšej ligy Smaljavičy, avšak po dvou týdnech byla smlouva zrušena.[6][7] Pak se zvažovalo hostování v minském klubu Krumkačy, ale klub nesplnil licenční podmínky pro účast v nejvyšší soutěži, a tak se Zabelin vrátil do Němanu. Zde většinou nastupoval za B-mužstvo a s devatenácti góly se stal nejlepším střelcem soutěže rezervních týmů. Za první tým sehrál devět ligových a dvě pohárová utkání.

V sezóně 2019 nastupoval za první tým častěji a na konci sezóny byl obvykle v základní sestavě. V prosinci 2019 prodloužil smlouvu do konce roku 2020.[8]. V následujícím ročníku dostal pevné místo v základní sestavě a vstřelil sedm branek.

V lednu 2021 přestoupil do salihorského Šachtěru[9]. Zde však na začátku sezóny nenastupoval, a proto se v březnu vrátil na hostování do Němanu.[10], kde opět nastupoval v základu. V červenci 2021 byl stažen z hostování a zapůjčen do uzbekistánského Andižanu.[11]. Po vzájemném souhlasu odešel v červnu 2023 ze salihorského klubu[12] a v červenci přestoupil do kazachstánského klubu Tobol Kostanaj.[13]

Reprezentace

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 nastoupil k jedinému zápasu v běloruské reprezentaci do 21 let proti Ukrajině.

V květnu 2023 byl zařazen do širšího reprezentačního výběru.[14]

Bělorusko FK Šachtěr Salihorsk

  • vítěz běloruského superpoháru – (2021, 2023)
  1. Kvůli korupčnímu skandálu byl Šachtěr Salihorsk posléze zbaven titulu.[15]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Забелин, Павел Витальевич na ruské Wikipedii.

  1. «Барановичи» арендовали у «Немана» Павла Забелина [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-05-07. (rusky) 
  2. Василючек, Забелин, Ковалюк и ещё три игрока подписали контракты с «Гранитом» [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-28. (rusky) 
  3. У 19 игроков «Немана» истекли контакты [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-13. (rusky) 
  4. Забелин подписал 3-летний контракт с «Неманом» [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  5. «Гранит» начал подготовку к сезону в первой лиге лишь на этой неделе [online]. [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  6. "Неман" отдал Забелина в аренду "Смолевичам" [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-02-21. (rusky) 
  7. «Неман» отдал Шишлова и Бетеню в аренду, прекращена аренда Забелина в «Смолевичи» [online]. [cit. 2018-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-31. (rusky) 
  8. "Неман" продлил контракт с Забелиным [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-04. (rusky) 
  9. "Шахтер" объявил о подписании Забелина [online]. [cit. 2021-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-09. (rusky) 
  10. "Неман" объявил об аренде у "Шахтера" Забелина [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-27. (rusky) 
  11. Забелин, Совпель и Владислав Васильев перешли в узбекский "Андижан" [online]. [cit. 2021-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-02. (rusky) 
  12. Павел Забелин покидает клуб [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-12. (rusky) 
  13. Официально: Забелин сменил "Шахтер" на "Тобол" [online]. 2023-07-11 [cit. 2023-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-07-12. (rusky) 
  14. Расширенный состав национальной сборной [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-18. (rusky) 
  15. PROCHÁZKA, Václav. Tvrdý trest za aféru! Nejlepší fotbalový klub v zemi přichází o Ligu mistrů. Sport.cz [online]. 2023-05-12 [cit. 2023-09-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]